Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že "právo veta nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu". Připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).
| Mohlo by vás zajímat: Analytici vidí nové cíle EU k podílu obnovitelných zdrojů jako velmi ambiciózní |
Doplnit do vládní předlohy podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Sám Kaňkovský ale v debatě připustil, že návrh většinovou podporu nezíská.
Kotenův návrh navíc v souladu s vládní předlohou počítá s tím, že rozhodnutí vlády o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor, což sněmovní hospodářský výbor doporučil zrušit. Návrh nepodpoří podle Bereniky Peštové (ANO) ani tato nejsilnější opoziční frakce.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl dát podle poslaneckých úprav obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění hlubinného úložiště. Vláda navrhla lhůtu 90 dnů. Zákon by měl Ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s Ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad rámec příspěvků podle zákona.*
-čtk-
