01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Se zákonem přijdou změny

Se zákonem přijdou změny PODTITULEK: Komunální odpad v Brně Město Brno se řadu let potýkalo s problematikou sběru komunálního odpadu. Po neekonomickém způsobu konkurenčního boje svozových firem byl od 1. ledna 1999 zaveden nový systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování. Převážná část odpadů...

Se zákonem přijdou změny

PODTITULEK: Komunální odpad v Brně

Město Brno se řadu let potýkalo s problematikou sběru komunálního odpadu. Po neekonomickém způsobu konkurenčního boje svozových firem byl od 1. ledna 1999 zaveden nový systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování.

Převážná část odpadů se zneškodňuje ve spalovně, která je ve vlastnictví města, jen malá část je ukládána na skládky. Převzetím povinnosti nakládání s odpadem pověřilo město společnost SAKO, a. s., která na základě této dohody vybrala společnosti van Gansewinkel a .A.S.A. pro zajištění svozu komunálního odpadu v některých městských částech.

Poplatky

Občané platí poplatky za vyvážení nádob (obecný způsob výpočtu úhrad) a mohou se rozhodnout, s jakou frekvencí chtějí vyvážet. Z vybraných prostředků jsou hrazeny náklady města spojené s tříděním, svozem, využitím a zneškodněním odpadu. Dle informací Magistrátu města Brna tvoří neplátci 8 % z celkových plateb na svoz odpadu, pouze jeden občan prokazuje, že odpad zneškodňuje.

V současné době je na území města zavedeno pouze částečné třídění. Jedná se o separaci složek, které jsou ekonomicky výhodné (tiskoviny, karton, textil a částečně i PET), navíc se po spálení směsného komunálního odpadu ze škváry ještě magneticky dotřiďují kovy. Občané odevzdávají za úhradu některé látky do výkupen Sběrných surovin.

K 1. lednu 1999 byly na území města rozmístěny nádoby na sklo, v některých městských částech i na textil. Na základě analýz firmy SAKO-RCP je možné uvažovat o využití 13 500 tun z vyprodukovaných 70 000 tun odpadu (5600 t papíru, 2400 t kovů, 3600 tun skla, 1900 tun PET a TetraPack).

V Brně jsou budována sběrná střediska zejména za účelem odkládání velkoobjemového, nebezpečného a využitelného odpadu. Rozšiřováním jejich sítě omezuje Magistrát výskyt černých skládek, na jejichž sanace se musí jinak vynakládat značné prostředky. V roce 1999 jich v Brně bylo rozmístěno 40 sběrných dvorů.

Jednotlivé komodity

Magistrát města Brna ve spolupráci s firmou Ecotechniek-East/Aquatest zřídil mobilní sběr drobného chemického odpadu, který probíhá od února do poloviny prosince na 276 zastávkách. Občané jsou informováni pomocí letáků distribuovaných do domácností. Nebezpečný odpad se zneškodňuje ve spalovně firmy EKOTERMEX ve Vyškově, ze získaného tepla se vyrábí elektrická energie.

Stavení odpad se třídí, recykluje, spaluje nebo skládkuje. Při drobných stavbách jej původce může za úplatu odložit ve sběrném středisku. Možností je i nabídnout ho k recyklaci oprávněným firmám. V Brně se recykluje 30 % tohoto odpadu, zatímco v ČR je to 10-12 %. V Brně je několik firem zabývajících se recyklací stavebního odpadu, patří mezi ně např. Dufonev (v areálu skládky Černovice), Ekohelp-RCP, ŽSD, Thermoservis-recyklace, Brněnské komunikace, GZ-Sand, Stapo a další společnosti.

Separace skla v Brně probíhá od října 1998. Sklo obsažené v komunálním odpadu prochází spalovací komorou spalovny jako balast. Není možné je energeticky využít, navíc zde působí řadu problémů. Stává se součástí škváry a je s ní odváženo na skládku.

