Koncepce hospodaření s odpady Koncepce nakládání s odpady by měly v budoucnu usnadnit novým krajům splnit požadavky, které pro ně vyplynou ze směrnic Evropské unie (EU) pro odpadové hospodářství. Jejich úkolem je také definovat investiční potřeby daného území. Proto musejí vycházet z analýzy stavu...
Koncepce hospodaření s odpady
Koncepce nakládání s odpady by měly v budoucnu usnadnit novým krajům splnit požadavky, které pro ně vyplynou ze směrnic Evropské unie (EU) pro odpadové hospodářství. Jejich úkolem je také definovat investiční potřeby daného území. Proto musejí vycházet z analýzy stavu odpadového hospodářství a jeho infrastruktury na daném území.
Vytváření krajských koncepcí je podporováno státem na základě směrnice Ministerstva životního prostředí (MŽP) o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), platné od 1. 6. 2000. Jde o program 4.3. (příloha č. 1 směrnice) na zpracování koncepcí nakládání s odpady. V rámci nového členění státu, platného od 1. 1. 2000, má být koncepce zpracována na dobu nejméně pět let a v souladu se státní politikou životního prostředí.
BLIŽŠÍ PODMÍNKY
Ve směrnici je uvedena poměrně široká oblast možných příjemců, kteří mohou žádat o státní podporu na zpracování koncepce. Najde-li se v regionu více aktivit, například sdružení obcí, které by chtěly vytvořit krajskou koncepci, mohou samozřejmě žádat o státní podporu všechny. Na posouzení SFŽP, MŽP a metodického centra, kterým je Český ekologický ústav, pak bude, kdo skutečně podporu dostane.
Nepředpokládá se tedy, že by bylo podpořeno více než čtrnáct projektů, což odpovídá počtu nových krajů. Fond tedy nehodlá podpořit projekty nebo programy pro menší územní celky ani například jakési "cvičné" menší koncepce v rámci jednoho kraje.
Státní podpora je poměrně štědrá - může dosáhnout až 80 % celkových nákladů na vytvoření koncepce. Chybějících 20 % nákladů si musí zajistit samotný kraj, resp. ten, kdo koncepci zpracovává. Pro celkové náklady na zpracování není určena horní hranice. Podle Markéty Rejlkové z odboru technologií odpadů SFŽP by však neměla překročit částku přibližně 3 miliónů korun.
Rovněž nemá směrnice stanovenu doby platnosti. To je výhodou oproti běžné praxi, kdy určitá směrnice platí obvykle pouze jeden rok a pak se její znění mění. Taková situace by v tomto případě neměla nastat, což má dodat zpracovatelům jistý klid na práci.
METODICKÁ POMOC
Metodickou pomoc při vytváření krajských koncepcí bude zpracovatelům poskytovat Český ekologický ústav, Informační centrum o odpadech (www.ceu.cz).
Jak uvedla vedoucí Střediska veřejných informačních služeb a Informačního centra o odpadech ČEÚ PhDr. Věra Havránková, má každý, kdo žádá o finanční podporu na zpracování koncepce, právo své záměry a přípravu konzultovat s odborníky z metodického centra. Pro zpracovatele jsou organizovány kontrolní dny či diskuse, kde je možno prohovořit postup prací.
ČEÚ rovněž slouží pro potřeby Státního fondu životního prostředí jako expertní pracoviště, které posuzuje jednotlivé žádosti. Proto se zde chystá založení expertního týmu, v němž by měli být shromážděni přední odborníci. Složení týmu s návrhy na členství by měly být vbrzku vystaveny na internetových stránkách k veřejné diskusi.
Expertní tým však nebude posuzovat vlastní přípravu projektu nebo jeho finanční nároky, jeho úkolem bude pouze sledování, zda došlo k věcnému naplnění struktury programu. Na základě tohoto posouzení dává ČEÚ státním orgánům podklady pro jejich další rozhodnutí. Předběžné konzultace s expertním týmem ČEÚ proto mohou další projednávání žádosti značně usnadnit.
PRVNÍ PROJEKTY
Státní fond v současnosti posuzuje dvě žádosti o podporu při zpracování koncepce nakládání s odpady - za Ústecký a Ostravský kraj. Obě žádosti, jelikož jsou první, se stanou jakýmsi předběžným podkladem pro vyhodnocování dalších chystaných koncepcí.
