Skládka v Pozďátkách PODTITULEK: Popis historie a současný stav Místo jedné z největší ekologických havárií současnosti u nás, skládka nebezpečných odpadů k. ú. Pozďátky, se nachází asi 5 km jihozápadně od Třebíče směrem na Dukovany. Zadavatelem projektu skládky byla společnost BOPO, a. s. Třebíč....
Skládka v Pozďátkách
PODTITULEK: Popis historie a současný stav
Místo jedné z největší ekologických havárií současnosti u nás, skládka nebezpečných odpadů k. ú. Pozďátky, se nachází asi 5 km jihozápadně od Třebíče směrem na Dukovany. Zadavatelem projektu skládky byla společnost BOPO, a. s. Třebíč. Skládka byla projektována v roce 1993 tak, aby vyhovovala požadavkům na 3. a 4. skupinu skládek podle tehdy platné klasifikace a z části na 5. skupinu.
Postavena byla pouze první část projektovaná jako skládka 5. skupiny, a to nekrytý sektor označovaný jako ZN 1 (kapacita 26 500 m3) a zastřešený sektor označovaný jako ZN 2 (kapacita 9800 m3), což při počítaném provozním překryvu 20 % představovalo čistou kapacitu obou sektorů 29 040 m3. Nekrytý sektor byl navrhován pro ukládání nebezpečných odpadů převážně v uzavřených a nepropustných obalech, sektor ZN 2 pro ukládání volně ložených odpadů s vyšší vyluhovatelností.
Minerální těsnění skládky bylo nahrazeno dvěma vrstvami bentofixových rohoží, na které byla položena fólie PEHD 2 mm. Ochranu fólie tvořila geotextilie a vrstva tříděného těženého kameniva 16/32 tl. 400 mm. Vody ze skládky byly gravitačně svedeny do akumulační jímky o objemu 28 m3 pro nekrytou část skládky a 5 m3 pro zastřešený sektor (systém jímka v jímce).
První část skládky byla zkolaudována na počátku roku 1995, provozovatelem byla společnost AVE Třebíč, s. r. o. (společníky společnosti byli BOPO Třebíč, a. s., AVE -MORAVA, s. r. o., Velká Bystřice, IH ENVI, s. r. o., Hradec Králové a obec Slavíčky ). V důsledku různým změn se nakonec stala majitelem skládky firma DEP-POZ, s.r. o., založená firmou International Holding ENVI, a. s. Hradec Králové.
Kyselé systémy
Orgány státní správy v oblasti životního prostředí zjistily v druhé polovině roku 1996 na skládce Pozďátky výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, zadržovaných v tělese skládky. V průběhu prošetřování této skutečnosti bylo zjištěno, že kyselé vody vznikají jako následek uložení odpadu tzv. "kyselých systémů", deklarovaných jako odpadní síran železnatý (zelená skalice). Odpad byl na skládku navezen v množství kolem 10 000 tun z Prechezy, a. s., Přerov v rámci odstraňování staré ekologické zátěže, kterou představoval tento odpad skládkovaný ve značném množství (až 200 000 tun) v areálu závodu. Tento odpad obsahoval již v době ukládání na skládku značné množství volné kyseliny sírové.
Likvidace staré zátěže z Přerova byla realizována na základě smlouvy o úhradě vynaložených nákladů uzavřené mezi Fondem národního majetku ČR a Prechezou, a. s., Přerov. Odpad měl být před uložením chemicky upraven. Provozní řád skládky nepovolovaly uložení takového druhu odpadu. Společnost IH ENVI, a. s,. Hradec Králové jej však v rozporu s tím navezla do nekryté části skládky, navíc bez jakékoliv úpravy. Působení odpadu se bezprostředně projevilo na systému jímání a shromažďování průsakových vod (např. poruchy čerpadel působením silně kyselých vod).
Na základě podnětu České inspekce životního prostředí a jednání s provozovatelem vydal OkÚ Třebíč podmíněný souhlas s provozem skládky od 3.12.1996 do 31.1.1997. V tomto rozhodnutí byly stanoveny podmínky, které měl provozovatel splnit, aby mohla být skládka provozována v souladu s platnými právními předpisy. Z důvodu nesplnění těchto podmínek ze strany žadatele je skládka od 1. 2. 1997 mimo provoz.
Za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství bylo vedeno se společností IH ENVI, a. s., Hradec Králové několik správních řízení. V roce 1998 byl podán Okresním úřadem v Třebíči návrh na zahájení řízení proti této firmě o náhradu škody za poškození životního prostředí. IH ENVI, a. s., naopak žaluje Českou republiku kvůli majetkové újmě, která jí měla být způsobena tím, že OkÚ zamítl žádost o souhlas s provozem skládky. Soudní řízení dosud probíhají.
