Česká republika se rychle stala velmocí ve výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. S jejich budoucí likvidací jsou však spojena určitá rizika - environmentální i finanční. Toto varování zaznělo i na nedávné konferenci Zpětný odběr 2011.
Na našem území je v současnosti v provozu na osm milionů solárních panelů, přičemž solární parky zabírají plochu 36 kilometrů čtverečních. Deklarovaná životnost solárních panelů, které se nyní vyrábějí a dodávají na trh, se pohybuje kolem dvaceti let. Zdálo by se, že je to ještě dostatečně vzdálená doba, a není třeba se jí proto dnes zabývat.
KDO ODSTRANÍ DOŽIVŠÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY?
Na určitá rizika, která provozování fotovoltaických elektráren (FVE) provázejí, upozornil na konferenci Zpětný odběr 2011 MVDr. Ctirad Mikeš, starosta města Mělníka. Už třetí ročník této mezinárodní konference se uskutečnil 3. května v Prauze a starosta Mikeš na ní vznesl naléhavou otázku: »Co bude se solárními parky za dvacet let? Není to problém technologický, nýbrž finanční a generační.«
»Pokud je provozovatelem společnost s ručením omezeným - a ta zanikne před ukončením životnosti parku, kdo pak zlikviduje solární panely, sítě a další konstrukce? Město Mělník už nyní vynakládá zhruba jeden milion korun ročně jen na odstraňování nežádoucích staveb. Náklady na odstranění fotovoltaických elektráren však půjdou do desítek milionů,« uvedl starosta.
ŘEŠENÍM BY SE MOHLY STÁT REZERVNÍ FONDY
Řešením by podle starosty Mělníka i dalších odborníků bylo zřízení rezervních fondů, fungujících podobně jako rekultivační účty u skládek komunálního odpadu.
Provozovatelé fotovolatických elektráren by do nich odváděli určitou částku například z každé vyrobené MWh. Získané prostředky by se pak použily na likvidaci FVE včetně stavby a doprovodných sítí.
»Byla by to určitá garance jak pro povinné osoby, tak pro obce. Nezapomínejme, že jde také o generační problém. Případní dědicové dnes pronajatých pozemků mohou řízením osudu dostat solární elektrárnu, s níž si nebudou vědět rady. Rezervní fondy by pomohly takové situace řešit. Jejich zřizování, ochrana a provoz jsou dobře propracovány, nemá cenu vymýšlet něco jiného,« vysvětluje MVDr. Ctirad Mikeš.
PARALELA S ODPADOVÝM ZÁKONEM?
Znění právní úpravy by mělo podle jeho slov vycházet ze znění § 49 až 51 zákona o odpadech. Pro každou fotovoltaickou elektrárnu by byl zaveden samostatný zvláštní vázaný účet. Nakládání s ním by bylo možné jen se souhlasem příslušného krajského úřadu, a to pouze na práce související s rekultivací nebo případnou sanací. Nevyčerpaná část finanční rezervy by se po rekultivaci uvolnila ve prospěch provozovatele fotovoltické elektrárny nebo jeho právního nástupce.
»Obce tento problém zatím za aktuální obvykle příliš nepovažují, protože se bude muset řešit až za dvacet let a komunální politici často uvažují pouze v horizontu dalších voleb. Navíc se obce na budování fotovoltaických elektráren fakticky podílely, přinejmenším pro ně vydávaly povolení. Možná však vlastním přičiněním vytvořily problém, který je bude tížit ještě v příštích generacích,« varoval na závěr své přednášky MVDr. Ctirad Mikeš.
Obce a města tento problém zatím za aktuální příliš nepovažují. Bude se totiž řešit až za nějakých dvacet let a komunální politici často uvažují spíše pouze v horizontu dalších voleb.
Při přípravě stavby solárních parků (FVE) zohledňuje právní norma tyto podmínky a kritéria:
Nejde o výrobní zařízení veřejné technické infrastruktury
Nelze je umisťovat na nezastavitelných pozemcích
Nejsou součástí energetické soustavy
Při jejich plánování je nutné, aby investor rozlišil, má-li obec schválen územní plán, či nikoliv
obec nemá územní plán
pak lze povolovat stavby pouze v intravilánu obce
obec má platný územní plán
- nelze umístit v nezastavěném a nezastavitelném území
- pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněném využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska slučitelnosti s funkcí hlavní
- v zastavěném území a v zastavitelné ploše:
- v souladu s územně plánovací dokumentací
- vyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení (veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora), kolaudační souhlas.
Starosta města Mělník MVDr. Ctirad Mikeš
FOTO: ARCHIV
