
Spor trvá už roky, opakovaně se jím zabýval Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud.
Vodárenská společnost podle ÚOHS chybovala, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedla, jakým způsobem dospěla k výsledkům posouzení zdůvodnění "mimořádně nízkých nabídkových cen uchazečů a vysvětlení nabídek uchazečů". Tím se její postup stal údajně nepřezkoumatelným a netransparentním.
Vodovody a kanalizace Pardubice vyzvaly po otevření nabídek hned čtyři uchazeče ke zdůvodnění mimořádně nízkých cen. Podle ÚOHS ale v protokolu o jednání hodnotící komise i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je jen stroze uvedeno, že hodnotící komise se otázkou zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen zabývala a akceptovala je. Blíže se k výsledkům posouzení, tedy z jakého důvodu shledala zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen opodstatněnými, nevyjádřila.
Vodárna se bránila rozkladem a tehdejší předseda ÚOHS Petr Rafaj potvrdil prvostupňové rozhodnutí svého úřadu s devítimilionovou pokutou v roce 2012. Poté se sporem třikrát zabýval krajský soud a třikrát NSS, který dvakrát rozsudek krajského soudu zrušil, nakonec jej v roce 2020 potvrdil. Po devíti letech se tak případ znovu vrátil na ÚOHS. Současný předseda Petr Mlsna dřívější rozhodnutí první instance potvrdil, původně devítimilionovou pokutu ale snížil na sedm milionů korun.
Vodovody a kanalizace Pardubice ale rozhodnutí opět napadly správní žalobou u Krajského soudu v Brně, který jim nyní dal zapravdu. Případ se tak vrací k předsedovi ÚOHS, úřad se ale může rozsudek napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.*
-čtk-