Podobně jako v ČR i na Slovensku se mění systém plateb za odvoz komunálního odpadu. Podle nového zákona o odpadech se za producenta odpadu už nepovažuje jako dosud obec, ale firmy a občané, kteří za jeho odvoz a likvidaci budou odvádět místním samosprávám poplatek v rozmezí od 80 do 1200 Sk ročně....
| Podobně jako v ČR i na Slovensku se mění systém plateb za odvoz komunálního odpadu. Podle nového zákona o odpadech se za producenta odpadu už nepovažuje jako dosud obec, ale firmy a občané, kteří za jeho odvoz a likvidaci budou odvádět místním samosprávám poplatek v rozmezí od 80 do 1200 Sk ročně. Od Nového roku vzniká nová povinnost i pro dovozce a vývozce, kteří musí uhradit do nestátního Recyklačního fondu předepsané poplatky za devět komodit, jimiž jsou papír, sklo, plasty, vícevrstevné kombinované materiály, baterie a akumulátory, oleje, pneumatiky, zářivky s obsahem rtuti a spotřební elektronika. Cena za kilogram se pohybuje v rozmezí od 0,50 do 15 korun. Zdroj financí V červenci k nim přibude ještě desátá položka. Od té doby bude třeba připlatit ještě 5000 Sk za každý automobil, a to na náklady spojené s jeho budoucí likvidací. Dovozci musí uhradit fondu svou platbu předem, výrobci jednou za čtvrt roku. Sankce za nesplnění této povinnosti se mohou vyšplhat až na 10 miliónů korun, i když dosud nebyl určen orgán, který by placení kontroloval. Předpokládaný letošní příjem fondu 1,2 miliardy Sk bude sloužit jako zdroj finančních prostředků na sběr a využití odpadů jako druhotné suroviny či na podporu separování komunálního odpadu. Je zřejmé, že o tyto zdroje bude velký zájem, ale objevily se i obavy, že bude znamenat zdroj jistých příjmů jen pro úzké skupiny. Zejména když zákon nenutí výrobce tak jako v ČR ke zpětnému odběru a likvidaci svých starých výrobků. O peníze z fondu se mohou na základě projektů zhodnocujících zpoplatňované komodity ucházet obce, fyzické a právnické osoby. Na Slovensku se vyprodukuje ročně téměř 20 miliónů tun odpadu, z toho jen 1,7 miliónů tuny připadá na komunální. Omezené třídění Ke třídění odpadu se zatím přistupuje jen v omezené míře. Například v Bratislavě se z komunálního odpadu recyklují jen 4 procenta. Proto se úřady při určování sazby za odpad pro občany měst a obcí dosud řídily především stavem místní skládky tuhého komunálního odpadu, případně podle dalších podmínek pro jeho likvidaci. Zatím žádná místní samospráva nesáhla po té nejvyšší sazbě, ale přesto v některých městech, jako jsou například Košice či Šurany, budou jejich obyvatelé platit letos za sběr a zneškodňování komunálních odpadů dvoj až trojnásobek dosavadní částky. Nejmenší osmdesátikorunovou sazbu zaplatí obyvatelé Hrušova na Gemeru, kde byli v posledních šesti letech od placení za jeho odvoz zcela osvobozeni.
AUTOR: BLANKA SÁKOVÁ (Převzato z HN 3. 1. 2002, mezititulky redakce)
|
