Státy Evropské unie či nevládní organizace budou mít o více než týden prodlouženou lhůtu, do níž se mohou vyjadřovat k návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Evropská komise (EK) totiž posunula na 21. ledna konečný termín k podání připomínek, který původně stanovila na tuto středu. Informoval o tom její mluvčí.

Komise na přelomu roku představila dlouho očekávaný návrh nových pravidel pro ekologické investice, pro něž se vžilo označení taxonomie. Návrh za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně České republiky, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren.

EK však čelila kritice zejména od některých nevládních organizací, že návrh klíčových pravidel prezentovala bez předchozí veřejné debaty, přišla s ním nečekaně v době tradičně patřící spíše silvestrovským oslavám a na vyjádření nechala necelé dva týdny.

"Důvodem je snaha poskytnout platformám čas na jejich vyjádření," komentoval mluvčí komise Eric Mamer rozhodnutí prodloužit termín do příštího pátku.

Návrh vyvolal v unijních zemích řadu velmi rozdílných reakcí. Odpůrci jádra jako Rakousko či Lucembursko jej rázně odmítají, jeho stoupenci včetně Francie či Finska naopak vítají. Česko se k němu staví spíše pozitivně, chce ale změnit některé požadavky komise spojené se stavbou jaderných elektráren.

Komise chce návrh formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

-čtk-*

Koalice Spolu a PirSTAN vidí budoucnost české energetiky v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Pokud pomineme podporu dostavby Dukovan, hovoří o revitalizaci fotovoltaiky, podpoře nových technologií a energetické soběstačnosti, což celé vypadá velmi slibně. Na jedno se ale stále zapomíná, uvádí ve svém komentáři Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group.

Nastupující vláda hovoří kromě jiného o Taxonomii udržitelného financování Evropské unie, která má brzy nasměrovat investice do sektorů napomáhajících cílům zelené transformace. V rámci podporovaných zdrojů přitom nová vláda prosazuje, aby jádro v rámci EU získalo statut bezemisního zdroje a plyn přechodného zdroje. Což zjednodušeně řečeno znamená uznat jadernou energetiku jako plnohodnotnou součást řešení dekarbonizace ekonomiky a plyn pouze jako přechodný nástroj pro vyrovnání výkyvů.

Pokud by ale vláda vzala v potaz i bioplyn a biometan, nemusel by být do budoucna plyn vnímán jen jako nouzové či dočasné řešení pro pokrytí aktuálních nedostatků, ale skutečně jako plnohodnotný a stabilní zdroj obnovitelné energie. Jedna bioplynová stanice typu EFG Rapotín BPS z biologicky rozložitelného odpadu dokáže vyprodukovat dostatek elektřiny a tepla až pro přibližně dva tisíce domácností, nebo BioCNG pro tři tisíce automobilů s běžným ročným nájezdem 8 000 kilometrů. Vybudování dalších kapacit v rámci celé republiky by tak mohlo být dobrou cestou, jak zvýšit energetickou soběstačnost, a navíc snížit ceny energií.

Biometan je složením srovnatelný se zemním plynem, hlavní rozdíl spočívá v jeho získávání. Zatímco zásoby zemního plynu jsou omezené, získávají se těžbou a v jeho dodávkách jsme závislí převážně na Rusku, biometan dokážeme získat úpravou bioplynu vyrobeného z biologicky rozložitelného odpadu, který je definován jako obnovitelný zdroj energie. Jinak má ale tato obnovitelná varianta zemního plynu všechny jeho výhody: zejména kompletní infrastrukturu plynárenské sítě, kterou lze pro biometan a BioCNG využít bez nutnosti úprav.

Koaliční smlouva hovoří o podpoře vodíku, velkých bateriových úložištích a chytrých energetických sítích. To všechno zní, jak už jsem psal v úvodu, velmi slibně, a rozhodně je potřeba intenzivně podporovat všechny tyto oblasti. Ve většině těchto případů jsme ale s realizací trochu pozadu. Na rozdíl od toho o biometanu ve vyjádření nové vlády není ani zmínka. Přitom ten už vyrábět umíme. A to bezemisně, bezezbytku a ze suroviny, kterou je potřeba druhotně využít. Druhotné zdroje jako je biologicky rozložitelný odpad navíc nejsou ovlivněny cenou vstupních paliv a nepotřebují kompenzovat svou emisní stopu. Z dlouhodobého hlediska tedy vedou i k postupnému snižování cen energie.*

-zr-

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down