Jaký je vývoj plastů v odpadech elektrotechnických a elektronických zařízení (E+E) v Německu a v EU po roce účinnosti směrnice EU 2002/96/EG?
Tato směrnice o odpadech elektrických a elektronických zařízení, známá jako WEEE ( Waste of Electric and Electronic Equipment), vstoupila v účinnost v únoru 2003. Od 1. srpna 2004 ji bude nutné uvést do platnosti v legislativě všech zemí EU.
Zajímavé informace k tématu přinesl německý svaz výrobců plastů Verband Kunst stofferzeugende Industrie (VKE). Protože naléhavost řešení situace E+E plastových odpadů roste i u nás a skladba plastů v E+E začíná kopírovat světový a evropský vývoj, mj. i dovozem, stojí německá východiska za uvedení.
Průmysl E+E je vysoce inovativní, a to je také důvod pro výběr moderních plastů a zvyšování jejich podílu ve výrobku. V SRN se v E+E v roce 2001 zpracovalo kolem 770 tis. t, to je 7,5 % z celkové výroby plastů, která představuje 10,3 mil. t. V západní Evropě to bylo v roce 2000 kolem 3 mil. t. Evropská spotřeba plastů v E+E stoupala mezi roky 1990 (2,2 mil. t) a 2000 (3 mil. t) každoročně o 3,2 %. Na léta 2000- 2005 se meziroční růst odhaduje na 3,1 % se spotřebou 3,5 mil. t v roce 2005.
Sedmdesát typů polymerů
Průměrný podíl plastů v E+E výrobku kolísá kolem 20 % hm. (a zvolna stoupá). Nejvyšší je u telekomunikačních zařízení se zhruba 58 % hmotnostními a nejnižší u lékařské techniky s přibližně 3 % hm. (graf 1).
Typickým výrobkem jsou spotřebiče pro domácnost s 21 % hm. Podle polymerů se jedná až o 70 typů. V automobilech a E+E roste podílstále více užívaných vysocevýkonných plastů se sírou a dusíkem (PPS, PSU, PI, PAI, UF, MUF, elastomery aj.), silikonů a fluoroplastů, představujících velkou výzvu recyklaci. Pokud jde o drahé fluoroplasty, zavedla firma Hoechst (dnešní Dyneon, součást koncernu 3M) svého času jejich materiálovou a surovinovou recyklaci, od níž upustila pro vysoké náklady a materiálovou náročnost zařízení. Odhlédneme-li od kabelů, které nejsou elektrotechnickým výrobkem v pravém smyslu slova, avšak představují nejvyšší hmotnostní podíl kolem 19 % převážně PE a PVC v izolacích, je materiálová skladba velmi různorodá a působí v odpadu a jeho recyklaci velké problémy.
Důsledky zavedení WEEE
Nejvýznamnější změnou, vyplývající ze zavedení směrnice WEEE o odpadech z elektrických a elektronických zařízení, je přenesení odpovědnosti za dožitý výrobek a nákladů na likvidaci odpadu na výrobce. V této souvislosti lze očekávat přenesení části nákladů na prodejce a konečného spotřebitele.
Použité E+E výrobky, deklarované jako odpad, budou sbírány odděleně od běžného komunálního odpadu. Směrnice počítá od 1. ledna 2007 s kvótou 4 kg odpadu na 1 obyvatele a rok. Podle svazu německého E+E průmyslu (ZVEI) se však musí již od roku 2005 počítat s množstvím min. 1 mil. tun E+E odpadů ročně, tedy přes 12 kg na obyv./rok.
Pokud v našich podmínkách vyjdeme jen z kvóty, představuje to více než 40 tis. tun E+E odpadů ročně, z toho plasty všech typů nejméně 8 tis. tun.
