Sanace kopané studně podle MZd vyžaduje vyčerpání zakalené vody, sestup do studny a vyčištění vnitřních stěn kartáčem nebo tlakovou vodou, potřeba je také dezinfekce, vyčištění čerpadla a případně vyspravení stěn studny. Lidé by tyto práce ideálně měli nechat na profesionální firmě. Také vrtané studny je třeba několikrát za sebou vyčerpat, dokud není voda čirá bez zákalu, a na závěr dezinfikovat chlórem.
Podle dostupných informací využívá asi 90 procent populace pitnou vodu z veřejných vodovodů, deset procent populace je závislých na vodě z vlastní či obecní studně. V období většího sucha ale častěji nemají vody dostatek, hladina podzemních vod klesá. Přesto firmy vrtající nové studně v posledních letech zaznamenávají větší zájem i lidí, jejichž domy jsou na vodovody napojené.
Co se týče septiků a odpadních potrubí, tak podle SZÚ má smysl provádět jejich dezinfekci pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení. Konkrétně 1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy, a k dezinfekci odpadních sifonů se před povodní má použít 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalít odpad neředěným přípravkem Savo.
„Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody). Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštěním 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody),“ doporučuje SZÚ. Prádlo po dezinfekci pak lze vyprat obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Chloramin T a SAVO mají však bělící účinky, takže cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, je lepší vysušit a nechat vyčistit v profesionální čistírně. „Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky,“ dodává SZÚ.
Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou všichni vystaveni riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka. Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží, třeba přes drobné oděrky nebo záděry. Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit a ošetřit. Ošetřujícího lékaře je také nutné upozornit na skutečnost, že nemocný byl v kontaktu se záplavovou vodou.
Lidé se mohou v záplavových oblastech nakazit zejména salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem a paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularemií či žloutenkou typu A. Při přemnožení komárů pak hrozí záplavové horečky. Zdravotníci také upozorňují, že by si lidé měli zkontrolovat platnost očkování proti tetanu, který se přeočkovává po deseti až po patnácti letech.
„Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí. V některých případech se podle místní epidemiologické situace doporučuje i další očkování (např. proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu apod.),“ dodává SZÚ ve své zprávě.
Onemocnět infekčními nemocemi však kromě lidí mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat se mohou přenášet na lidi.
Výskyt plísní velmi úzce souvisí s vlhkostí. Pokud je jejich likvidace neúspěšná, doporučuje Ministerstvo zdravotnictví obrátit se na místně a věcně příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo specializovanou firmu.
Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky. Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.
Pak je třeba mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně. Podle situace tedy volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku. Plíseň by lidé neměli nikdy odstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně se musí vždy používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.
Aby se zabránilo návratu plísní, je nezbytné odstranit její primární příčiny, tedy stavební či teplotně vlhkostní poměry, které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.
Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku. Dokud stěny nezaschnou, neměly by se provádět jiné práce a je nezbytné zajistit vhodné proudění vzduchu.
Další informace nebo konkrétní příručku s postupem sanací najdou lidé na stránkách Státního zdravotního ústavu nebo Ministerstva zdravotnictví.
-red-
