Srbští vědci trénují moučné červy k rozkladu plastů, přináší naději v boji s odpadem

Srbští vědci z Bělehradského institutu biologie vedeni doktorkou Larisou Ilijinovou experimentují s moučnými červy, kteří jsou schopni rozkládat plasty, zejména polystyren. Tento druh plastu, který se běžně využívá v obalech, izolacích a potravinových nádobách, se v přírodě rozkládá až stovky let. Výzkum, podporovaný jak vládou, tak mezinárodními organizacemi včetně OSN, se tak může stát jedním z průlomových řešení globálního problému plastového odpadu.

Jak mouční červi rozkládají plasty

Mouční červi (larvy potemníka moučného, Tenebrio molitor) mají přirozenou schopnost přijímat různé druhy biologické potravy, avšak jen speciálně vyšlechtěné larvy dokážou efektivně trávit polystyren. Ve střevech těchto larev se nachází specifické bakterie, které plast rozkládají na neškodné látky – oxid uhličitý a vodu – bez tvorby mikroplastů v těle i exkrementech červů. To znamená, že výsledná biodegradace je čistá a neškodná pro životní prostředí.

Podle doktorky Ilijinové je přeměna jednoho kilogramu polystyrenu na ekologicky přijatelný odpad významným přínosem. Červi při této přeměně vytvoří pouze 1 až 2 gramy oxidu uhličitého, zatímco při spálení stejného množství plastu vznikne CO₂ více než 4000krát více. Výzkum už směřuje také k praktickému využití – bělehradská společnost Belinda Animals momentálně chová několik kontejnerů s larvami a doufá v rozvoj podobných farem.

Výzvy a perspektivy pro Srbsko i Evropu

Srbsko má stále nízkou recyklační míru komunálního odpadu, která dosahuje pouhých 15%, což je výrazně pod evropským cílem 55 %. Přes 84 % odpadu končí na často neregulovaných skládkách plných směsného odpadu. Výzkum s moučnými červy tak může pomoci zlepšit ekologickou situaci v zemi a přiblížit Srbsku standardy Evropské unie, jejíž je země případně aspirantem.

Dalším potenciálním využitím moučných červů je jejich aplikace jako krmivo pro zemědělská zvířata, což podporuje i majitel Belinda Animals Boris Vasiljev. V současnosti však chybí legislativa umožňující používání výrobků z hmyzu jakožto krmiva, což je jedna z překážek rozšíření této technologie.

Podobné projekty probíhají i v USA a některých afrických zemích, což potvrzuje rostoucí zájem o inovativní biologické metody likvidace plastového odpadu po celém světě. Srbský projekt tak může být důležitým krokem směrem k ekologičtějším technologiím a udržitelnému rozvoji.*

-red-