„Pokud chce stát skutečně nahradit zemní plyn udržitelným biometanem, je třeba s podporou biometanu trochu přidat,“ řekl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Od roku 2019, kdy bylo uvedeno do provozu první zařízení, se k roku 2024 tento počet rozrostl na pouhých devět zařízení s vykázanou roční produkcí kolem 7,6 mil. m3. V roce 2030 přitom podle něj bude možné vyrobit více než 700 mil. m3 biometanu ze surovin, které splňují kritéria udržitelnosti. Podle Štěpána Chalupy z Komory obnovitelných zdrojů energie jsou bioplyn a biomasa regulovatelné a mohou tak podporovat každý obnovitelný zdroj.
Výrobci jsou sami motivováni k tomu, aby maximálně využívali lokálně dostupné pokročilé suroviny (odpady a zbytky). „Odpady se kombinují s pěstovanými plodinami, které přinášejí pestrost do osevního postupu a krajiny. Odvrácenou stranou mince jsou ale nemalé výrobní a provozní náklady s tím spojené, protože využitelných odpadů je nedostatečné množství,“ doplňuje Jan Habart.
K rychlejšímu rozvoji oboru v České republice by mohlo podle odborníků přispět obnovení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 pro malé bioplynové stanice (BPS), což je již několik let zásadním tématem pro celý obor.
Tyto stanice byly spuštěny po tzv. solárním boomu, tedy v době, kdy stát omezoval rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). V této atmosféře byl novelizován zákon o podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala podle diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale podle prosté návratnosti, která znamená návrat vložených prostředků bez jakéhokoli zhodnocení. Jako kompenzace byl provozovatelům nabídnut příspěvek na KVET, který dorovnával snížení podpory. Obě podpory se kombinovaly a provozovatelé byli motivováni investovat do technologií na využití tepla, například do teplovodů, které dnes vytápějí obce.
Poskytování příspěvku na KVET však bylo od 1. ledna 2023 zastaveno a ERÚ jej přestal vyplácet. S ohledem na vysoké ceny energie bylo toto zastavení podpory pro rok 2023 pochopitelné. Nicméně ceny elektřiny se pro rok 2024 výrazně snížily, aniž by se podpora obnovila. Bez příspěvku KVET je provoz bioplynek a tepláren postavených v roce 2013 velmi obtížný. V letošním roce alespoň spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novou podporu pro biometanové stanice, tzv. zelený bonus na biometan.
K decentralizované výrobě energie mají potenciál přispět také malé bioplynové stanice. Odborníci také proto netrpělivě očekávají novelizaci zákona, což je připravovaný balíček Lex OZE III, a věří, že podmínky podpory budou lepší, než byly doposud, a že podpora nebude pokračovat ve své bilanci čtyři podpořené projekty za osm let. Odborná veřejnost očekává, že podpora pro malé bioplynky bude zavedena znovu od roku 2025.
V Česku jsou podle sdružení stále tisíce farem, které svou produkcí vedlejších zemědělských produktů nebyly zajímavé pro výstavbu BPS v dřívějších dobách levné energie. Nyní je situace jiná a vzniká prostor pro malá zařízení. Další nadstavbou malých bioplynek by mohlo být zapojení do energetické komunity, kde by bioplynka mohla tvořit vyrovnávání rozdílu mezi spotřebou a výrobou např. z FVE v rámci komunity. Nevýhodou malých BPS je poměr ceny a výkonu. Odborníci se shodují na tom, že velkou překážkou rozvoje malých BPS je nestabilita současné legislativy.
Naopak velkou výhodou je místní soběstačnost malých BPS, které dokážou využít lokálně dostupnou biomasu či odpady. Adam Moravec z CZ Biom k tomu dodává: „Obor bioplynu je dobře zaběhnutý sektor energetiky. Dokáže nabídnout značný rozvoj, a to ve flexibilitě i biometanu. Stále se však potkáváme s dalšími a dalšími komplikacemi, a přitom bychom mohli nabídnout vyšší efektivitu a úsporu nákladů na poskytování služeb výkonové rovnováhy nebo provozní podpory. Bez bioenergetiky si lze jen těžko představit další navyšování výkonu intermitentních zdrojů a pokračovat v dekarbonizaci energetiky.“*
-red-
