Proti návrhu zákona protestují obce, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Požadují uzákonit právo veta na výstavbu úložiště. Vládní návrh ani jeho úpravy, které doporučil sněmovní hospodářský výbor, s tím nepočítají. Ministerstvo průmyslu a obchodu to odmítlo s tím, že zájem obcí nemůže převýšit zájem státu, tady zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.
Výbor mimo jiné doporučil prodloužit až na trojnásobek lhůty, které mají mít obce a Parlament na vyjádření stanovisek k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Navrhl také, aby Sněmovna a Senát neschvalovaly na rozdíl od vládní předlohy rozhodnutí kabinetu o hlavním a záložním umístění hlubinného úložiště.
| Mohlo by vás zajímat: Evropa v datech: Zpoždění státní energetické koncepce může ohrozit konkurenceschopnost Česka |
Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) poslanců řekl, že toto doporučení přijal s respektem a zaujal k němu neutrální stanovisko. Zdůraznil, že i nadále bude mít vláda povinnost o svém rozhodnutí obě parlamentní komory informovat. Prioritou je podle ministra nalezení místa pro úložiště v nejvhodnější lokalitě z hlediska bezpečnosti, přičemž všechna stanoviska budou dostatečně zvážena. Zákon má zakotvit právo dotčených obcí vyjádřit stanovisko, které bude jedním z podkladů pro rozhodnutí o umístění úložiště.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl dát podle poslaneckých úprav obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění hlubinného úložiště. Vláda navrhla lhůtu 90 dnů. Zákon by měl Ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s Ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle zákona.
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, požaduje v zákoně podmínit rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání předchozím souhlasem dotčených obcí. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí v procesu spolurozhodování. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
| Mohlo by vás zajímat: V Dole Darkov by mohlo vzniknout gravitační úložiště energie |
Zákon podle Síkely nastavuje pravidla jednotlivých řízení, kdy především stanovuje práva dotčených obcí. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí ještě letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit.
V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.*
-čtk-
Foto: SÚRAO
