Šestimocný chrom u automobilů končí

Dne 1. července 2003 dochází v zemích EU k události významné jak pro výrobu, tak pro odstraňování autovraků.

Tímto dnem vstupuje v platnost dlouho připravovaná, a v roce 2000 schválená směrnice EU 2000/53/EG "End of Life Vehicles" pro recyklaci automobilů, sledující ochranu zdraví a životního prostředí. Touto směrnicí bude prakticky vyloučeno užití galvanických (elektrolytických) povrchových úprav zinkovými a slitinovými povlaky se šestimocným chromem (Cr^VI).

Automobily vyrobené a recyklované po tomto datu prakticky nesmí obsahovat olovo, rtuť, kadmium, chrom Cr^VI (max. 2 g/vůz) a PVC. Po vstupu směrnice v platnost by se tak Cr^VI již neměl objevit v povrchových úpravách vozidel nově uváděných na trh.

V automobilu se dosud vyskytuje chrom Cr^VI hlavně v povrchových úpravách spojovacího materiálu (šrouby, matky, podložky, šrouby kol aj.) a na různých kovových dílech (hadicové svorky, pružiny, závěsy dveří a kapot, sestavy zámků aj.), provedených galvanickým zinkováním a pasivací, známou jako žlutý chromát. Má formu chromátů kovů alkalických zemin a zinku, hlavně však jako stronciumchromát. Směrnice se týká i dílů s Cr^VI následně povrchově upravených a lakovaných.

Naproti tomu úpravy s pasivací tzv. modrým chromátem, obsahujícím trojmocný chrom Cr^III, se za karcinogenní dosud nepovažují, jsou přípustné a směrnicí podobně jako povlaky kovového chromu dotčeny nejsou. Chrom se přitom považuje ve formě organicky vázaného Cr^III za esenciální prvek pro člověka, organismus si však nedovede anorganický Cr^III ani Cr^VI na potřebnou formu přeměnit. Chrom v podobě Cr^VI je karcinogenní.

Sloučeniny chromu Cr^VI jsou toxické a podle International Agency for Research on Cancer (IARC) jsou s dostatečnou průkazností považovány za karcinogenní pro člověka. Při provozu automobilu, při skladování vraků a při recyklaci může korozí docházet k vyluhování iontů Cr^VI do vod, které se stávají nositeli rizika. Odpady se zdrojem Cr^VI jsou v EU považovány za nebezpečné od platnosti první směrnice 78/319/EEC.

S ohledem na to by být měla vrakoviště a pracoviště pro demontáž a recyklaci automobilů upravena jako pracoviště pro hospodaření s nebezpečnými odpady, neboť ještě mnoho let se budou vyřazovat vozidla obsahující Cr^VI a těžké kovy, než břemeno likvidace převezme výrobce.

Nové povrchové úpravy

Povrchové úpravy bez Cr^{VI js}ou již několik let vyvinuty, vyzkoušeny, schváleny, standardizovány a užívány automobilkami. Jsou jimi např. úpravy Delta-Protekt nebo Geomet, povlaky z mikrolamelárního zinku nebo zinku s hliníkem s ekologickými pojivy organických titanátů, zirkonátů a silikátů na vodní bázi, nanášené neelektrolytickými procesy a elektrolytické povlaky zinku s pasivačními povlaky bez Cr^VI. Nevýhodou nových povlaků je vyšší cena, mají však vyšší životnost a odolnost proti korozi. Odpadní vody z úprav Delta-Protekt a Geomet nelze srovnat s galvanickými úpravami na stejnou produkci ani toxicitou, ani množstvím.

Očekává se, že zákaz těžkých kovů a povlaků s Cr^VI v automobilech se stane impulsem k zákazu i u dalších výrobků v zájmu zvýšení ochrany životního prostředí. Podobně jako pro recyklaci automobilů totiž EU schválila návrh směrnice pro recyklaci elektrických a elektronických zařízení, podle níž by se po 1. 1. 2007 již neměl objevit v těchto výrobcích chrom Cr^VI, olovo, kadmium, rtuť a požární retardanty polybrombifenylether (PBB) a polybromdifenylether (PBDE). Tím by se měla snížit toxicita odpadů z elektroniky. Např. mobilní telefony, které se nyní dostávají do odpadu, se skládají z až 50 % plastů (bez izolací), které však představují pouhé 1 % potenciálu toxicity (TPI), zatímco kovy s podílem hmotnosti 22 % se na toxicitě dle TPI podílí téměř 90 %, z toho měď 45 %, nikl 20 %, stříbro 17 %, cín-olověné pájky 4 %, kobalt 1%, kadmium, rtuť, Cr^VI a další kovy 3 %. U nových konstrukcí mobilů se již používají vysokoteplotní plasty, které retardanty nepotřebují a umožňují použití pájek bez olova. Elektricky vodivé plasty mohou v budoucnu podíl kovů ještě snížit.

Přípravy na směrnici

Není pochyb o tom, že naši výrobci automobilů se připravili na vstup směrnice EU 2000/53/EG dnem 1. 7. 2003 již dávno. V této souvislosti a vzhledem k harmonizaci předpisů EU bude veřejnost spíše zajímat jaká opatření připravilo Ministerstvo životního prostředí. Naskýtá se několik otázek. Jak bude zajištěno, že vozy dovážené do České republiky splňují požadavky směrnice? Bude možno po 1. 7. 2003 dovážet ojeté vozy se zakázanými toxickými kovy a povrchovými úpravami s Cr^VI, vyřazené z provozu v zemích EU a po repasi je uvádět nově na trh v ČR? Jaké recyklační koncepce pro likvidaci automobilů jsou připraveny ve vztahu ke směrnici?
-ab-