Brněnská spalovna komunálního odpadu společnosti SAKO, a. s., v současné době splňuje veškeré legislativní požadavky na provoz. Zpřísnění emisních limitů a další požadavky týkající se technického zabezpečení provozu, které budou platné od 28. 12. 2005, si vyžádaly rekonstrukci spalovny.
Nejde však pouze o rekonstrukci samotné spalovny. Projekt, který tvoří základní pilíř koncepce nakládání s odpady Jihomoravského kraje, předpokládá vybudování centra využití odpadu v rámci celého kraje.
Součásti projektu
Projekt v sobě zahrnuje několik postupných kroků. Místo stávajících tří kotlů s válcovými rošty, budou instalovány dva nové moderní robustní kotle s posuvnými rošty, které zajistí optimální provozní podmínky a kvalitu procesu spalování odpadu. Výměnou kotlů dojde i ke změně parametrů produkované páry ze současných 1,47 MPa, 220 °C na vyšší parametry 4 MPa, 400 °C. Moderní kotle s kapacitou 14 tun odpadu/hod. mají vyšší účinnost využití uvolněné tepelné energie.
Dalším krokem je instalace parní odběrové turbíny, která zajistí efektivní využití produkované energie. Parní odběrová turbína je navržena s výkonem 16 MW s předpokladem dodávek elektrické energie do rozvodných sítí, dále pak pro potřeby Dopravního podniku města Brna, a. s., a Technických služeb, a. s. Instalace parní odběrové turbíny se vzduchovou kondenzací zajistí využití veškeré uvolněné tepelné energie na výrobu páry a elektrické energie. V městské energetické koncepci, která se nyní zpracovává, je spalovna základním prvkem. V období zvýšené spotřeby tepelné energie zajistí spalovna dodávky páry do sítě centrálního zásobování teplem, v období snížené poptávky bude výrobou elektrické energie přispívat do sítě JME.
Plánovaná dotřiďovací linka bude sloužit k dotřídění vyseparovaných složek komunálního odpadu. Jedná se především o sklo, papír a PET. Ze systému separace a sběru využitelných složek komunálního odpadu zavedeného obcí na území města Brna se výstavbou dotřiďovací linky zajistí kvalitativně vyšší úroveň vytříděných komodit, které se stanou ekonomicky obchodovatelnějšími v rámci materiálového využití.
Provoz škvárového hospodářství bude vybaven novým systémem třídění škváry a zařízením pro separaci železa a hliníku. Záměrem společnosti je zajištění odpovídajících vlastností škváry, která bude vhodná k následnému využití jako výrobek např. materiál ke stavebním účelům.
Současnosti má spalovna maximální kapacitu spáleného odpadu 224 tis. tun za rok. Rekonstrukcí nedojde k navýšení této kapacity, ale k jejímu naplnění. Spalovna nyní využívá téměř výhradně odpady vyprodukované na území města Brna. V rámci schválené krajské koncepce odpadového hospodářství a po realizaci celého projektu se však změní v regionální zdroj (Jihomoravský kraj), který svou působností ovlivní i kraj Vysočinu a Olomoucký kraj.
Současný stav
Společnost SAKO Brno, a. s., je na základě smlouvy s městem Brnem pověřena zajištěním systému sběru, třídění a svozu SKO a jeho složek, ale i organizací využití, recyklace případně odstranění složek ze systémového separovaného sběru zavedeného obcí. S tímto systémem souvisí i provozování sběrných středisek odpadů v jednotlivých městských částech.
Sběrná střediska odpadů jsou budována za účelem třídění materiálově využitelných složek odpadu, odpadů vyloučených ze spalování - nehořlavých inertních odpadů, nebezpečných odpadů, i velkoobjemového odpadu, který běžně nelze uložit do sběrných nádob. Spalitelné odpady jsou energeticky využívány k výrobě páry, ostatní nevyužitelné nerecyklovatelné a nespalitelné složky jsou ukládány na skládce.
Na území města Brna je nyní kolem 800 stanovišť, kde jsou umístěny dvojice plastových sběrných nádob o objemu 240 l a zhruba 420 stanovišť kontejnerů o objemu 0,9-1,4 m3 na separovaný sběr skla. Pro systém separovaného sběru PET lahví je zřízeno 54 stanovišť kontejnerů umístěných u vybraných supermarketů a pro papír 290 kontejnerových stanovišť.
Finance
Investiční náklady na rekonstrukci spalovny se předpokládají ve výši kolem dvou miliard korun. Vzhledem k velkému objemu investic žádala společnost SAKO, a. s., a město Brno o podporu z prostředků Evropské unie. Po dlouhé době přípravy projektu a administrativního projednávání schválil řídící výbor komise EU ve dnech 12.-13. listopadu 2003 poskytnutí finanční dotace ve výši 68 % z celkové hodnoty plánované investice na projekt "Odpadové hospodářství Brno". Podpora půjde z předvstupního programu EU ISPA (Instrument For Structural Policies For Pre-accession). Jedná se o finančně nejnáročnější projekt ze všech kandidátských zemí, který byl v rámci programu ISPA odsouhlasen, a jediný projekt z České republiky, týkající se odpadového hospodářství. Získání finanční dotace je velkým úspěchem všech, kdo se podíleli na přípravě projektu i žádosti o získání finančních prostředků, které je administrativně mimořádně složité a obtížné.
V současné době byla dokončena procedura hodnocení vlivu záměru na životní prostředí a k závěru se blíží také proces územního řízení. Poté bude následovat příprava tendrové dokumentace podle podmínek Evropské komise a samotné tendrové řízení. Paralelně s těmito činnostmi probíhá proces IPPC.
Celková hodnota investice představuje částku kolem 2,2 mld. Kč, to znamená, že příspěvek z programu EU ISPA činí zhruba 1,5 mld. Kč. Zbývající hodnota projektu bude financována ze sdružených zdrojů Statutárního města Brna, SFŽP a z vnitřních zdrojů společnosti SAKO, a. s.
Časový harmonogram předpokládá zahájení stavebních prací na přelomu let 2004-2005. Nové zařízení by mělo být uvedeno do zkušebního provozu ke konci roku 2006.
Cíl projektu: zajištění legislativních požadavků EU, zejména směrnice EU o spalování odpadu a směrnice EU o omezení skládkování komunálního odpadu. Česká republika implementovala legislativní předpisy Evropské unie do našeho právního řádu do konce roku 2002. Jedním ze základních principů při stanovení priorit nakládání s odpady je zásada blízkosti a soběstačnosti tzn., že odpad by měl být využit nebo odstraněn nejblíže místu jeho vzniku.
Hierarchie nakládání s odpady dává přednost energetickému využívání odpadů před jejich ukládáním na skládky, přičemž musí být plněny stále přísnější kritéria pro provoz takovýchto zařízení.
ISPA je jedním z finančních nástrojů Evropského společenství, který byl vytvořen na pomoc deseti kandidátským zemím střední a východní Evropy při jejich přípravě na vstup do EU v oblasti životního prostředí a dopravy v letech 2000-2006. Program ISPA je realizován v součinnosti s dalšími programy společenství, které byly vytvořeny na podporu procesu rozšíření EU (např. PHARE a SAPARD).
