Celosvětově se v současnosti na těžbu bitcoinů ročně spotřebuje 128,84 terrawatthodin (TWh) energie. To je více, než činí spotřeba zemí, jako je Ukrajina či Argentina. Na těžbě bitcoinů se aktuálně nejvíce podílí Čína s více než 75 procenty. Dosavadní pozornost ekologů a vědců přitahovala právě velká energetická spotřeba pro těžbu kryptoměn. Ta totiž vyžaduje obrovský výkon počítačů, které musejí vypočítat složité matematické úlohy, za jejichž úspěšné řešení těžař obdrží podíl mincí. A tyto počítače potřebují velké množství elektřiny. Nyní se ale obrací pozornost směrem k elektroodpadu, který těžaři vygenerují. Vědci odhadují, že jejich počítače vytížené dobýváním digitálních mincí mají životnost jen necelých 15 měsíců. Těžaři navíc používají vysoce specializované ASIC čipy, které po zastarání nemají jiné využití. Podle studie dvojice vědců Alexe de Vriese a Christiana Stolla může navíc stoupající poptávka po těžebním hardwaru narušit globální dodavatelské řetězce s polovodiči.
Samotné čipy recyklovat nejde, ale větší část zařízení pro těžbu kryptoměn tvoří znovu využitelné součástky, jako třeba kovové pláště a hliníkové chladiče. I přesto se ale jen malá část z nich dostane na repasování nebo k recyklaci. Většina těžařů totiž sídlí v zemích, kde jsou zákony o elektronickém odpadu i dohled nad jejich dodržováním nedostatečné, jako například v Číně. Právě Čína se na celosvětové těžbě bitcoinů podílí více než 75 procenty.
Mezi těžaři především bitcoinů jsou oblíbené některé venkovské oblasti Číny, hlavně díky nízkým cenám elektřiny a nabídce volných pozemků pro umístění serverů. Země má také relativně snadné napojení na výrobce specializovaného hardwaru.
Studie akademiků z univerzity Čínské akademie věd, pekingské univerzity Čching-chua, americké Cornellovy univerzity a britské Surreyské univerzity říká, že pokud nezasáhne stát, měla by spotřeba elektřiny pro bitcoinový průmysl v Číně dosáhnout vrcholu v roce 2024, kdy bude činit 296,59 TWh. To je více, než činila v roce 2016 celková spotřeba zemí, jako je Itálie a Saúdská Arábie. Tedy zemí, které skončily v žebříčku největších spotřebitelů elektřiny na 12. místě. Tato spotřeba elektřiny odpovídá emisím 130,5 milionu tun uhlíku ročně. To je více, než dosáhla produkce skleníkových plynů v roce 2016 v České republice a Kataru.
Čínský region Vnitřní Mongolsko letos na jaře uvedl, že plánuje zakázat nové projekty těžby kryptoměn a zastavit současné aktivity, aby snížil spotřebu energie. Region se nachází na severu země a za rok 2019 nesplnil cíl spotřeby energie stanovený centrální vládou, za což ho Peking pokáral. V reakci na to představil region plány na snížení spotřeby energie, jejichž součástí je ukončení stávajících projektů těžby kryptoměn do letošního dubna a neschválení dalších, upozornil zpravodajský server CNBC.
Například loni v dubnu hodnota bitcoinu činila zhruba 7000 USD (152 300 Kč), zatímco letos v březnu už byla 60 000 USD (1,3 mil. Kč). Cena je však velmi nestabilní a podléhá výrazným výkyvům.
Těžba bitcoinu se podle analytika Purple Trading Štěpána Hájka v minulých letech příliš nevyplatila. S jeho rostoucí cenou se však opět začíná zvyšovat, a to především v oblastech s nižšími cenami energií, protože si za rok vyžádá více energie, než spotřebují některé země. „Pokus o regulaci v Číně sice nepomohl, ale s rostoucím důrazem na obnovitelnou energii může dojít k dalším přísnějším omezením i jinde ve světě,“ uvedl.
Podle ekonoma Wood & Company Petra Beneše není spotřeba energie nejvýznamnější negativum, které z existence bitcoinu plyne. „Bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu (je to zakódované nic) a jeho trvalá existence může být ospravedlnitelná pouze v případě, že bude sloužit jako prostředek směny. Pro ten je však krajně nevhodný, protože má obrovskou volatilitu,“ podotkl s tím, že 40 procent všech bitcoinů drží asi 1000 soukromých subjektů a ty nemají za úkol stabilitu měny, ale zisk.
První zemí, která přijala jednu z kryptoměn jako oficiální platidlo, byl nedávno středoamerický Salvador, a to i přesto, že Světová banka (SB) zamítla jeho žádost se zaváděním bitcoinu jako oficiálního platidla. Zdůvodnila to jeho nízkou transparentností a nepříznivými dopady na životní prostředí.
„Osobně si zatím nemyslím, že by měl bitcoin mít roli oficiálního platidla v některé zemi, vzhledem k jeho vysoké volatilitě a ovlivnitelnosti kurzu. Nicméně kurz tohoto digitálního zlata to – bez ohledu na výsledek jednání – dlouhodobě nijak zásadně neovlivní,“ řekl už dříve ředitel obchodní společnosti Bit.plus Martin Stránský.
| • Digitální měna je novodobý druh peněz. Generální finanční ředitelství však upřesňuje, že se nejedná o měnu jako takovou, ale o nehmotnou movitou věc. Kryptoměna se opírá o šifrování pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů peer-to-peer sítě a decentralizaci. Od tradičních peněz se liší hlavně nepřítomností centrální autority, nelze ji tak kontrolovat vládou nebo jinými institucemi. Transakce probíhají bez prostředníků, má silné šifrování, nevyžaduje citlivé údaje o plátci ani příjemci, poplatky za transakce jsou dobrovolné a měna je plně transparentní. |
| • Jejím nejstarším a zároveň nejznámějším a nejrozšířenějším zástupcem je bitcoin. Vytvořil ho v roce 2009 anonymní vývojář (nebo tým vývojářů) pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Větší pozornosti se mu však dostalo až v roce 2011, kdy euro procházelo významnou krizí a lidé hledali vhodné alternativy pro investování nebo zhodnocení majetku. |
| • Banky v roce 2018 spustily svou vlastní společnou kryptoměnu Utility Settlement Coin (USC). Kryptoměna má podobné ekonomické charakteristiky jako zlatý standard. |
Anna Soldatova
Článek z časopisu Odpady, č.11/2021
