Skládkový plyn a legislativa PODTITULEK: Od ledna nová norma Od ledna 2001 byla přijata specializovaná norma zabývající se skládkovým plynem. Při jednáních s provozovateli skládek, ale i s pracovníky státní správy, docházelo často k diskuzím, zda je skládky nutno odplynit a který předpis to...
Skládkový plyn a legislativa
PODTITULEK: Od ledna nová norma
Od ledna 2001 byla přijata specializovaná norma zabývající se skládkovým plynem. Při jednáních s provozovateli skládek, ale i s pracovníky státní správy, docházelo často k diskuzím, zda je skládky nutno odplynit a který předpis to nařizuje.
Předmětem častých sporů je pak způsob nakládání, popřípadě zneškodňování jímaného plynu. Uvádíme přehled vývoje čs. legislativy týkající se této problematiky, ale i požadavky směrnice Evropské unie týkající se odplynění skládek odpadu.
Prvopočátky zákonů
Po roce 1991, kdy vešel v platnost první zákon o odpadech č. 238/1991 Sb., a nařízení vlády č. 513/92 Sb., skončila doba živelného ukládání komunálních odpadů bez technického zabezpečení skládek. V příloze č. 4 výše uvedeného nařízení byla kromě požadavků na konstrukci dna složiště a hospodaření s vodou znečištěnou uloženým odpadem formulována i potřeba týkající se skládkového plynu: "V případě možného výskytu skládkového plynu je nutno skládku opatřit zařízením pro jímání a nakládání s plynem."
V novém a dosud platném zákonu o odpadech č. 125/1997 Sb., tato formulace sice chybí, ale ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady č. 338/1997 Sb., se v § 7 uvádí: "Obecné požadavky na skládky odpadů, včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitoring a způsoby uzavření a rekultivace skládky jsou stanoveny v závazných technických normách."
Pod čarou v doplňcích je uvedena ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek (duben 1995, přepracovaná březen 1998). Tato norma v kapitole 3, Termíny a definice v čl. 3. 12, formuluje odplyňovací systém jako..."systém sběrných drénů a potrubí, který může být vytvářen sítí svislých, vodorovných nebo šikmých drenáží a svodů". Článek 5.4.2 určuje roční množství ukládaného odpadu jako podklad pro návrh odplyňovacího systému skládky, v článku 8.7 jsou stanoveny bezpečnostní opatření pro vstup osob do jímek průsakových vod s ohledem na možnost přítomnosti skládkového plynu.
Pro posouzení nutnosti odplynit skládku je rozhodující článek 9.3, který stanovuje kritéria: "Pro skládky odpadu, který obsahuje více než 10 % biologicky rozložitelné složky, kde výška uloženého odpadu je větší než 2,5 m a objem skládky je větší než 10 000 m3, musí být posouzena nutnost provedení technických opatření zabraňujících poškození složek životního prostředí, ohrožení osob, nebo poškození konstrukcí v důsledku úniku plynu."
Doplňky normy
Základní normu ČSN 83 8030 doplňují další normy, ve kterých jsou upřesněny požadavky na odplyňovací systém:
[*] ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, 1998
Článek 6.11: "Při uzavírání skládek, ve kterých se vytváří skládkový plyn, musí být podloží těsnicího systému nebo systém sám vybaven opatřením pro jímání a odvedení skládkového plynu".
[*] ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, 1998
Článek 8.4.5 stanovuje obsah návrhu pro jímky průsakových vod z hlediska ohrožení osob skládkovým plynem: "U skládek s tvorbou skládkového plynu musí být stanoven způsob odvětrání prostoru jímky a rozsah analýzy ovzduší před vstupem osob. Elektrická zařízení musí vyhovovat ČSN 33 2320".
[*] ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, 1998
Článek 4.7: "Nepropustné překrytí povrchu skládky musí umožňovat odvedení skládkových plynů z prostoru skládky".
Důležitá pro odplyňování technicky zabezpečených skládek, ale i starých zátěží, je kapitola 6 "Opatření k zachycení skládkového plynu" určující dobu, po kterou je nutno provozovat odplyňovací zařízení a stanovuje povinnost posouzení možnosti energetického využití plynu.
