
Historie průmyslové výroby v areálu započala koncem 19. století, kdy zde vznikly první objekty na výrobu kyseliny sírové. Od roku 1900 se výroba zaměřila na produkty pro kožedělný a textilní průmysl. Třísloviny zde byly produkovány od roku 1945. Po roce 1970 byla zahájena výroba práškových chromitých a hlinitých solí, kdy maximální produkce bylo dosaženo v letech 1980–1994. V roce 1990 došlo k transformaci národního podniku ZAZ Jaroměř, závodu 4 Hrádek nad Nisou na společnost TANEX a.s.
Za dobu provozu došlo k významné kontaminaci lokality, a to zejména trojmocným a šestimocným chromem, který v současné době ohrožuje zdroje podzemních vod v přilehlé obytné oblasti a šíří se směrem k Lužické Nise. Nutnost sanačního zásahu vyplynula z předchozích průzkumů a z Analýzy rizika z roku 2022. Cílem sanačních prací je zejména odstranění ohnisek chromu ve stavebních konstrukcích, zeminách a podzemních vodách v areálu společnosti, aby nedocházelo k dalšímu šíření toxického šestimocného chromu do podzemních vod. Cílové limity sanace byly nastaveny pro nesaturovanou zónu a stavební konstrukce na 1000 mg/kg suš. celkového chromu a pro podzemní vody v areálu na 0,5 mg/l Cr6+.
Na začátku projektu byly nejdříve odstraněny nebezpečné historické chemikálie ze všech nadzemních i podzemních nádrží a jímek. Jednalo se především o odpadní průmyslové vody s vysokým obsahem chromu a fenolů. Dále byly postupně demolovány vybrané stavební objekty. Zajímavým nálezem byly historické jímky na redukci Cr6+ na Cr3+ s využitím v kožedělném průmyslu. Technologicky se využíval dichroman sodný, který se v kyselém prostředí kys. sírové po přidání cukrů redukoval na síran chromitý, který bylo možné využít k činění kůží. Tyto kruhové jímky byly schované pod dvojitou betonovou podlahou v podzákladí plechového skladu a byly vyplněné sytě žlutými chromovými vodami a sutí. Celkový obsah chromu v jímkách se pohyboval okolo 5 g/l (dominantně jako Cr6+), bilančně cca 19 kg! Podařilo se tak odstranit jasný zdroj kontaminace podzemních vod v areálu.
Před sanační odtěžbou kontaminovaných zemin byla na odtokové hraně v areálu vybudována reaktivní geochemická bariéra skládající se z linie vrtů do kvartérního kolektoru. Tyto vrty byly následně zainjektovány suspenzí kompozitního materiálu mikro a nano železa (nZVI) a instalována unikátní technologie elektroredukce s automatickým monitorováním elektrochemických veličin. Systém podpory nZVI pomocí stejnosměrného proudu spočívá v dotaci elektronů do horninového prostředí pomocí stejnosměrného proudu o vhodné proudové hustotě, která musí překračovat tzv. praktické rozkladové napětí, tj. dochází k rozkladu vody. Synergickým působením proudu, částic nZVI a přírodních částic dostupného Fe v horninové matrici je významnou měrou umocňován efekt redukčních procesů. V okolí katody dochází k nárůstu pH až na 14 a k poklesu Eh k hranici stability vody. Hlavním přínosem metody je však „konzervace“ povrchu částic železa před předčasnou oxidací a podstatné prodloužení životnosti reagentu. Dosahováno je tak hlubších redukčních podmínek po delší dobu. Metoda podpory nZVI stejnosměrným proudem je chráněna patentem 304152 (Způsob in-situ sanace horninového prostředí kontaminovaného škodlivými chemickými sloučeninami), jehož vlastníkem je MEGA a.s. a Technická univerzita v Liberci.
V současné době probíhají odtěžby zemin nesaturované zóny ve vytipovaných ohniscích na základě podrobného doprůzkumu, který proběhl na začátku projektu. V nejkontaminovanějších místech se koncentrace chromu v zeminách pohybují v prvních desítkách tisíc mg/kg suš. občas i jako smíšená kontaminace s fenoly s typickým „nemocničním“ zápachem. Pro on-line monitoring koncentrací chromu v zeminách je využíván příruční XRF spektrometr Delta. Navazující sanace saturované zóny bude probíhat direct-push injektáží suspenze nZVI do zasaženého kvartérního kolektoru v místech s nejvyšší kontaminací.
Vstupní a roční monitoring podzemních vod prokázal významnou kontaminaci podzemních vod kvartérního kolektoru chromem a jeho postupné šíření i do bytové zástavby mimo areál směrem k Lužické Nise. V areálu závodu dosahují nejvyšší koncentrace Cr6+ v podzemních vodách první jednotky mg/l, nejvýznamněji kontaminované domovní studně obsahují do 1 mg/l Cr6+ (limit pro pitnou vodu je 0,025 mg/l pro celkový chrom). Monitorovací síť byla rovněž doplněna o 5 nových hydrogeologických vrtů.
Čtyřletý sanační projekt (5/2024–5/2028) je realizován na základě smlouvy o dílo mezi společností KORTAN s r.o. a sanační společností DEKONTA, a.s. Významným dílem se na sanačních pracích podílí i společnost MEGA a.s. Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a z rozpočtu Libereckého kraje.*
Radek Červinka, Ondřej Urban