Sněmovna rozhodne za zhruba dva týdny o razantnějším zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Návrh skupiny koaličních poslanců by se mohl dostat do vládní novely o místních poplatcích, v dnešním druhém čtení se k němu přihlásil Miroslav Zborovský (KDU-ČSL). Rozpočtový výbor tuto úpravu v polovině března nepodpořil. Ministerstvo financí se k ní tehdy postavilo neutrálně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl loňský průzkum mezi vybranými obcemi, podle kterého žádná z nich nestanovila poplatek v nynější maximální výši.
Předkladatelé zdůvodňují návrh na zvýšení horní hranice poplatku růstem inflace, cen energií nebo plateb za skládkování. Předpokládá zvýšení horního limitu u ročního poplatku o 600 korun na 1800 korun. V případě, že jej obce stanovují podle objemu, by mohly nově účtovat až 1,8 koruny za litr místo jedné koruny. Poplatek určený podle hmotnosti by mohl být podle pozměňovacího návrhu nejvýše deset korun za kilogram místo nynějších šesti korun. Z průzkumu ministerstva financí ale vyplynulo, že průměrná výše ročního poplatku činila ve vybraných obcích 648 korun a v případě objemové sazby to bylo 0,61 koruny za litr.
Zvýšení horní hranice sazby by neznamenalo automaticky růst poplatku. Částky stanoví ve vyhláškách obecní zastupitelstva.
Vládní novela upravuje zejména vyměřování místních poplatků. Lázeňská města by podle ní mohla vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Na plně hrazenou lázeňskou péči se nyní na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí jen léčení, a péče plně placené klientem poplatek z pobytu ze zákona nevztahuje. Novela tento rozdíl odstraňuje. Obec by ale mohla pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí ve vyhlášce od poplatku osvobodit, stojí v důvodové zprávě.
Poslankyně STAN Eliška Olšáková navrhla, aby obce mohly vybírat poplatek za zhodnocení pozemku výstavbou vodovodu nebo kanalizace nejen od vlastníků stavebních pozemků, ale také pozemků zastavitelných podle územního plánu. "Právě tyto jsou nejčastěji stavbou nové kanalizace, vodovodu nebo jejich prodloužení zhodnoceny," uvedla ve zdůvodnění. Zuzana Ožanová (ANO) přišla se čtveřicí úprav. Chce třeba upřesnit, odkdy mají starší lidé nárok na nižší poplatek za psa. Podle dalšího z návrhů by obce nemusely hradit místní poplatky samy sobě. Poplatkovou povinnost by v takových případech neměly ani obecní příspěvkové organizace. V rozpočtovém výboru Ožanová s těmito změnami zákona neuspěla.
U vyměřování místních poplatků zavede vládní novela v některých případech zjednodušené postupy, které odrážejí nynější praxi. Lidé také budou moci požádat obecní úřad v určitých případech o vyměření poplatku rozhodnutím.
Místní poplatky patří k příjmům obcí. Hradí se například za komunální odpad, za psy a za zábor veřejného prostranství. Do výše poplatků vládní předloha nezasahuje, má spíše procesní charakter a má vést ke snížení administrativní náročnosti jejich správy.
Novela dále výslovně zakotví možnost doměření místního poplatku. Půjde o případy, kdy úřad dodatečně zjistí, že poplatek neurčil rozhodnutím ve správné výši. Upravuje také přihlašování poplatků do insolvenčních řízení, aby úřad mohl uplatnit svou pohledávku včas.*
-čtk-