V okrese Karviná, v katastru obce Horní Suchá, se v lokalitě Solecká nachází řízeně provozovaná zabezpečená skládka odpadů. Je situována mimo obec na pozemcích, které byly, jako mnohé jiné v této oblasti, zatíženy negativními vlivy těžby uhlí.
| Skládku vybudovala a provozuje společnost Depos Horní Suchá, a. s., která byla založena v roce 1994 jako výsledek společného úsilí měst a obcí přilehlého regionu a silných podnikatelských subjektů. Smyslem tohoto počinu bylo koncepční řešení otázky bezpečného zneškodňování odpadů v regionu. Již v době založení připravovala společnost dlouhodobý plán rozvoje.
Budování s perspektivou Prvním a hlavním úkolem se stalo vybudování moderní skládky komunálních odpadů. Při výběru vhodné lokality byla uvažována nejen perspektiva provozování skládky po dobu mnoha desítek let, ale zároveň i postupná dostavbou areálu na zpracovatelský závod umožňující poskytovat komplexní služby v nakládání s komunálním, popř. dalšími druhy odpadů. Výstavba skládky odpadů započala v roce 1994 a ještě téhož roku byla uvedena do provozu první kazeta. V té době bylo zájmové území oploceno a vybudována veškerá potřebná infrastruktura -především komplexní systém nakládání s průsakovými i dešťovými vodami, systém obslužných komunikací, zpevněné plochy, první provozní budova, sklady aj. Už tenkrát byl položen základ dnešního systému pro jímání a využívání skládkového plynu. První etapa skládkového tělesa měla rozlohu 2,04 ha. Její teoretická kapacita činila necelých 350 000 m3 kompaktovaného odpadu, což při průměrném návozu kolem 85 tis. t/rok znamenalo životnost přibližně 5 let. V rámci výstavby první etapy skládky byly realizovány přípojky inženýrských sítí. Zdrojem elektrické energie se stala nová trafostanice. Rozvody nízkého napětí byly realizovány tak, aby obsloužily celý areál (prostorově i kapacitně). Komunikace jsou osvětleny. Přípojka pitné vody zabezpečuje zásobování stávající provozní budovy a v budoucnu umožní napojení dalších objektů a zařízení. Telefonní přípojka je samozřejmostí, dnes je navíc hojně využívána k přenosu dat při komunikaci se zákazníky i úřady. Veškerá evidence byla od počátku prováděna pomocí PC. Základní funkce nejsou díky záložnímu zdroji energie ohroženy výpadky veřejné elektrické sítě. Druhá etapa tělesa skládky o rozloze 1,49 ha byla vybudována v roce 1998. Její předpokládaná kapacita činí kolem 220 000 m3 odpadů. V této části tělesa skládky se odpad ukládá dodnes. V polovině roku 2001 se rozběhla výstavba třetí etapy o rozloze 0,61 ha. Hlavním smyslem jejího uvedení do provozu v průběhu roku 2002 je zefektivnění procesu ukládání a hutnění odpadů. Tomu věnují v Horní Suché zvláštní pozornost, která se vždy vyplácí. Z každoročního porovnání nárůstu tělesa odpadů a evidence z obchodní mostové váhy vyplývá, že průměrná objemová hmotnost deponovaných odpadů po zhutnění činí kolem 1,5 t/m3. Komplexní systém Dnes jsou v areálu o celkové rozloze kolem 20 ha vybudovány tři etapy skládkového tělesa o celkové rozloze 4,14 ha. Dno každé z etap je opatřeno dvouvrstvým těsněním (minerální + fóliové) a vnitřním drenážním systémem. Souběžně s navážením odpadů je budován systém jímání skládkového plynu. Zařízení na zneškodňování odpadů je vybaveno veškerou potřebnou infrastrukturou. Odvedení průsakových vod do nepropustné dvoukomorové jímky s kapacitou až 1100 m3 se děje z celé skládky gravitačně. Soubor zařízení pro nakládání s průsakovými vodami je opatřen měřením a regulací. Výkonná čerpadla společně se zabudovanými trubními rozvody umožňují skrápění odpadů v provozované části skládkového tělesa i hloubkové provlhčování odpadů deponovaných v dnes již uzavřené a zrekultivované části skládky. Samozřejmostí jsou prostředky umožňující operativní připojení cisterny, která v případě potřeby odváží nadbytečnou průsakovou vodu