V Brně je jedno z pouhých čtyř ZEVO, další jsou v Praze, Plzni a Liberci. Po instalaci třetího kotle se zvýší roční kapacita zpracovaného odpadu z 240 000 tun na 352 000 tun, takže bude největší v republice a bude Brnu přinášet další ekonomické i energetické výhody. "Ročně nyní vyrobíme téměř 1,1 gigajoulu tepla, s třetím kotlem to bude 1,5 gigajoulu," uvedl Leder. Už nyní v letních měsících není vůbec potřeba využívat pro ohřev vody a vytápění v Brně teplo z Tepláren Brno, které využívají zemní plyn. Elektřiny umožní nový kotel vyrábět dokonce třikrát více než dosud, nyní je to 45 000 MWh.
Brno čerpá ze ZEVO i další ekonomické výhody. Už dnes se do ní vozí odpad z řady obcí na jižní Moravě, ale také z Pardubického a Olomouckého kraje a z Vysočiny. Z 240 000 tun jen 90 000 tun pochází z Brna. A poplatky za tunu odpadu se zvyšují. "Loni a předloni jsme je zvýšili z 850 na 1150 korun, Brnu necháváme poplatek ve výši 850 korun," řekl Leder.
Až teprve v nedávné době se začalo obcím ekonomicky vyplácet spalování odpadu místo skládkování, které bylo v Česku dlouhodobě nejlevnější v celé EU, dokonce levnější než v Bulharsku či Rumunsku. Současná legislativa už ale zakazuje některé druhy odpadů skládkovat, vymezila termín definitivního konce skládkování a současné skládky už se většinou nerozšiřují. A postupně by cena za tunu skládkovaného odpadu měla vzrůst až na 2000 korun.
Kapacity kotlů v Brně jsou nyní plné a převis poptávky po umístění odpadu je 30.000 tun ročně, takže nemá být problém plně vytížit i třetí kotel. Pro srovnání, cena za tunu odpadu v nejbližší rakouské ZEVO je 100 eur, tedy zhruba 2500 korun.
Odpadové společnosti se daří ekonomicky těžit i dále z odpadu. Ze škváry, která po spalování zbude, díky moderním technologiím získává ročně stovky tun kovů včetně hliníku či mědi. A čeká na novou legislativu, která by umožnila efektivněji využívat samotnou škváru.*
-čtk-
