Autoritářská vláda severokorejského vůdce Kim Čong-una se přizpůsobuje novým konzumním požadavkům svých obyvatel, soudí jihokorejský vědec Kang Tong-wan z univerzity Dong-A. Kang od roku 2020 zkoumal na 2000 kusů vyplaveného odpadu ze Severní Koreje, a utvořil tak částečný obraz tamního trhu, informovala agentura AP.
Obaly od zmrzliny, sušenek, mléčných výrobků, koření a mnohého dalšího Kang postupně nasbíral na pěti ostrovech několik málo kilometrů od severokorejských hranic. V posledních letech je u severokorejského spotřebního zboží podle něj patrná větší rozmanitost, obaly mají barevné potisky a některé jsou očividnými kopiemi japonských a jihokorejských produktů.
"V současné Severní Koreji už jsou generace lidí, kteří si začali uvědomovat, co je to ekonomika a trh," říká Kang. "Kim si nezíská jejich poslušnost jen pomocí utlačování, když se sám soustředí na vývoj jaderného programu. Musí ukázat, že jeho éra přináší změny," dodal.
Severokorejské laskominy se podle výzkumníka ze soulské univerzity Konkuk Čon Jong-suna staly v posledních letech měkčími a chutnějšími, ačkoliv jejich kvalita je stále nízká.
Kangův rozbor složení na vyplavených obalech produktů například ukázal, že Severní Korea používá listy některých stromů jako náhražku cukru. Podle Kanga by příčinou mohl být zaostalý zpracovatelský průmysl. Kang také odhalil přes 30 různých zvýrazňovačů chuti, z čehož usuzuje, že Severokorejci si nemohou dovolit koupit dražší přírodní suroviny jako maso a ryby.
Některé vyplavené obaly jsou potištěné přehnanými tvrzeními. Například že balený zákusek s příchutí ořechů je lepším zdrojem proteinů než maso, že po zmrzlině s kolagenem děti více rostou a jejich kůže je pružnější, nebo že jiný zákusek vyrobený z určité mikrořasy brání srdečním onemocněním, cukrovce a zpomaluje stárnutí.
Kang Tong-wan není první, kdo se zabýval analýzou produktů. Jiní vědci je studují ve vysílání severokorejské státní televize nebo v severokorejských publikacích. Kangova práce je ale důkladnější a analýza vyplavených obalů od produktů podle něj poskytuje nový a zajímavý vhled do jinak těžko přístupného severokorejského trhu a ekonomiky.
K pomalé a náročné metodě sběru informací Kanga přiměla především pandemie covidu-19, která mu ztížila přístup nejen do Severní Koreje, kterou dříve desetkrát navštívil, ale i čínských měst na hranici s KLDR, odkud mohl pořizovat fotografie a nakupovat některé severokorejské produkty.
Kromě nepřízně počasí a podezřívavých dotazů vojáků a místních obyvatel čelil vědec při práci i vlastní frustraci z neúspěšných dnů. "Když ale pořádně zafoukal vítr a zvedly se vlny, byl jsem spokojený, protože jsem věděl, že se něco vyplaví na břeh a já zjistím něco nového o zemi, kam se nejde dostat," řekl.*
-čtk-