Na někdejší skládku v bývalém vojenském prostoru Milovice bylo navezeno v letech 1990 až 1994 desítky sudů s obsahem polychlorovaných bifenylů (PCB). Po deseti letech ohlásil Středočeský kraj zlikvidování této staré zátěže.
Kapalné i pevné odpady s obsahem PCB sem byly přivezeny pro připravovaný provoz spalovny nebezpečných odpadů. Obsahy PCB se přitom v odpadech pohybovaly od 2,1 do 730 000 mg/kg - šlo o transformátorové oleje, vyřazená zařízení, sorpční materiály i znečištěnou zeminu. Po tlaku veřejnosti byly odpady z Milovic částečně odvezeny ke spálení do spalovny nebezpečného odpadu v Ostravě, část jich byla uskladněna jinde.
Pátrání po sudech
Zelení aktivisté použili při pátrání po části sudů odvezených z Milovic takřka detektivní metody. Společnost Ekobo, která se o odpady měla postarat, totiž vydávala místo uložení za své obchodní tajemství. Podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí však místo uložení nebezpečných odpadů nemůže být tajeno a informace o něm musí být dostupná veřejnosti. Nakonec byly sudy nalezeny v pronajatém skladu v obci Mratín, který však nebyl vybaven pro skladování NO (mimo jiné je vzdálen jen okolo sta metrů od potoka). Přesto zůstalo v Milovicích téměř 2000 tun kontaminované zeminy s vysokým obsahem PCB, volně ložených na venkovní zpevněné ploše.
Poté, co společnost Ekobo zkrachovala, snažil se o likvidaci bezprizorní skládky okresní úřad. Po jeho zániku přešla tato nepříjemná záležitost na kraj. Středočeský kraj se rozhodl zajistit sanaci. Ve výběrovém řízení zvítězila společnost Sita. Výsledky kontrolních analýz v Milovicích ukázaly, že v jedné části deponie je překročena hodnota PCB umožňující její uložení na skládku nebezpečného odpadu (více než 100 ppm PCB). Podobně se zjistilo po odvozu odpadu a vyčištění skladu v Mratíně, že podlaha skladu je silně kontaminovaná.
Náklady stouply na více než dvojnásobek
Aby bylo možné sanovat obě lokality, požádal Středočeský kraj o navýšení dotace. Celkové náklady na sanaci, kterou financoval Státní fond životního prostředí, se nakonec vyšplhaly na 16,5 milionu korun. Původně měl kraj za likvidaci odpadů z obou lokalit zaplatit 7,4 milionu korun.
Téměř 2000 tun zeminy ze skládky v Milovic a ze zamořeného mratínského skladu, které vyhovovaly limitům pro skládku, skončilo nakonec na skládce nebezpečného odpadu v Lodíně v Královéhradeckém kraji. Přes 130 tun toxických kapalných olejů z obou lokalit firma nechala zlikvidovat ve spalovně nebezpečného odpadu v Ostravě, kterou provozuje. Zde také skončila vysoce kontaminovaná zemina z Milovic.
Jak uvedl náměstek hejtmana Středočeského kraje František Vácha, měly na vyřešení problému velký podíl zelené organizace, které kauzu neustálým tlakem na úřady a média rozhýbaly. Vácha připustil, že bez jejich často nepříjemné aktivity by likvidace této staré zátěže trvala asi podstatně déle.
I přes poměrně jasný podíl konkrétních osob, či firem na celé kauze prohlásil Vácha, že kraj nepomýšlel v minulosti, ani nyní na podání trestních oznámení na viníky, neboť to krajskému úřadu nepřísluší. Ostatně do prostoru Milovic byly nebezpečné odpady naváženy bez povolení okresního úřadu, který o něm věděl, ale nečinil. Vácha zdůraznil, že kraj chtěl nyní především co nejrychleji vyřešit problém toxických odpadů, a to i nad rámec svých povinností.
