Finanční krize dopadla i na druhotné suroviny z odpadů. Týká se to především razantního snížení prodejních cen, a to především u papíru, plastů a kovů. Občané, ale i živnostníci však produkují a také třídí odpady stále, svozová firma je sveze, vytřídí, slisuje, o zpracovanou surovinu však na trhu přestal být zájem.
Důvodů této situace je více. Při určitém zjednodušení lze říci, že se sešlo několik synergických vlivů, které způsobily zcela zásadní zhoršení tržních podmínek. Pravděpodobný počátek krize je spojen s velkým poklesem poptávky v Číně, která byla a nadále zůstává nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. K tomu se přidává uzavírání zpracovatelských závodů, tedy papíren, zpracoven plastů, hutí a skláren v důsledku finanční krize, a to nejen u nás, ale i v zahraničí, s kterými všichni aktivně obchodují.
Podle renomovaných odborných zahraničních časopisů a domácích expertů postihuje pokles cen spojený s poklesem zájmu o druhotné suroviny svět poměrně pravidelně jednou za čtyři až šest let. Obvykle tento stav trvá půl roku či rok a potom se trh opět vrátí do původního stavu. Dnes se však již ukazuje, že současný výkyv odbytových cen je mnohem větší a že tato situace může trvat mnohem déle. A jak to konkrétně vypadá s některými komoditami?
SBĚROVÝ PAPÍR
Důvodem výrazného poklesu zájmu o tuto komoditu je klesající poptávka po papírenském zboží, zejména klesají náklady některých tištěných médií a s poklesem průmyslové výroby a snižováním maloobchodních tržeb se snižuje i výroba obalů. Dále tuto situaci komplikují vysoké ceny energií a personálních nákladů.
Český trh se sběrovým papírem disponuje více než 700 tisíci tunami ročně. Spotřeba tuzemského papírenského průmyslu dlouhodobě stagnuje na 400 tisících tunách. Rozdíl se exportuje převážně do Německa, Rakouska a na Slovensko. Řada papíren z těchto států však ohlásila omezení výroby, a tím i snížení odběru našeho sběrového papíru. Podle kontraktů uzavíraných koncem roku 2008 se dodávky sběrového papíru pro tuzemské i zahraniční zpracovatele snižují o 50 %. Jde především o smíšený papír, odpady z obchodních domů, lepenky, noviny a časopisy.
Konkrétně ceny nejvíce frekventovaných druhů sběrového papíru (smíšený papír, vlnitá lepenka) se snížily od počátku roku již o 80 až 100 %, takže některé druhy sběrového papíru již papírny odebírají bez úhrady nebo dokonce i s příplatkem, což znamená, že sběrové firmy musí za takový odpad papírnám platit. V případě, že se odbyt na přelomu roku zcela zastaví, zůstane v ČR několik desítek tisíc tun neprodejného sběrového papíru, který se přes zimu v důsledku nedostatku skladovacích prostor navíc stane nerecyklovatelným.
Další vývoj trhu lze jen těžko odhadnout, ale již nyní je zřejmé, že v nejbližším období odbyt sběrového papíru ještě dále poklesne, což bude mít negativní odpad do hospodaření sběrových a recyklačních firem a tím i do hospodaření měst a obcí. Bude tak narušen i náročně budovaný komunální systém třídění odpadů.
PLASTOVÉ ODPADY
Podobné problémy jako se zpracováním sběrového papíru jsou i s plastovými odpady. Především je to ovlivněno zastavením obchodu s Čínou. Mezi jednotlivými druhy plastů však existují jisté rozdíly. Například PET díky významnému zpracovateli v Česku mají sice zatím ještě odbyt zajištěn, ovšem za minimální ceny, které tato komodita nepamatuje. O PE fólie čiré i barevné je na našem trhu zájem již zcela minimální, ceny jsou oproti létu 2008 třetinové a dále klesají k nule. Tento vývoj se samozřejmě promítá do hospodaření s odpadními plasty v ČR a je reálná vážná obava, že negativně ovlivní systémy třídění odpadů v městech a obcích.
KOVOVÝ ODPAD
I tato komodita je pod silným tlakem, nejvýznamněji však byl zasažen obchod se železným šrotem. Zatímco v letních měsících roku 2008 byly ceny šrotu ještě na úrovni 120 tisíc Kč za tunu, v říjnu klesly ke 3 tisícům Kč za tunu. Poptávka hutí v ČR i zahraničí je minimální. Důvodem je dramatický pokles produkce ocelářských firem ve vazbě na negativní vývoj v odbytu pro stavebnictví a automobilový průmysl. Tento trend je celosvětový a zatím nelze čekat zásadní obrat.
Z hlediska obchodovatelných objemů výkupu se jedná o 4 mil. tun šrotu, z čehož asi 1,5 mil. tun jde na export. Současná nepříznivá situace se dotýká jak obyvatelstva jako důležitého potenciálního zdroje, tak firem hospodařících s kovovým odpadem, a to hlavně v oblasti cen, které dosahují historického minima.
CO LZE OČEKÁVAT?
Jak již bylo řečeno, každá krizová situace nakonec dříve či později odezněla. Z krátkodobého hlediska však existuje reálné riziko, že u firem zabývajících se sběrem a úpravou sběrných surovin zbude, zvláště přes zimu 2008/2009, nezanedbatelné množství vytříděných druhotných surovin, které se stanou nevyužitelným odpadem.
Lze očekávat, že svozové firmy budou nuceny v důsledku této situace zvýšit cenu za nakládání s odpady. To však bude možné povětšinou až od roku 2010 v návaznosti na finanční pravidla obcí, případně v návaznosti na nově připravovaný zákon o odpadech, který poplatky za nakládání s odpady určitě zvýší. Je nutno však občanům vysvětlovat, že současné platby za služby spojené s nakládáním s komunálními odpady ve městech a obcích patří mezi nejnižší v porovnání s ostatními službami, a že odpadové hospodářství a péče o životní prostředí něco stojí. Tedy že i nadále by měli třídit své odpady.
Svozové firmy budou samozřejmě hledat další smysluplné využití pro vytříděné odpady. Je to však dlouhodobější činnost, včetně hledání nových alternativních metod využití takto získaných surovin. Zůstává zde nevyřešená otázka, co s těmi desetitisíci tunami starého papíru a některých plastů, které přes zimu zůstanou na dešti a sněhu a na jaře či v létě budou již zcela nerecyklovatelné. Zde by konečně mělo Ministerstvo životního prostředí uznat, že i energetické využití odpadů je využitím a neklást nekonečné a nesmyslné překážky tomuto způsobu využití odpadů. Jinak uvedené odpady skončí na skládkách, a to přece nechce nikdo.
JUDr. Ing. Petr Měchura
výkonný ředitel ČAOH
