Města či obce se podobají živému organismu. Rostou, konzumují, neobejdou se bez komunikačních tepen a produkují odpady. Skládky, na nichž se tyto odpady většinou ukládají, musejí najít k obcím ve svém okolí adekvátní vztah.
Hlavnímu městu a některým obcím Středočeského kraje slouží skládka firmy .A. S. A., kterou najdeme mezi Prahou-Ďáblicemi a Březiněvsí. Je provozována od druhé poloviny roku 1993. První rok zde bylo uloženo 90 tisíc tun komunálního odpadu, další léta v průměru 280 až 300 tisíc tun ročně, v loňském povodňovém roce to bylo dokonce 420 tisíc tun. Jde na ni hlavně komunální odpad od občanů, obcí i měst a živnostenský odpad, který zbude živnostníkům po vytřídění a nemá charakter nebezpečného odpadu.
Občané
Blízkost velké skládky pro obyvatele pražské čtvrti Ďáblice i obce Březiněves není nic příjemného. Lidem vadí velký provoz aut, které produkují emise, zápach, prach, ptáci, kteří roznášejí zbytky potravy. Skládka v blízkosti jejich obydlí jistě není vítaná.
Při hledání způsobu, jak nastavit vztah mezi skládkou a lidmi, kteří žijí v okolí, vycházejí v Ďáblicích ze zkušeností skládky REGIOS v Úholičkách. Zde pracovníci oslovili jednotlivé obce v dotčené vzdálenosti zhruba 15 kilometrů a ty vyslaly, pokud měly zájem, své zástupce do občanské komise. Jednou za měsíc chodí skládku kontrolovat - například překryv aktivní zóny inertním materiálem, úlet lehké frakce odpadů, sítě, stav nádrží pro průsak skládkových vod, čistota komunikací, odbavování aut. Jde o dobrovolnou dohodu mezi managementem skládky a obcemi, aby občané viděli, že to, co se tam děje, se děje podle předpisů a není poškozováno životního prostředí v okolí.
"Ďáblicím a Březiněvsi jsme rovněž nabízeli systém občanských komisí," vysvětluje regionální vedoucí obchodu společnosti .A. S. A. Ing. Libor Luňáček. "Rozhodly se však postupovat jinak. Dali dohromady výbor pro životní prostředí, jehož pravidla jsou však velmi podobná jako v občanské komisi v případě firmy REGIOS."
Vliv na okolí
Stížnosti občanů z okolí se objevují zejména v době horších klimatických, kdy je nižší tlak vzduchu, takže skládka je cítit - vytváří bioplyn. Protože skládka produkuje plyn neustále, je zde naistalován systém, který plyn odsává, takže je skládkové těleso jakoby v podtlaku. To zabraňuje, aby emise unikaly do ovzduší. Bioplyn je využíván na výrobu elektrické energie: za hodinu se odčerpá 1200 kubíků plynu, ze kterého se vyrobí dvě megawatthodiny elektrického proudu.
Kromě plynu je také cítit plocha, která není rekultivovaná. "Překryvy provádíme každodenně, jak to vyžaduje provozní řád. Navíc situaci neustále monitorujeme a upravujeme překryvy komunálního a živnostenského odpadu tak, aby zápachový efekt byl minimální," říká Ing. Luňáček. "Rackové i vrány mohou vytahovat ze skládky zbytky potravin a roznášet je dál do zastavěné oblasti. Proto zde máme sokolníky. Každá skládka má určitý počet dravců, kteří jíž svým posezem ptáky odhánějí."
Přes veškerou dochází k úletům lehké frakce odpadů do okolí. Skládka se jim brání až pět metrů vysokou sítí. Ani ta však vždy úletům nezabrání, přestože se je podařilo oproti prvním létům provozu výrazně omezit. "Máme vnitřní normu, která říká, za jak dlouho musí být okolí skládky očištěno a využíváme k tomu brigádníky, říká Ing. Luňáček. "Po každých komunálních volbách hledáme nový přístup k okolním obcím tak, jak se změní jejich zastupitelstvo a radnice. Od začátku jsme pořádali pro zastupitele a občany dotčených obcí dny otevřených dveří, kterých se mohl zúčastnit kdokoliv. Bylo při nich možné položit jakékoliv otázky a vidět jakoukoliv technologii či část skládky, nic nebylo utajeno."
Práce s veřejností - public relations - se pro moderně vedenou společnost stává nezbytností zvláště tam, kde provoz firmy má vliv na okolní životní prostředí. Komunikace prostřednictvím občanských komisí může být cestou, jak zlepšit image skládky v okolí.
