Postoj ČR k obnovitelným zdrojům byl v poslední dekádě podle CZ Biom velmi defenzivní a v oblasti obnovitelných plynů zaspala úplně. Pod pojmem obnovitelný plyn si Evropa představuje zelený vodík a biometan. Nový zákon o podporovaných zdrojích, který po více jak dvou a půl leté přípravě vešel v platnost, ve stejný den jako vydání návrhu podmínek taxonomie, však pojem vodík vůbec nezná, uvádí sdružení ve své zprávě. Do zákona se ale na druhou stranu vrátila podpora biometanu. "Pro splnění prvního milníku v roce 2026 bude klíčovou roli hrát biometan a s větší úlohou vodíku můžeme počítat pro dosažení druhého milníku v roce 2030," uvedlo sdružení.
Mezi lety 2008-2013 se v Česku vybudovaly bioplynové stanice s celkovou roční výrobou 6,5 TWh v bioplynu. Vstupní substráty tvoří směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130-180 tis. ha (cca 4 % celkové zemědělské plochy v ČR). Drtivá část bioplynu je dnes používána ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. Přibližně polovina bioplynových stanic je technicky připojitelná k síti zemního plynu a v ostatních stanicích je možné přímo v místě vyrábět BioLNG nebo BioCNG. Biometan do sítě zemního plynu však zatím dodává jen jedno zařízení.
Splnění podmínek taxonomie a význam pro ČR
"Podle plánu vývoje poptávky po zemním plynu budeme potřebovat v roce 2025 podíl zeleného plynu pro sektory teplárenství, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a výrobu elektřiny ve výši téměř cca 5,5 TWh a v roce 2030 již více než 20 TWh," uvedlo sdružení.
|
Podíl zeleného plynu dle sektorů (TWh) |
||||
|
Rok |
Teplárenství + KVET*+Elektrárny |
Podíl zeleného plynu |
Celková spotřeba zemního plynu |
Podíl zeleného plynu |
|
2025 |
18,4 |
5,5 |
98,6 |
29,6 |
|
2030 |
36,9 |
20,3 |
125,2 |
68,9 |
| *Kombinovaná výroba elektřiny a tepla | ||||
Zdroj: Z dat OTE + vlastní výpočet CZ Biom
Na část biometanu si navíc dělá nárok i sektor dopravy, který biometan považuje za jediné dostupné řešení splnění plánovaných cílů v ozeleňování paliv. Pro splnění cíle pokročilých biopaliv bude nutné v roce 2025 alokovat cca 0,5 TWh z produkovaného biometanu do dopravy.
Podmínky taxonomie jsou sice přísné, ale podle CZ Biom se dají splnit. Je však nutné soustředit se na precizní tříděný sběr bioodpadu a budovat nová zařízení na jeho využití. Potenciál využití odpadu a vedlejších produktů však může nabídnout pouze cca 2,5 TWh a z toho již dnes část míří na kompostárny. Produkce bioodpadů v budoucnu ale musí klesat. Základem dalšího rozvoje biometanu by tak měla být pěstovaná biomasa. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100 % potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1 160 000 ha až 1 508 000 ha pro energetické plodiny. Dnes je využito na energii 350-400 tis. ha a z toho pro bioplyn 130-180 tis. ha. Potenciál pro výrobu obnovitelného plynu je tedy dostatečný. Dokazuje to vývoz pšenice z ČR dosahující ekvivalentu energie v bioplynu 8 TWh ročně (pěstební plocha pšenice vyvážené bez přidané hodnoty je cca 300 tis. ha).
Biometan tedy nebude zasahovat jen do oblasti dopravy, ale i teplárenství a výroby elektřiny. Díky variabilitě bioplynových stanic a zkušeností z výstavby bude záležet jen na podmínkách rozvoje. Po zapracování vodíku a syngasu (syntetického metanu) do legislativy bude další rozvoj obnovitelných plynů podpořen i technologiemi Power to Gas, které budou stabilizovat síť a odčerpávat “přebytečnou” elektřinu z masivně budovaných FVE v době, kdy budou poskytovat vysoký výkon.
Podle CZ Biom bude třeba:
maximalizovat produkci bioplynu/biometanu, a to včetně využití potenciálu cíleně pěstované biomasy (řešit požadavky na udržitelné zemědělství, nepochybovat však o vhodnosti pěstování energie, zamezit zbytečnému vývozu agrárních komodit),
urychlit odklon bioodpadů ze skládek do bioplynových stanic,
urychleně doplnit legislativu o další obnovitelné plyny a jejich využití (úprava energetického zákona a zákona o POZE, definice modrého a zeleného vodíku, syngas, atd.),
z veřejných zdrojů se soustředit na podporu maximálního instalovaného výkonu v OZE (hlavně do rychle instalovatelných FVE),
bez odkladu provést transformaci energetiky, umožnit výstavbu a připojení nových zdrojů, přebytky v síti řešit systémy Power to Gas.
Důležitým prvkem úspěchu bude také tlak na snižování spotřeby zemního plynu. Tam budou podle sdružení hrát důležitou roli energetické úspory a transformace teplárenství s využitím biomasy, tepelných čerpadel, geotermální energie a třeba i vyhořelého jaderného paliva a využití tepla z jaderných elektráren.
-zr-*