Článek 6.1: "U skládek, které byly po dobu provozu vybaveny zařízením k jímání, nebo odvětrání skládkových plynů ze skládkového tělesa, musí být toto zařízení udržováno v provozu i po ukončení skládkování a překrytí skládky po celou dobu vývinu skládkového plynu".
Článek 6.2: "Doba provozování jímacího zařízení skládkových plynů a dalšího nakládání s nimi musí být posouzena z hlediska množství vznikajících plynů a jejich nebezpečnosti, a na základě tohoto posouzení musí být rozhodnuto o případném ukončení jímání skládkového plynu".
Článek 6.3: "Při uzavírání skládky, která při provozu nebyla vybavena zařízením pro jímání skládkových plynů, musí být ověřeno, zda nevzniká skládkový plyn. V případě, že vzniká skládkový plyn, musí být provedena příslušná technická opatření, aby nemohlo dojít k poškození složek životního prostředí, ohrožení osob, nebo poškození konstrukcí v důsledku úniku plynu".
Článek 6.4: "V případě vznikání skládkového plynu musí být posouzena možnost jeho energetického využití".
Článek 11.2 určuje povinnost stanovit dobu provozování odplyňovacího systému v provozním řádu skládky.
[*] ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek, 1998
Článek 6.2 stanovuje povinnost monitorovat kromě jakosti vod i složení skládkového plynu, kapitola 7 určuje předmět monitorování plynu "vývin, složení a množství skládkového plynu", článek 11.3 upřesňuje účel monitoringu skládkového plynu - "pro potřeby návrhu na jeho zneškodnění, popřípadě využití".
[*] TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek, 1997
Norma požaduje v provozním řádu zpracování popisu objektů a technologického vybavení pro nakládání se skládkovým plynem, předepisuje pracovníkům skládky povinnost chránit plynovou drenáž před poškozením. Dále nařizuje zpracování pokynů pro nakládání se skládkovým plynem v závislosti na způsobu jeho zneškodnění.
Rozhodující předpis
Pro odplynění skládek je určena především ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, která je v platnosti od ledna 2001. Stanoví zásady pro navrhování, výstavbu, zkoušení a provoz souborů plynového zařízení skládek odpadu, v nichž se tvoří plyn a uvádí vlastnosti skládkového plynu. Pro posouzení nutnosti odplynění skládky, volby odplyňovacího systému a možnosti energetického využití plynu je rozhodující tabulka 1 v článku 7.3, která podle intenzity vývinu plynu rozděluje skládky do 3 tříd (viz tab. 1).
Podle článku 8.1 Odplyňovací systém u starých skládek (nevyhovujících ČSN 83 8030 a ČSN 83 8032) se navrhuje podle zatřídění skládek na základě výsledků podpovrchového průzkumu. Skládky odpovídající výše uvedeným normám spadají automaticky do třídy III.
Ekologicky šetrné zneškodňování skládkových plynů řeší článek 9.3.4 Systémy pro zneškodnění skládkových plynů. Tam, kde není možné energetické využití, požadované ČSN 83 8035 (čl. 6.4), lze plyn zneškodňovat: bioaktivními filtračními jednotkami (filtry), nebo spalovacím zařízením. "Spalování nevyužitého skládkového plynu lze nahradit biofiltrací jen za podmínek, že bude bezpečně zlikvidován nevyužitý metan a zařízení bude výhodnější z hlediska nákladů a provozu zařízení".
Podmínky pro provozování zařízení pro ekologické zneškodňování skládkových plynů definují články:
9.3.4.1 Biooxidační filtry
"Zbytkový plyn musí být na povrchu filtru tak rozptýlen, aby jej nebylo možno ani zapálit. Povrchové koncentrace metanu v těsném kontaktu s materiálem filtru za bezvětří jsou při správně dimenzované jednotce nejvýše do 0,3 % objemového".
9.3.4.2 Spalovací zařízení
..."při jalovém spalování plynu vysokoteplotními pochodněmi musí být dodrženy předepsané limitní hodnoty emisí". Pod čarou v doplňcích je uveden zákon č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší.