na ČOV. Do areálu byly postupně soustředěny veškeré složky firmy. V provozní budově se odbavuje veškerá administrativa od vedení společnosti, přes evidenci ukládaných odpadů až po služby občanům. Další budova, nově postavená v roce 2001, slouží jako sociální zázemí pracovníkům dělnických profesí, kteří zajišťují jednak chod samotné skládky a jednak svoz komunálního odpadu. Společnost disponuje pěti svozovými vozidly, které obsluhují kolem 7000 nádob. Svoz odpadů zajišťuje 12 pracovníků a provoz skládky dalších pět. O řízení firmy, administrativu a služby obyvatelstvu pečuje pět zaměstnanců. Svozová vozidla jsou garážována v halovém objektu k tomu určeném, který je situován taktéž v areálu skládky. Další objekt obdobného charakteru slouží k uskladnění záložních sběrných nádob a prostředků nezbytných pro provoz strojů a zařízení. Nechybí ani vybavení pro drobnou údržbu zařízení a budov, záložní čerpadla, protipožární vybavení aj. Dlouhodobá vize Dlouhodobě deklarovanou vizí je postupné dobudování areálu v komplex na zneškodňování komunálních odpadů nejen skládkováním. Proto zaujal provozovatel aktivní postoje k budování a provozování sběrných dvorů pro občany ve své svozové oblasti. Odděleně probíhá sběr skla, papíru a částečně i plastů. S výstavbou zařízení na úpravu a využití některých složek komunálního odpadu je počítáno již ve velmi blízké budoucnosti. V roce 1999 byly na skládce odpadů Solecká zahájeny rekultivační práce. Dva obvodové svahy první etapy, které jsou zároveň podle dlouhodobé koncepce pohledovými svahy budoucího naplněného tělesa skládky, byly upraveny, překryty fólií a rekultivovány v souladu s ČSN 83 8035. Uzavření této části skládky předcházel čerpací pokus, který simuloval aktivní využívání bioplynu ze skládky. Jeho výsledkem bylo potvrzení předešlé prognózy a jednoznačné doporučení vybudovat zařízení na dlouhodobé využívání skládkového plynu. Jednání s několika potencionálními partnery nakonec vyústilo v podpis smlouvy se Severomoravskou energetikou, a. s., o odkupu elektrické energie. Provozovatel skládky nechal vybudovat nákladem 14 mil. Kč energoblok včetně systému jímání a svodů plynu. Zařízení umožňuje prodávat do veřejné sítě až 249 kW/h. Roční tržba z provozu zařízení se očekává ve výši kolem 4,2 mil. Kč. Návratnost investice Přes usilovná jednání se prozatím nepodařilo nalézt odbyt tepla, které je druhým (velmi významným) produktem instalovaného technologického zařízení. Není vyloučeno, že sám provozovatel skládky v blízké budoucnosti vystaví provoz, který by mohl přebytečné teplo využívat. Návratnost investice do energobloku na zpracování skládkového plynu se předpokládá 6 let. Nelze ji však hodnotit jen z ekonomického hlediska. Provozovatel skládky je ve vztahu k životnímu prostředí povinen řešit problematiku skládkového plynu. Jakékoli jiné, na první pohled mnohdy jednodušší řešení, by si sice vyžádalo nižší investiční náklady, avšak následně každoročně nemalé prostředky na jeho provoz a údržbu bez možnosti jakéhokoli ekonomického přínosu. Veškeré činnosti, související s nakládáním s odpady probíhají v Horní Suché podle přísných vnitrofiremních postupů. Provozovatel má do svého řízení implementovány zásady EMS a QMS a je certifikována podle norem ISO 9001 a 14001. Potenciální nebezpečí negativního ovlivnění životního prostředí provozem zařízení na zneškodňování odpadů je eliminováno mimo jiné trvalým monitorováním nezávislou firmou v duchu zásad IPPC. Karel Vajík, Dekont Umwelttechnik s. r. o., Zlín Provozovatel skládky je ve vztahu k životnímu prostředí povinen řešit problematiku skládkového plynu. Jakékoli jiné, na první pohled mnohdy jednodušší řešení, by si sice vyžádalo nižší investiční náklady, avšak následně každoročně nemalé prostředky na jeho provoz a údržbu bez možnosti jakéhokoli ekonomického přínosu. |