Zhodnocení odpadu
Pro některé přístroje a spotřební materiál se vyplácí systém repasí a renovací. Příkladem jsou některé drahé lékařské techniky a jejich části, komponenty vyvolávacích strojů a inkoustové kartridže, tonerové kazety a válce. U ostatních zařízení je základem identifikace a separace odpadů, byť z ekonomických důvodů se zejména bílá technika drtí spolu s automobilovým odpadem (s výjimkou chladicích zařízení s freony), které mají rovněž široké spektrum použitých plastů avšak s jinými podíly polymerních typů.
V popředí zájmu je však kovový šrot. U elektronického odpadu barevné a drahé kovy. Plastový odpad se odděluje jako lehká frakce, která se zpracovává obvyklými procesy materiálové a surovinové nebo energetické recyklace. Možnosti materiálové recyklace jsou stále omezené, protože jen asi 10 % podíl tvoří materiálově čistý odpad. Nicméně, podle údajů Deutsche Gesellschaft für Kunststoff-Recycling mbH (DKR), se v roce 2001 vyrobilo 130 tis. tun polyolefinových regranulátů. Snahou managementu odpadů je najít nová inteligentní řešení.
Konec skládkování plastů
Nové předpisy se dotknou i skládkování odpadů s plasty. Řada zemí zavádí opatření zakazující deponování lehkých frakcí odpadů s energetickým obsahem. V Německu bude podle nové vyhlášky AbfAblVO (Abfallablagerungsverordnug) a předpisů TASi (Techni sche Anleitung Siedlungsabfall) od 1. 1. 2005 zakázáno deponování nezpracovaných odpadů z domácnosti a průmyslu s obsahem organických látek v sušině nad 5 % hm. (stanoveno jako zbytek po žíhání).
Protože nezpracované odpady s obsahem plastů tento požadavek nesplňují, bude nutné jejich tepelné zpracování. Ale i pro surovinové a energetické recyklace se hledají nová řešení s ohledem na vyloučení vzniku toxických látek nebo na jejich zničení procesy likvidace plastů chemicky nebo tepelně.
V surovinové recyklaci plastových odpadů získává německý průmysl značné hodnoty a zkušenosti zpracováním odpadů na syntézní plyn (oxid uhelnatý + vodík) v závodě Sekundärrohstoff-Verwertungszentrum Schwarze Pumpe GmbH (SVZ), Spreetal/Spreewitz v Dolní Lužici. Syntézní plyn se zde vyrábí tlakovým fluidním procesem z plastových briket při tlaku 25 bar a teplotách mezi 800 a 1300 °C, a dále velmi ekonomicky zpracovává na chemické meziprodukty, např. na methanol.
Bude nová iniciativa úspěšná?
I při existenci několika organizací, zabývajících se využitím plastového odpadu např. DKR, se chopil iniciativy německý plastový průmysl a založil začátkem roku 2003 novou organizaci Tecpol GmbH - Technologieentwicklungs GmbH für ökoeffiziente Polymerverwertung, Hannover, pro účinné zhodnocení plastového odpadu. Společníky je 23 předních výrobců plastů, zpracovatelů plastů a odborných svazů. Jejím cílem je vývoj koncepcí pro zhodnocení odpadů E+E a automobilových plastů, vytváření právního rámce, infrastruktury, zpracovatelských kapacit a podmínek pro přijetí na evropském trhu. Podmínkou je účast nejen výrobců a zpracovatelů plastů a odpadů, E+E průmyslu a automobilového průmyslu, ale i vtažení výrobců textilií, pryže a nátěrových hmot do systému.
Kvóty zhodnocení a recyklace v EU navržené v koncepci Tecpol počítají u odpadu automobilových plastů s dosažením zhodnocení 85 % hm. a recyklace 80 % hm. k 1. 1. 2006 a 95 % hm., resp. 85 % hm. k 1. 1. 2015, u odpadu E+E plastů se zhodnocením 60-80 % hm. a recyklací 50-75 % hm. k 1. 1. 2006 a se separací plastů s bromovými požárními retardanty k 1. 1. 2006.