Ing. Jiří Bartoš z firmy FITE, jednoho ze zpracovatelů koncepce pro Ostravský kraj, říká: "Koncepci zpracováváme již druhým rokem a osvědčilo se nám nezahledět se jen do problémů celého kraje. Nesmíme zapomínat, že "majiteli" odpadu jsou obce a města a ty mají své představy o tom, jak by koncepce měla vypadat. Zapojili jsme proto do její tvorby dominantní města kraje a tento postup se nám osvědčil.
Velmi nám však ztěžuje práci, že stále čekáme na státní koncepci, která by stanovila konkrétní cíle pro celou republiku - jakousi strategii, kam se bude odpadové hospodářství dále vyvíjet. Bez určení trendů pro celý stát se totiž koncepce v regionu dělat nedá.
Protože však státní koncepce není, museli jsem si některé hodnoty cvičně stanovit odborným odhadem, abychom vůbec mohli pokračovat. Jedním z takových problémů například je, zda se procento biologicky degradovatelného odpadu u celkovém odpadu bude stanovovat za jednotlivou skládku, regionálně nebo celostátně."
STRATEGIE PRO BUDOUCNOST
Ostravský zpracovatel narazil na problém, který slibně se rozvíjející aktivitu v oblasti regionálních koncepcí poněkud ohrožuje.
Neexistence celostátního zastřešující ho materiálu zpracovatelům velmi ztěžuje život. PhDr. Věra Havránková říká: "Postup shora dolů by byl logický a původně to tak skutečně mělo být. Nejdříve měla být s podporou PHARE zpracována studie Implementační a investiční strategie pro směrnice ES v oblasti nakládání s odpady, poté národní koncepce odpadového hospodářství a z ní měly teprve vyplynout koncepce krajské. Bohužel, je to opačně.
Ten, kdo však již dnes svou koncepci zpracovává nebo se na ni chystá, bude mít nepochybně mnohem lepší postavení, až nabude účinnosti nový zákon o odpadech. Regionální koncepce, zpracované adekvátním způsobem, pak mohou být snadno rozpracovány v plánech odpadového hospodářství, které zákon nařídí.
V rámci přistupujících zemí jsme jediní, kdo vůbec koncepce v takovém rozsahu a s podporou státu dělá, což nám ve vztahu k EU prospívá. Tyto práce by rovněž mohly vyústit v zahraniční projekty v zemích střední a východní Evropy."
V oblasti tvorby koncepcí panuje opravdu velká aktivita: kromě zmíněných ústecké a ostravské se připravují koncepce také v jižních Čechách a na jižní Moravě. Přesto je stále otázkou, zda je bude možné v budoucnu poskládat dohromady a vytvořit z nich jakoukoliv strukturu, nejsou-li stanoveny jednotné cíle. Odborníci radí soustředit se na cíle evropské, které se tak či onak stanou součástí našeho zákonodárství, a tedy i našimi cíli.
Zdeněk Tarant, Bc., z Regionální rozvojové agentury v Mostě připomíná: "Nemá smysl, aby byla stanovena jednotná metodika. Koncepce bude záležitostí krajů, krajských vlád, tak proč by je měl řídit stát? Neomezujme inovativní úroveň, kterou jednotlivé koncepce přinášejí. Tak jak jsou odlišné kraje, musejí být odlišné jejich jednotlivé systémy.
Bylo by však dobré sjednotit nástroje a detaily, například metodiky na analýzu skladby odpadu. Zpracovatelé by se měli dohodnout na společných postupech, aby nevzniklo čtrnáct sad vzájemně nekompatibilních údajů."
Základní otázkou, která musí být zodpovězena je, co přinese koncepce k zlepšení odpadového hospodářství v kraji. Věcné požadavky na její zpracování jsou poměrně vysoké, proto by ji měla zpracovávat kvalitní firma nebo odborník. Příjemce podpory ze státního fondu je zároveň povinen (stejně jako u jiných programů) dodržovat zákon o výběrových řízeních v aktuálním znění.
Doporučená struktura krajských koncepcí a návrh obsahu jejího řešení jsou stručně uvedeny v rámečku.
JARMILA ŠŤASTNÁ