Při průzkumných a monitorovacích pracích zadaných Okresním úřadem byla na lokalitě skládky potvrzeno znečištění podzemních vod a pronikání kyselých průsakových vod ze skládky do drenážních systémů skládky s následným únikem do vodoteče v přímé souvislosti s uložením odpadu zelené skalice s kyselinou sírovou.
Havárie
Na konci roku 1997 oznámil zástupce firmy DEP-POZ, s. r. o., Třebíč, že došlo k úniku průsakových vod mimo těleso skládky. Šetřením byl potvrzen únik do okolí skládky nejméně na dvou místech a konstatováno masivní znečištění podzemních vod v okolí skládky. Vlastníku skládky byla referátem ŽP OkÚ Třebíč uložena opatření k nápravě zjištěného závadného stavu (rozhodnutí je pravomocné).
V průběhu roku 1998 byly vlastníkem skládky prováděny bezprostřední dílčí sanační práce, ale nebyla vyřešena otázka vlastní sanace, ve 2. čtvrtletí přestala společnost DEP-POZ zneškodňovat průsakové vody zadržované v tělese skládky. Jednatel společnosti DEP-POZ rezignoval na svoji funkci ke dni 30. 9. 1998, jiný jednatel nebyl jmenován ani po zákonné lhůtě. Společnost přestala plnit veškerá nápravná opatření. Obsluha skládky ukončila svoji činnost. V prvních měsících roku 1998 byl na majetek dlužníka DEP-POZ, s. r. o. Třebíč vyhlášen konkurs. Řízení dosud není ukončeno.
Neodkladná opatření
V současnosti musí zajišťovat plnění bezprostředních opatření k nápravě Okresní úřad v Třebíči (v řádu několika milionů Kč ročně). Jedná se o čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, včetně jejich zneškodnění. Tato opatření v podstatě pouze zabraňují v rozšíření výraznějšího znečištění do povrchových vod. Řešení se tím pouze odsouvá do doby vlastní sanace skládky.
Ustavená pracovní skupina (členy jsou správce konkursní podstaty, příslušné orgány státní správy a subjekty ohrožené skládkou, např. příslušná obec a správce toku) potvrdila následující skutečnosti:
skládka je v havarijním stavu, byla potvrzena masivní kontaminace podzemních vod s možností ovlivnění povrchových vod v místním drobném vodním toku,
kontaminace se v podzemní vodě projevuje snížením pH, nárůstem obsahu síranů a NL, železa a těžkých kovů (u nich v hodnotách řádů),
bylo prokázáno poškození (porušení) těsnění skládky,
sanace skládky je bezpodmínečně nutná, neboť je to jediný způsob jak beze zbytku vyřešit problém ohrožování a znečišťování životního prostředí v zájmovém území, jakékoliv jiné řešení než úplná sanace skládky pouze oddálí problém a zvyšuje náklady na jeho budoucí řešení.
V letech po uzavření skládky byl několikrát zjištěn masivní výtok skládkových vod z tělesa skládky, takže Okresní havarijní komise vyhlásila stav ohrožení a byla přijata neodkladná opatření, např. byly ve směru výtoku vybudovány vápencové bariéry, vytékající voda byla čerpána zpět do laguny ve skládce, případně byly vody čerpány ze skládky a odváženy ke zneškodnění.
Příkladem takové situace může být květen 2001, kdy byl zjištěn masivní výron skládkových vod z revizní kanalizační šachty. Tato šachta byla dosud utěsněna gumovou ucpávkou. Ucpávka nevydržela tlak nastoupané kontaminované vody v tělese skládky, praskla a byla vyvalena ven z revizní šachty. Skládková voda vytékala v množství více než 10 l/sec do okolního terénu a vodních toků Prašinec a Markovka v Dobré Vodě. Odhadem uniklo ze skládky do okolí několik stovek m3 kontaminovaných vod.
Současný stav
Ke dni 25. 9. 2001 hladina skládkových vod zadržovaných v tělese skládky stoupla na vodočetné lati na hodnotu 80 cm, což představuje hrozbu dalšího výronu, přelivu nebo protržení hráze. Další hrozbou je možné zborcení haly, jejíž nosné ocelové sloupy jsou neustále narušovány kontaminovanou vodou.
V tělese skládky neustále přibývají stovky m3 vody, což nelze vysvětlit pouze srážkovou činností (poukazuje to na již dříve vyslovený odhad, že skládkové vody komunikují s vodami podzemními).
Čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, unikajícími ze skládky včetně jejich vlastního zneškodnění, bylo z důvodu nedostatku finančních prostředků pozastaveno. V současné době se hledá řešení na jejich zneškodňování.