Od prosince 1999 zabezpečuje svoz skla po celém území firma RPS (od ledna 2000 převzali i nádoby Sběrných surovin Brno). Vyprazdňování kontejnerů probíhá podle potřeby v dané lokalitě. Sklo je dodáváno k recyklaci po železnici společnosti Vetropack Moraviaglass Kyjov.

Po městě je rozmístěno 1290 stanovišť s nádobami o objemu 1,5-2,0 m3 nebo méně vhodné 240 l na bílé a barevné sklo. Problém je v podobném vzhledu nádob na sklo a směsný odpad. Občané si je pletou a výsledkem je znečištění skla komunálním odpadem, které dosahuje až 29 %.

Plasty občané odevzdávají ve sběrných střediscích. Na některých školách je organizován sběr PET láhví od žáků. Část PET láhví odebírá občanské sdružení Svratka, které láhve třídí a drtí, poté se odváží k recyklaci do Silonu Planá nad Lužnicí nebo do společnosti ASP.

Ve Svratce jsou schopni měsíčně zpracovat 8 t odpadu (celková roční produkce dosahuje v Brně kolem 2250 tun). Ze strany občanů by byl o možnost třídění plastů zájem, protože z jejich pohledu duté obaly zabírají v nádobách na zbytkový odpad příliš mnoho místa.

Zbytek vytříděných plastů končí ve spalovně. Energeticky je toto upořádání výhodné (výhřevnost PET 45 MJ/kg, topný olej 42 MJ/kg, zemích EU se až 65 % plastů spálí s využitím energie). Dochází však k plýtvání neobnovitelnými zdroji, neboť plasty se vyrábí z ropy, a zejména může být při nedostatečné práci s veřejností ohrožena důvěra občanů v účelnost třídění.

Studie

S ohledem na nově připravovaný zákon o odpadech se bude muset v Brně změnit situace využívání komunálního odpadu. Z tohoto důvodu bylo vypracováno několik studií. V rámci projektu 1986 WABR 200 "Řízení odpadového hospodářství v městské aglomeraci" byla vypracována studie projektu ODPADY - BRNO 2000 - výstavba doplňkových technologií pro spalovnu.

Jedná se o instalaci nových nůžek na drcení velkoobjemového odpadu nebo objektu dotřiďovací linky druhotných surovin pro kovy, papír, obaly, plasty a bioodpad. Další zpracovanou studií je "Koncepce komplexního řešení tříděného sběru druhotných surovin", z níž vyplývá, že zavedením nového systému nakládání se sklem by se ušetřily náklady ve výši 1, 5 mil. Kč ročně.

Lucie Daňková,

Mendelova lesnická a zemědělská univerzita, Brno

Tab. 1 Množství vytříděných surovin v Brně

Recyklace stavební sutě

Sklo Šrot získaný

Vykoupená Recyklát vytříděné ve spalovně Nebezpečný

Rok suť (tuny) (m3) celkem (tuny) (tuny) odpad (tuny)

1994 103 119,20 68 746,00 1 216,00 2 017,73

1995 96 890,20 88 783,80 1 045,00 2 054,87 76,19

1996 139 167,00 78 645,50 1 355,00 2 264,92 41,21

1997 121 677,50 129 460,20 2 436,53 1 721,70 103,27

1998 2 200,00 1 653,79 172,55

1999 3 020,77 1 846,91 434,08

¨

Tab. 2 Procentické složení komunálního odpadu

Česká republika

Složka Brno 1996 2005

Kuchyňský odpad 39,40 38,30 39,10

Papír 21,20 7,00 13,30

Sklo 10,70 5,40 5,70

Plasty 9,30 3,80 5,80

Textil 3,90 2,50 3,00

Minerální odpad 4,20 3,50 2,50

Kovy 8,10 3,00 4,30

Dřevo 1,60 0,30 0,40

Ostatní 1,60 36,20 25,90

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down