Monitorováním plynu se zabývá kapitola 11 Kontrola kvality skládkového plynu, která upřesňuje dobu, po kterou má být měření prováděno. Článek 11.3: "Monitorování má pokračovat po celou dobu biodegradabilního procesu, tzn. i po ukončení ukládání odpadu pokud maximální koncentrace hořlavého plynu neklesne pod 1 % objemové v průměrné hodnotě měřené na všech monitorovacích místech".
Zařazení skládek mezi zdroje znečištění, pravomoci státní správy vůči provozovatelům skládek a jejich možné sankcionování řeší zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) č. 309/1991 Sb. Paragraf 3 zařazuje skládky odpadu mezi "malé zdroje znečištění", § 8 ukládá povinnosti provozovatelům malých zdrojů znečištění vůči orgánům ochrany ovzduší.
Zákon a poplatky
Zákon České národní rady o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování č. 389/1991 Sb., pravomoci orgánů státní správy. Skládky odpadu jako malé zdroje znečištění podléhají pravomoci orgánů obcí, které podle § 5 ..."kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých zdrojů znečištění a za nedodržení povinností jim ukládají pokuty. Při nedodržení povinností při ochraně ovzduší nařizují opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení, nebo omezení provozu zdroje znečišťování".
Tolik naše legislativa a předpisy, týkající se skládkového plynu. V nejbližší době budeme přebírat legislativu EU i v oblasti nakládání s odpady, a tím i předpisy týkající se skládkového plynu vznikajícího z odpadů. Tuto problematiku řeší směrnice Rady 99/31/EC pro skládkování odpadů. Příloha I, Všeobecné požadavky na skládky všech kategorií v kapitole 4 Kontrola plynu, se zabývá nakládáním se skládkovým plynem:
Článek 4.1: "Je třeba učinit patřičná opatření za účelem akumulace a migrace skládkového plynu" (příloha č. III).
Článek 4.2: "Skládkový plyn musí být jímán ze všech skládek, kam přicházejí biologicky rozložitelné odpady a skládkový plyn musí být upraven a použit. V případě, že zachycený plyn nemůže na výrobu energie být použit, musí být spálen".
Článek 4.3: Jímání, úprava a použití skládkového plynu podle paragrafu 4.2 musí být prováděno způsobem, který minimalizuje škody nebo zhoršení životního prostředí a ohrožení lidského zdraví.
Příloha III se podrobně zabývá monitorováním skládkové vody a plynu. V době provozu skládky předepisuje měření skládkového plynu měsíčně, po jejím uzavření (tzv. následná péče) každých 6 měsíců. Je patrné, že požadavky EU na likvidaci skládkového plynu jsou ve srovnání čs. předpisy daleko nekompromisnější. Může nám být útěchou, že tato směrnice také v čl. 16 požaduje přijetí "opatření ke snížení výroby metanu ze skládek", takže problémy s plynem budou postupně ubývat.
Na jiném místě (čl. 5, v bodě 2) udává postupné termíny snižování obsahu biologicky rozložitelného odpadu pomocí recyklace, kompostování, výrobou bioplynu v bioreaktorech, nebo jeho zhodnocením. Konečného stavu 35 % celkového váhového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů produkovaných v roce 1995 má být dosaženo nejpozději do 15 roků od data přijetí této směrnice. Vzhledem k tomu, že podle článku 15 jsou členské státy povinny v tříletých intervalech posílat Komisi informace o zavádění této směrnice, čeká nás po přijetí do Unie hodně práce.
Stanislav Štěpánek,
ÚVP Brno, s. r. o.
FOTO ARCHÍV
Zatřídění skládek z hlediska tvorby plynu
Třída Odplynění Střední konc. Měrná produkce Odplyňovací Energetické
CH4 v hloubce plynu z 1 mil. m3 systém využití plynu
0,6 m odpadu (m3/h)
I není nutné 7,4 % obj. 1 žádný žádné
II je nutné 7,4 až 35 % obj. 1 až 2000 pasivní žádné
III je nutné 35 % obj. 200 pasivní nebo podmíněně aktivní možné
