Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně zahájila 27. září plný provoz. Stavba za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů a start se opozdil o osm měsíců. Rok má spalovna na zkušební provoz. Pokud ZEVO všem orgánům prokáže, že plní projektované parametry, bude zařízení zkolaudováno.
Na spalovnu jezdí 20 až 30 nákladních vozidel denně. ZEVO nebude pálit více než povolených 95 000 tun odpadu za rok, jímž se nahradí téměř 80 000 tun hnědého uhlí na vytápění Plzně. Podle Tomáše Drápely, předsedy představenstva městské Plzeňské teplárenské, není zatím plný objem odpadu dohodnutý, ale mělo by se to podařit do jednoho roku až dvou let, zejména poté, až se začnou zaplňovat okolní menší deponie; skládkování neupraveného komunálního odpadu bude v ČR zakázáno od roku 2024.
"Je to běh na dlouhou trať, než se spalovna zařadí do celého procesu nakládání s odpady. Pořád jsou tu skládky a lobby a my musíme nabídnout svozovým firmám lepší podmínky, než mají na současných skládkách," řekl. Dnes je cena za spalování odpadu, který se sváží z celého kraje, nižší, než za něj platí firmy na skládkách. V Plzeňském kraji vzniká až 260 000 tun komunálního odpadu ročně.
"Máme dostavěno, vyfakturováno. Původní rozpočet stavby jsme splnili. Teď nás čeká řada soudních sporů, ať už s firmou ČKD DIZ, která je v insolvenci, a možná řadou dalších," uvedl Drápela. Teplárna v květnu odstoupila od smlouvy s generálním dodavatelem ČKD, dokončila stavbu sama a subdodavatelům platila přímo.
Spalovna v srpnu kvůli oficiálním výhradám ekologických aktivistů přišla už potřetí o stavební povolení, ale podle Drápely ho teď nepotřebuje, protože investor už nic nestaví. Bude ho potřebovat, až bude žádat o kolaudaci. "Stále je napadána řada administrativních věcí. Je mi líto úředníků v Jihočeském, Středočeském i Plzeňském kraji, kteří svou práci dělají dobře, ale podle Krajského soudu v Plzni to dělají špatně," uvedl.
U spalovny se sledují limity 15 parametrů. "V celé řadě jsme si je předepsali ještě o 50 procent přísnější, chtěli jsem nejmodernější technologie na trhu," řekl Drápela. Navíc měření ověřila, že jsou ještě podkročené. Proto Drápela tvrdí, že jde o nejmodernější zdroj v Evropě. Podle rakouského poradce investora Alois Studenice, který se podílel na stavbě řady spaloven v Evropě, zdražily velmi přísné parametry investora stavbu o deset až 15 procent. V nejbližších dnech bude na stránkách teplárny i města on-line monitoring parametrů spalovny. Už nyní je sleduje inspekce životního prostředí.
Spalovna s 30 zaměstnanci chystá návštěvnické centrum a v lednu zahájí prohlídky pro veřejnost s naučnou trasou. "Energetické využití odpadů je tady určitými skupinami strašně démonizované. A my chce ukázat, že to je úplně normální zařízení, kterých je v Rakousku 14, v Německu 37 a ve Švýcarsku 31," uvedl Drápela. Spalovna už dodává elektřinu, teplo až příští týden od začátku topné sezony.
Projekt nebude dotovaný z peněz městské teplárny. "Provozně se zaplatí i v prvním roce, zaplatí nám úvěry. Ale v prvním roce to na odpisy nevydělá," dodal šéf teplárny.*
