Do dvou let zmizí složiště popílku Elektrárny Tušimice nedaleko Nechranické přehrady. Letitý problém, kterým je občasná prašnost z úložiště směrem právě k přehradě, tak vezme za své.
Obnova krajiny ovšem neprobíhá jen na tušimickém složišti zvaném "T". V současné době se již uzavírá jedno ze složišť pro prunéřovské elektrárny, jemuž se říká Letiště. Investice Skupiny ČEZ do rekultivací v okolí Tušimic a Prunéřova se pohybují v řádech 100 mil. korun.
Jak říká Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Elektráren Prunéřov, je prašnost problémem z dob minulých: "Složiště bylo založeno ještě v době, kdy nebyl kladen takový důraz na ochranu životního prostředí. Dnes je pochopitelně situace zcela opačná, a tak se snažíme celou situaci vyřešit již několik let."
REKULTIVACE PROSTORU
Protiprašná opatření běžně kombinují tři způsoby: pokrytí strusky zeminou, pokrytí strusky geotextilií a použití postřikových systémů. Těmito způsoby se v současné době snižuje prašnost na všech složištích popílku Elektráren Prunéřov a Elektrárny Tušimice. V současné době je složiště T ze tří čtvrtin zavezeno inertním materiálem. Rovněž již je připraven projekt rekultivace celého území, které bude navráceno přírodě v roce 2009.
"Budeme se snažit, abychom krajinu co nejvíce navrátili přírodě. Pětasedmdesát procent z celkového povrchu složiště bude zavezeno zeminou, zbývající část bude tvořit vodní plocha. Prostě celý prostor vyplníme tak, aby z něj nebyl jen pouhý kráter. Proto jej pokryjeme kulturní zemí vhodnou pro výsadbu rozmanité zeleně, převážně dřevin. Odstranění všech technických staveb, jako jsou různé přejezdy a lávky či potrubí, je samozřejmostí," poznamenal ředitel Tuček. Jako perličku uvedl, že na rekultivaci bude využito 400 000 m2 zeminy, která bude odstraněna z Letenské pláně při bagrování základů pro novou národní knihovnu ve tvaru chobotnice.
V budoucnu se pak bude likvidovat struska, popílek a sádrovec z tušimické elektrárny formou deponátu, tj. certifikovaného stavebního materiálu, v nedalekých vytěžených důlních prostorách Severočeských dolů na území zvaném Stodola. "Budeme tím vlastně zahlazovat stopy po důlní těžbě a nebudeme tak již obtěžovat okolí negativními ekologickými vlivy," dodává ředitel Tuček. Stejným způsobem bude dlouhodobě ukládán deponát z Elektráren Prunéřov, a to do vytěžených důlních prostor označovaných jako Severní lom. Tento prostor je na pozemcích Severočeských dolů, kde bylo vytěženo uhlí a následně byly překryty nadložím. Zaměstnanci Elektrárny Prunéřov tvarují tuto výsypku certifikovaným materiálem, který je vyráběn v míchačkách na EPR 1 i EPR 2.
MIMOŘÁDNÁ PRAŠNOST
Vzhledem k letošním mimořádným klimatickým podmínkám (sucho, teploty nad dlouhodobými průměry a vítr) nepostačila běžná protiprašná opatření, která spočívají v částečném kropení vodou, a na této ploše došlo k místnímu prášení. Bylo proto zahájeno mimořádné překrývaní zeminou, postřik Hydroosevem, a byla i využita hasičská technika pro zkrápění nejvíce postižených míst zejména povrchu, poškozeného pojezdem aut. V těchto opatřeních se nadále pokračuje. Je připraven i návrh na systémové překrývání ploch zeminou, který upřesní časové a zejména finanční náklady v řádu milionů Kč.
"V případě prunéřovských elektráren je úložných prostorů více, jejich počet ovšem neustále snižujeme. Ve fázi uzavírání je nyní složiště Letiště, což je prostor mezi Tušimicemi a Prunéřovem. Bude překryto inertním materiálem a poté zrekultivováno. Stejně jako v případě tušimického složiště T půjde o zemědělsko-lesnickou rekultivaci. To znamená, že z určitých částí vzniknou louky obklopené smíšenými lesy. Počítáme s výsadbou s více než sto tisíci stromy, přičemž nepůjde o těžební dřevo," uzavřel Otakar Tuček.
Ota Schnepp
mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy
