Důležitým nástrojem pro snižování množství produkovaných odpadů je snižování materiálové náročnosti výroby, a s tím spjaté zavádění nejlepších dostupných technik (BAT) nejen ve výrobě, ale také v oblasti nakládání s odpady.
Pozornost věnuje tomuto problému i Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2009. Podle získaných statistických dat zaznamenává vývoj celkové evidované produkce odpadu v roce 2009 oproti roku 2003 pokles o 20 % (graf 1).
Meziročně poklesla v roce 2009 celková produkce odpadů o 5,4 %. Pokles celkové produkce odpadů mezi roky 2003 a 2009 je ovlivněn změnami struktury průmyslu a výroby, rozvojem průmyslových technologií a technologií pro úpravu a zpracování odpadů zvyšujících efektivitu výroby a významný je také ekonomický vliv spočívající v růstu cen primárních surovin.
Pozornost vyžaduje zejména kategorie nebezpečného odpadu, jehož produkce zaznamenala mezi lety 2003 a 2009 zvýšení celkem o 7 %, přičemž meziročně (2008-2009) to bylo celých 6 %. Zvyšování produkce NO pokračuje, přestože ve Státní politice životního prostředí je stanoven cíl prevence vzniku a snížení měrné produkce nebezpečného odpadu, snižování nebezpečných vlastností odpadu, substituce nebezpečných látek a materiálů, budování technických kapacit pro nakládání s nebezpečnými odpady a odstranění odpadu polychlorovaných bifenylů (PCB).
Také v Plánu odpadového hospodářství ČR je jedním ze strategických cílů maximální využití odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů.
Jako hlavní opatření vyjmenovává POH iniciaci a podporu změn výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání; dále nahrazování - za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné - nebezpečných materiálů a složek, používaných jako suroviny, méně nebezpečnými, a konečně minimalizace objemu a hmotnosti výrobků při zachování jejich funkčních vlastností.
MATERIÁLOVÁ SPOTŘEBA
Produkce odpadů je úzce provázána s růstem ekonomiky a také s domácí materiálovou spotřebou (Domestic Material Consumption, DMC). Podle údajů ve Zprávě kopíroval vývoj DMC v posledních letech vývoj ekonomiky, zejména pokud jde o materiálově náročná odvětví, jako jsou stavebnictví, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel. Po pětiletém období růstu v letech 2003-2007 poklesla DMC v 2008 meziročně o 1,7 % na 193,4 mil. tun. V posledním sledovaném roce 2008 se již začaly projevovat známky hospodářské krize, která se odrazila na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) a na nižší spotřebě materiálů.
I přes rostoucí trend po roce 2002 byla úroveň materiálové spotřeby v roce 2008 na 65 % hodnoty z roku 1990, zátěž životního prostředí spojená se spotřebou materiálů je v současnosti stále výrazně nižší než na začátku 90. let. Snižováním DMC ČR přispívá k poklesu globálních zátěží životního prostředí, uvádí Zpráva.
Největší podíl na DMC tvoří stavební nerostné suroviny, které ve vysoké míře přispěly k růstu DMC v letech 2002-2007. V roce 2008 byl zaznamenán pouze marginální pokles o 0,7 mil. tun (o 0,9 %). Vzestup této položky je možné přičítat výraznému růstu stavební výroby v ČR.
Druhou nejvýznamnější položkou DMC jsou uhlí a produkty z uhlí, jejíž objem stagnoval v letech 2002-2007 a v roce 2008 došlo k mírnému poklesu této položky na 54,3 mil. tun (o 4,2 %). K nárůstu naopak docházelo v případě ropy a produktů z ropy.
ZÁVISLOST NA ZAHRANIČÍ
Podíl dovozu na DMC, tzv. materiálová závislost na zahraničí, stále roste. Mezi lety 2002 a 2008 došlo k nárůstu o 7 %, v roce 2008 o 2,1 %. Tento významný vzestup byl zapříčiněn zejména zvyšující se spotřebou ropy a zemního plynu, jejichž naprostá většina pochází z dovozu. Vysoká závislost na zahraničí spojená s dodávkami fosilních paliv je ze strategického hlediska pro ČR nepříznivá, říká se ve Zprávě.
Podle statistických zjištění je DMC na osobu v ČR o zhruba 16 % vyšší, než je průměr EU15 a o 17 % vyšší, než je průměr EU27. Relativně vysoká hodnota DMC v ČR je dána druhou nejvyšší spotřebou fosilních paliv na osobu ze všech srovnávaných zemí a průměrnou spotřebou nerostných surovin. Naopak spotřeba biomasy je v ČR třetí nejnižší za Bulharskem a Maďarskem. Vysokou spotřebu fosilních paliv je možné přičíst vysokému podílu tuhých paliv na primární energetické základně (51 % v roce 2007, resp. 47 % v roce 2008) a stále poměrně vysoké energetické náročnosti. Jelikož je Zpráva soubor statistických dat, nemůže se vyjádřit k problému nevyužívaného energetického potenciálu směsných komunálních odpadů, který by mohl výrazně přispět ke snížení závislosti ČR na dovozech fosilních paliv.
DMC je považována za indikátor celkové zátěže životního prostředí. Podle Zprávy je cílem zajistit její sestupnou tendenci i po opětovném nastartování ekonomického růstu. Toho je možné dosáhnout zejména změnou struktury ekonomiky ve prospěch méně materiálově náročných průmyslových odvětví a služeb, technologickými inovacemi ve výrobě a snížením prozatím vysokého podílu uhlí na primární energetické spotřebě ve prospěch kapalných a zejména plynných paliv. Cesta k energetickému využití odpadů by tedy měla být otevřená.
Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2009, Ministerstvo životního prostředí.
