"Přihlášení fyzické osoby k trvalému pobytu v obci neznamená, že tato osoba bez dalšího produkuje méně či více odpadu, protože toto kritérium ze své podstaty (obecně) nezohledňuje, kde a jakým způsobem osoba skutečně žije," stojí v nálezu ÚS.
Poplatek za odpad činí podle vyhlášky 1100 korun za rok. Zároveň však vyhláška stanovila slevu 440 korun pro lidi, kteří jsou přihlášeni k pobytu v Krásné Lípě. V praxi tak rezidenti platili 660 korun, zatímco majitelé rekreačních objektů, v nichž není nikdo přihlášený k pobytu, museli hradit poplatek v plné výši.
Podle vnitra jde o nepřípustné, plošné znevýhodnění celé jedné kategorie poplatníků. Město ale úpravu hájilo jako objektivní a rozumnou. Vedení radnice poukazovalo na to, že trvale bydlící lidé hradí poplatek za osobu. Čtyřčlenná rodina žijící v jednom domě tak musela sumu vynásobit čtyřmi. Majitel rekreačního objektu, kde nikdo není hlášený k pobytu, ale hradil poplatek jen jednou, přestože třeba chatu využívá i širší rodina, a produkuje tedy více odpadu.
Podle vnitra sice obce mohou poskytovat úlevy na poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, musí však být odůvodněny konkrétními okolnostmi. Jde například o situace, kdy v určité části obce přes zimu nefunguje svoz komunálního odpadu. Nelze však prý stanovit plošnou úlevu či osvobození pro celou jednu skupinu poplatníků, tedy buď rezidenty, nebo majitele rekreačních objektů.
Ústavní soudci vyjádřili pochopení pro město, které usiluje o to, aby řešení odpadového hospodářství odpovídalo místním poměrům. Město ale podle soudců opomenulo zákonnou možnost, která k danému účelu směřuje a je vhodnější. Místo jednotné platby takzvaně "za systém" mohou radnice nastavit platbu "za odkládání", kdy suma odráží množství vyprodukovaného odpadu. Krásná Lípa však místo toho modifikovala platbu "za systém" takovým způsobem, který je podle ÚS v rozporu s ústavním pořádkem.*
-čtk-
