01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Špičkový způsob získávání drahých kovů z odpadů

První zmínky o těžbě a zpracování stříbra v českých zemích se vážou shodou okolností především k Příbramsku a jsou datovány již počátkem čtrnáctého století. S postupující průmyslovou revolucí se vlastností drahých kovů začalo stále více využívat i v jiných oblastech, než pouze jako platidla nebo v...

První zmínky o těžbě a zpracování stříbra v českých zemích se vážou shodou okolností především k Příbramsku a jsou datovány již počátkem čtrnáctého století. S postupující průmyslovou revolucí se vlastností drahých kovů začalo stále více využívat i v jiných oblastech, než pouze jako platidla nebo v klenotnictví.

S rozvojem elektrotechnického, elektronického, chemického, fotografického a automobilového průmyslu, s nástupem výroby umělých vláken a dentálních slitin, našly postupně využití i ostatní drahé, ušlechtilé kovy, mezi které patří platina, paladium, rhodium a iridium.

Modernizace průmyslové výroby, její automatizace a rekonstrukce podniků ve 20. a 21. století přinášejí také vznik řady průmyslových odpadů, starých elektronických a elektrotechnických zařízení, které je nutno ekologicky likvidovat. Ani naše domácnosti si nedovedeme již představit bez vymožeností elektrotechnického průmyslu, které rychle inovují za výkonnější a dokonalejší modely. Trh nabízí a láká spotřebitele k jejich časté obměně.

Direktiva k recyklaci

Počátkem roku 2002 by měla v Evropské unii vstoupit v platnost direktiva WEEE (Waste from Electrical and Electronic Equipment), podle které budou mít výrobci a dovozci povinnost zajistit recyklaci, surovinové zhodnocení a opětovné využití elektronických a elektrotechnických zařízení. Někteří z velkých světových výrobců elektroniky se již na tuto situaci připravují a budují vlastní provozy.

S blížícím se vstupem ČR do EU je nezbytné změnit i stávající odpadovou legislativu a upravit režim sběru a recyklace všech odpadů.

Vyřazené součástky elektrotechnického a elektronického průmyslu jsou zařazeny mezi "obecné" i "nebezpečné" odpady. Za účelem demontování, třídění a částečného zpracování tohoto odpadu vzniká řada malých firem. Většina jimi vytříděných a upravených surovin -kontaktů, kondenzátorů, pojistek, stykačů, konektorů, tranzistorů, integrovaných obvodů, pinů (URS, FRB, WK, TX, RFT), relé a desek plošných spojů -je prodávána k dalšímu zpracování.

Zpracování

Konečným zpracovatelem tříděných nebo netříděných součástek elektrošrotu jsou Kovohutě Příbram, a. s. Na základě činnosti střediska "Centrum špičkové technologie", které je součástí programu Ministerstva průmyslu a obchodu, a ve spolupráci s Vysokou školou báňskou, Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, firmou EKO-VUK Panenské Břežany a Svazem kovohutnického průmyslu Praha byla za poslední tři roky vyvinuta a ověřena technologie na získání drahých kovů, mimo jiné i z elektronických a elektrotechnických odpadů.

Technologií zpracování olověných odpadů lze s vysokou účinností získat obsažené drahé kovy i z velmi chudých surovin, obsahujících od 0,2 % Ag a od 0,01 %Au a Pd. Drahé kovy jsou vytěžovány z průmyslových a klenotnických odpadů typu slitků, výseků, drtí, ořezů, stěrů a kalů, popelů a past, strusky a vyzdívek, střepů, filmů, folií a fotopapírů, dentálních odpadů, AgZn baterií. Pouze malá část těchto odpadů musí být předem upravena např. sušením a drcením. Vhodné je před zpracováním oddělit ty kovy, které nelze uvedenou technologií využít, jako je měď a hliník. Není nutno odstraňovat železo, které je v olovářském procesu využito jako součást vsázky.

Budova provozu Recyklace drahých kovů v areálu společnosti je vybavena technicky a ekologicky nejmodernějším strojním zařízením, které trh nabízí na homogenizaci jednotlivých dodávek odpadů drcením a tříděním, spálením nebo tavením. Po odebrání reprezentativního vzorku a provedení analýzy v laboratoři, odpad je od zákazníka odkoupen podle dohodnutých cenových podmínek vycházejících z provedené analýzy a burzovních cen kovů.

Provoz

Odpady jsou spolu s olověnými odpady zpracovány na šachtové nebo přímo na anglické peci. Konečným produktem oxidační rafinace je tzv. anoda obsahující min. 98 % ušlechtilých kovů (schéma recyklačního provozu je uvedeno na obrázku).

O správnosti zvolené cesty svědčí nárůst objemu všech druhů odpadů s obsahem drahých kovů, který byl v průběhu posledních třech let zaznamenán. Největší nárůst na zpracovaném odpadu měl odpad elektrotechnického průmyslu.

Nově otevřená Hala recyklace drahých kovů nám v 1. etapě umožňuje:

sofistikovaný a logisticky propracovaný výkup odpadů s nadstandardními službami pro zákazníky,

příjem a bezpečné uskladnění materiálu zákazníka před jeho oceněním,

homogenizaci tavením nebo drcením podle charakteru dodaného odpadu,

vzorkování a analýzy odebraných vzorků na špičkovém zařízení,

skladování a expedici hotových výrobků -anod nebo slitků podle požadavku zákazníků.

V následných etapách uvažujeme využít volné prostory pro zapojení dalších přípravných a třídicích operací, jako je demontáž přístrojů ze skupiny komunikační techniky, zejména počítačových monitorů a televizorů, dělení obrazovek, využití olovnatého skla z konusů pro vlastní zpracování a skloviny ze stínítka pro sklářský průmysl. V plánu je také provoz elektrolýzy, který umožní získat z vyrobených anod čisté kovy o min. obsahu 99,9 % resp. 99,95 až 99,99 %.

V průběhu dalších let předpokládáme ještě výraznější nárůst objemu dodávek odpadů obsahujících drahé kovy především z rozvíjejícího se elektronického a elektrotechnického průmyslu.

Po nezbytné demontáži plastových a kovových, jinak recyklovatelných odpadů budeme schopni na drticí a separační lince zpracovat desky počítačů, televizorů, mobilních telefonů, radiopřijímačů, videokamer, tj. veškerých zařízení tohoto průmyslu.

Technologie zpracování odpadů drahých kovů spolu s olovem splňuje v našem podniku přísné mezinárodní ekologické normy.

Zdeňka Vicherková,

Kovohutě Příbram, a. s.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down