1. Metoda MBÚ, v kterékoli variaci uváděné v kapitolách dokumentujících zahraniční zkušenosti, není metoda zajištující konečné využívání nebo odstranění odpadu. 2. Metoda MBÚ může smysluplně fungovat pouze v komplexu dalších navazujících technologií, které jsou schopny využívat, popř. odstraňovat...
1. Metoda MBÚ, v kterékoli variaci uváděné v kapitolách dokumentujících zahraniční zkušenosti, není metoda zajištující konečné využívání nebo odstranění odpadu.
2. Metoda MBÚ může smysluplně fungovat pouze v komplexu dalších navazujících technologií, které jsou schopny využívat, popř. odstraňovat výstupní produkty vzniklé metodou MBÚ, tedy energetická zařízení využívající produkty kalorické frakce a skládky schopné přijímat nevyužitelné produkty MBÚ.
3. V případe zásadního politického nebo legislativního znevýhodnění a diskriminace přímého energetického využívání SKO je možné jako jednu z alternativ situovat zařízení MBÚ do oblasti s vysokou hustotou osídlení městského typu, zejména s vyšším podílem zástavby sídlištního typu. Výhodou v tomto případě je optimalizace investičních a provozních nákladu (zařízení s kapacitou nižší než 80 000 t SKO/rok je podle zkušeností ze zahraničí ekonomicky nevýhodné), minimalizace dojezdové vzdálenosti vozidel s SKO, přednostní zpracování SKO produkovaného v zástavbě sídlištního typu, produkce nižšího podílu podsítné frakce určeného ke stabilizaci, energie získaná využitím nadsítné frakce v k tomu určeném speciálním energetickém zdroji.
4. Metoda MBÚ neslouží podle zahraničních zkušeností (především Německo, Rakousko, Itálie) primárně pro materiálové využívání složek směsných KO. Provedená provozní zkouška v podmínkách ČR a její uvedené výsledky to potvrzují. Materiálově jsou využívány pouze vytříděné železné a neželezné kovy.
5. Produkty podsítné frakce po biologickém zpracování v zemích s podobným složením KO a porovnatelnými přírodními poměry (Německo, Rakousko) jsou po úpravě a stabilizaci ukládány na skládku. Ke stejným závěrům dochází i průběžné hodnocení výsledku zpracování podsítné frakce v rámci provozní zkoušky jak při aerobním zpracování, tak při použití anaerobní technologie. Zásadní omezení pro nakládání s podsítnou frakcí:
Podsítná frakce i po úpravě je podle názoru MŽP odpadem zařazeným do skupiny 19 (podle Katalogu odpadů), a musí být hodnocena zkouškou vyluhovatelnosti (zařazení do skupiny19 potvrzují i rešerše ze zahraničí).
Podle rozboru vyluhovatelnosti je hlavním problematickým ukazatelem kategorie DOC a některé další. Test ekotoxicity podsítné frakce zpracované na biologickém stupni (aerobního i anaerobního) vykazovaly pozitivní test ekotoxicity.
Za těchto podmínek je nutno legislativně umožnit praktické nakládání s produkty biologické úpravy podsítné frakce např. zavedením speciální kategorie, jak je tomu v případe ukládání směsného KO na skládky nebo v případe praxe v SRN, kde byla pro upravenou podsítnou frakci zavedena speciální kategorie skládek.
6. Metoda MBÚ muže být úspěšně aplikována v podmínkách ČR, jen pokud se najde ekonomicky a legislativně schůdné energetické využití nadsítné kalorické frakce. Pro toto využití je nutno vytvořit odpovídající legislativní rámec (odpady, ovzduší-vyhláška o palivech), popř. zajistit vhodnou formu podpory.
Zásadní problém využívání kalorické frakce je, že je považována za odpad, a je proto využitelná pouze v omezeném množství ve spalovnách (sk.19) nebo zařízeních zabezpečených z hlediska emisí jako spalovny. Připravovaná vyhláška o palivech tento stav potvrzuje.
Spalovny nejsou schopny tuto frakci ve větší míře využívat (vysoká výhřevnost) a v ČR nejsou v současnosti další zdroje schopné toto palivo využívat, kromě zařízení na zplynování v Sokolovské uhelné, a. s.
