Menu
e-shop
V roce 2024 vyrobilo Česko podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) rekordně nízkých 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy začala fungovat jaderná elektrárna Temelín. Po očištění o vlastní spotřebu zařízení činila čistá výroba 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %. Výroba z uhlí, které dosud pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, zaznamenala výrazný útlum. Celková spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 58 TWh, což je o 0,6 % méně než v předchozím roce, přičemž největší podíl spotřeby patřil průmyslu (34 %) a domácnostem (31 %).
Podle analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS znamená plánované odstavení uhelných elektráren bez adekvátní náhrady riziko nedostatku domácí výroby a nutnost dovozu elektřiny. Bez dostatečného rozvoje jaderné energie či obnovitelných zdrojů bude Česko závislé na importu, což ohrozí energetickou bezpečnost.
Naopak výrazný rozvoj zaznamenaly fotovoltaické elektrárny (FVE). Instalovaný výkon FVE vzrostl z 3,3 GW na konci roku 2023 na 4 GW v polovině roku 2024, přičemž 96,7 % nových instalací tvoří domácnosti s průměrnou velikostí 12 kWp (Solární asociace, 2024). Přesto celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Česku činí jen asi 13 %, což je nejméně v rámci EU, uvedl portál Evropa v datech.
Výstavba větrných elektráren stagnuje kvůli zdlouhavým povolovacím procesům a odporu veřejnosti. Aktuální instalovaný výkon větrných turbín v Česku dosahuje 351 MW, což je výrazně méně než v sousedních zemích. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje tzv. akcelerační zóny („go-to zones“), které umožní rychlejší a jednodušší výstavbu obnovitelných zdrojů v předem vybraných lokalitách s minimálními střety s veřejnými zájmy.
Podle nezávislého energetického think-tanku Ember znamenal rok 2024 zlom pro evropskou energetiku, když podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU poprvé dosáhl 47 %. Jaderná energie se podílela téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Největší nárůst výkonu zaznamenaly solární elektrárny (+22 % oproti roku 2023) a větrné elektrárny, především na pevnině, kde bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu v roce 2023, vyplývá to z dat asociace Wind Europe.
I přes tento růst je podle Evropské komise potřeba výstavbu obnovitelných zdrojů dále urychlit, aby EU splnila klimatické cíle do roku 2030, které zahrnují snížení emisí CO2 o 55 % oproti roku 1990.
Česko zůstává čistým vývozcem elektřiny, zároveň však během roku vyváží i dováží elektřinu, aby udrželo rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. V roce 2024 činilo celkové přeshraniční saldo 6 659 GWh, přičemž nejvíce elektřiny Česko vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, a nejvíce dováželo z Německa a Polska, uvedl ERÚ.
Energetický trh se stává flexibilnějším, což umožňuje lepší integraci obnovitelných zdrojů. V roce 2024 se na krátkodobých trzích zobchodovalo více než 51 % tuzemské spotřeby elektřiny. Operátor trhu s elektřinou, a.s. uvedl, že zavedení patnáctiminutových obchodních period umožňuje rychlejší a efektivnější obchodování, což přispívá ke stabilitě a snižování cen elektřiny.
Podle ČEPS bude role uhelných elektráren jako stabilizačního prvku postupně klesat, pravděpodobně už kolem roku 2030. Bez dostatečného rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů bude Česko čelit nutnosti dovozu elektřiny a potenciálním rizikům v oblasti energetické bezpečnosti.*
-red-
