01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stanovení emisí methanu ze skládek odpadů

V souvislosti s platností zákona č. 86/2002 Sb. a následných prováděcích předpisů (353/2002 Sb., 356/2002 Sb., apod.) spadají skládky odpadů přijímající více než 10 tun odpadu denně nebo s celkovou kapacitu větší než 25 000 tun (mimo skládky inertního odpadu) do kategorie zvláště velké zdroje znečišťování.

Tyto skládky odpadů musí mimo jiné také sledovat množství emisí unikající z povrchu tělesa skládky a zajistit jejich omezování. Jednou z hlavních znečišťujících látek, ovlivňujících stav ozonové vrstvy země, je methan. Po uplynutí tří let od účinnosti vyhl. č. 356/2002 Sb. bude stanoven emisní limit pro methan, jehož výše bude výrazně ovlivňovat náklady na provoz skládek odpadů. V příloze č. 1 k zákonu č. 86/2002 Sb. je totiž stanoven poplatek 1000 Kč za tunu methanu vypuštěnou do ovzduší.

Z těchto důvodů bude velmi důležité stanovit závaznou metodiku zjišťování emisí methanu ze skládek odpadů.

Výpočtové metody zjištění emisí methanu

Jednou z možností stanovení emisí methanu ze skládek jsou výpočtové metody. Jejich základem jsou druhy a množství ukládaných odpadů.

Výpočet předpokládaného množství emisí je možno provést metodou podle Hogga a Mansella z jednotlivých uložených odpadů (tab. 1). Druhou metodou je výpočet předpokládaného množství emisí methanu včetně časového výhledu pomocí zpracování plynové prognózy vývoje skládkového plynu podle modelu Rettenberger-Tabasaran. Množství emisí je vypočteno na základě množství, druhů, stáří uložených odpadů a způsobu jejich ukládání. Zpracování prognózy umožňuje ve výpočtu zohlednit i množství emisí z celkové produkce skládkového tělesa v závislosti na ošetření povrchu skládky - otevřený povrch, překryv zeminou, zatěsnění fólií atd.

Výpočtové metody stanovení emisí methanu ze skládek mají nevýhodu v teoretickém stanovení množství emisí. Skutečné množství emisí methanu ze skládky odpadů se ve skutečnosti může diametrálně lišit od výpočtů v závislosti na místních podmínkách jednotlivých skládek odpadů (tvoření puklin na povrchu skládky s výrony bioplynu, stupeň hutnění povrchu odpadů, vlhkost, homogenizace uložených odpadů apod.).

Terénní měřící metody zjištění emisí methanu

Jednou z metod stanovení emisního toku z povrchu skládek je měření povrchových úniků methanu. Jedná se o metodu kvalitativního vyjádření toku methanu na jednotku plochy tzv. "flux-box" metoda (obr. 1). Na základě výsledků měření je možno každou skládku zatřídit do pěti tříd podle úniků methanu z povrchu skládky odpadů (tab. 2).

Terénní měření povrchových úniků je jednou z metod stanovení emisí methanu ze skládek, je však velmi závislá na zvolení optimální sondážní sítě (množství a umístění sondážních míst) a časově náročná. Musíme mít na mysli, že toto povrchové měření může být výrazně ovlivněno změnami barometrického tlaku a kvalitou překryvu tělesa skládky.

Další terénní metodou měření skládkového plynu jsou podpovrchová měření na zárazných sondách. Jedná se metodu odběrů vzorků skládkového plynu z různých hloubkových úrovní pod povrchem tělesa skládky. Odebrané vzorky plynu jsou následně podrobeny analýze přenosnými analyzátory na obsah majoritních složek skládkového plynu - methan, oxid uhličitý, kyslík a dusík je stanovován dopočtem. Plošná hustota sondážní sítě se pohybuje v rozmezí 5-8 zárazných sond na hektar.

Převrat v názorech na emise plynů ze skládek odpadů způsobily práce odborných pracovišť zabývající se biologickou oxidací methanu v površích skládek odpadů ve druhé polovině devadesátých let. Tyto práce potvrdily, že dobře zhutněné těleso skládky nemusí být překryto vrstvou kompostu a přesto jeho povrch funguje jako účinný filtr zachycující nejen methan, ale i pachové složky plynu.

V hloubkových úrovních přibližně 0,20-0,25m se nachází vrstva dobře přístupná difúzi kyslíku ze vzduchu, v níž se množí methanotrofní bakterie, které velmi účinně spotřebovávají methan z pronikajícího skládkového plynu. Tyto skutečnosti plně vysvětlují dosti častý nesoulad měření toku a složení skládkového plynu v podpovrchových vrstvách skládky s metodikou měření povrchových úniků. V povrchu skládky odpadů může být odbouráváno někdy 20 %, ale většinou i vysoko přes 80 % z veškerého methanu vzniklého ve skládce.

Použitím jednotlivých metod stanovení emisí (výpočtová metoda, povrchové měření, podpovrchové měření) odděleně není možné kvalifikovaně stanovit množství emisí methanu ze skládek odpadů. Pro kvalifikované stanovení množství emisí methanu na jednotlivých skládkách odpadů se jako nespolehlivější jeví kombinace výpočtové metody (prognóza vývoje skládkového plynu podle modelu Rettenberger-Tabasaran) a terénních měření na podpovrchových zárazných sondách, doplněné měřením povrchových úniků methanu.

 

*ekologie*bioplyn*odpadové hospodářství*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down