Prováděny jsou pravidelné kontroly stavu na skládce, které zajišťuje RŽP OkÚ Třebíč, ČIŽP a HZS Třebíč.
Probíhá pravidelný týdenní monitoring kvality podzemních a povrchových vod na lokalitě (sledovány vrty, šachty drenážního systému, výtok ze skládky, potoky Prašinec a Markovka).
Výsledky monitoringu potvrzují přetrvávající znečištění podzemních vod na lokalitě a znečištění povrchových vod.
Přetrvává bezprostřední ohrožení kontaminace domovních studní.
Jímka na vyvážení je prakticky zaplněna směsí dešťových a skládkových vod, které do ní pronikly vrchem.
Vápencová bariéra pod místem výtoku znečištěných vod z drenážních systémů skládky na terén přestala plnit svou funkci a pokud se má její funkce obnovit, je třeba její náplň vytěžit, zneškodnit jako nebezpečný odpad a navézt náplň novou.
Vrchní část kanalizační šachty nacházející se na zpevněné ploše mezi tělesem skládky a domkem obsluhy byla zvýšena nad hladinu vody v tělese skládky a utěsněna jílem, neboť gumová ucpávka neplnila svoji funkci a docházelo k neustálému výtoku kontaminovaných vod. V současné době plní funkci spojených nádob: šachta-skládka.
Jak stav napravit
Při hledání možností, jak tento neúnosný stav napravit, se koncem loňskému roku obrátil OkÚ na představitele svazku obcí "Skládka TKO" se sídlem v Třebíči , zda by tento svazek byl schopen přijmout roli prostředníka při řešení této havarijní situace.
Svazek obcí "Skládka TKO" Petrůvky sdružuje celkem 166 měst a obcí z okresu Třebíč, Jihlava a Znojmo, vlastní a provozuje prostřednictvím své dceřinné společnosti ESKO-T, s. r. o., skládku tuhých komunálních odpadů Petrůvky, síť dvanácti sběrných dvorů odpadů a zajišťuje svoz odpadů. V současné době připravuje výstavbu dotřiďovací linky odpadů a aktivně se podílí na zpracování koncepce nakládání s odpady v kraji Vysočina.
Tento subjekt může být, podobně jako obec, žadatelem o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by mohla řešit sanaci skládky. Žádosti o dotaci musí však předcházet převod skládky do majetku svazku a žádosti o výjimku, adresované ministru životního prostředí, a to z předmětu podpora a výše podpory. Pouze za podmínky obdržení 100% dotace odsouhlasila totiž valná hromada svazku převzetí tohoto obrovského závazku na svá bedra.
V současné době probíhají intenzivní jednání se správcem konkurzní podstaty společnosti DEP-POZ , s. r. o., o podmínkách převodu na svazek. Začátkem října byla zaslána ministru životního prostředí žádost o výše uvedené výjimky. Předpokládané náklady spojené se sanací a následným monitoringem jsou v současných cenách asi 101 mil. korun. Po ukončení sanace skládky se nepředpokládá další provoz této skládky jako deponie nebezpečných odpadů.
Svazek obcí, prostřednictvím starostů obcí sdružených v tomto svazku, chce řešit tuto rozsáhlou ekologickou havárii, nemůže však nést neúnosná rizika, protože tuto situaci nezpůsobila žádná z obcí.
Marie Černá,
předsedkyně představenstva
svazku obcí "Skládka TKO"
Předpoklad nákladů spojených se sanací skládky v Pozďátkách
Činnost Náklady (Kč)
Přípravné práce
Shromáždění podkladů a informací, popis historie
a současného stavu, přípravou sanace 500 000
Doprůzkum na lokalitě skládky 900 000
Analýza rizika 200 000
Studie proveditelnosti 200 000
Projektová dokumentace sanace skládky 1 800 000
Zpracování nezávislého odborného posudku 50 000
Investiční činnost spojená s realizací sanace včetně stavebního dozoru 750 000
Celkem přípravné práce 4 400 000
Samotná realizace sanace
Zřízení dekontaminační a vysoušecí plochy, manipulace s odpady, dekontaminace
a vysoušení, postupné demontáže těsnění skládky, vybudování železobetonových stěn,
vybudování nového těsnění skládky, rekultivace 76 000 000
Likvidace kontaminovaných skládkových vod 6 000 000
Náklady na zařízení k sanačnímu čerpání a čištění kontaminovaných
podzemních vod 12 000 000
Demolice stavebních objektů 3 000 000
Celkem náklady na realizaci 97 000 000
Celkové náklady spojené se sanací 101 400 000
