V jarních měsících letošního roku byla zpracována studie, jejímž cílem je ochrana životního prostředí a popis východisek a nástrojů řízení systému odpadového hospodářství v mimořádných situacích, především však v době povodní.
Studie byla zpracována na základě analýzy současných "krizových zákonů" (rámeček 2). Popis nástrojů řízení odpadového hospodářství (OH) v době mimořádné situace je vymezen použitelnými administrativními, ekonomickými a ostatními nástroji, které zohledňují mimořádnou situaci. Poznatky z povodní předchozích let vyústily ve výběr skupin odpadů, které autoři studie pokládají za typické pro OH v době povodní a po povodních a ke kterým byly zpracovány návrhy na standardy nakládání.
Pro řízení odpadového hospodářství se v okamžiku vzniku mimořádné situace používá několik druhů nástrojů:
Administrativní (normativní) nástroje
Tyto nástroje řízení jsou založeny na donucovací pravomoci státní správy a jsou charakterizovány zákony, nařízeními a vyhláškami, limity, standardy a technickými normami.
Řízení OH v mimořádné situaci podléhá krizovému zákonu a dalším relevantním zákonům. Podle typu vyhlášeného krizového stavu je aktivován krizový štáb obce, kraje nebo Ústřední krizový štáb. Vzhledem k závažnosti problému by oblast OH měla být obsažena v krizových a povodňových plánech příslušného území.
Pro řízení systému OH v krizové situaci je nezbytné vymezit subjekty systému a stanovit tým pro krizové řízení OH, vybrat koordinátora řízení, definovat odpovědnosti za řešení dílčích problémů a posloupnost jednotlivých kroků, určit finanční, materiálové a lidské zdroje potřebné pro řešení krizové situace, určit kde, jak a za jakých podmínek budou získány. Rovněž je třeba určit zásady krizové komunikace a zveřejnit lokalizaci orgánu krizového řízení (členem takového orgánu by měl být specialista na odpadové hospodářství).
Ekonomické nástroje
Ekonomické nástroje působící v OH minimalizují náklady na dosažení stanovených environmentálních efektů.
Správné užití škály ekonomických nástrojů je důležité zejména v době před mimořádnou situací. Při odstraňování následků a škod se uplatňují především finanční podpory typu grantů, dotací a podpor (z veřejných prostředků i účelových fondů a sbírek), dále úlevy v placení poplatků, pokut apod.
Stát může poskytnout obcím, které odklízení odpadů fyzicky zajišťují, státní finanční pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 2 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
Návrh strategie obnovy území zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj s Ministerstvem financí a ministr pro místní rozvoj jej předloží vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen podle § 4 odst. 3 tohoto zákona.
Ostatní nástroje
V situaci, která je charakterizována jako mimořádná, je především nutné zajistit zdrojové informace pro rozhodování: informace pro obyvatele postiženého území o vzniklých odpadech a možnostech jejich odstranění.
V odpadovém hospodářství je nutné operativně zjišťovat odborným odhadem množství a složení odpadů, které se v území vyskytují a řídit tok těchto odpadů do zařízení k odstranění, příp. využití. Získat takové informace je velmi obtížné, ale vzhledem k tomu, že krizové řízení předpokládá vždy účast specialistů, lze zásadním škodám z nesprávného nakládání s odpady předejít.
Informace o množství a složení odpadů a způsobu jeho odstranění jsou získávány především ve spolupráci se subjekty pověřenými svozem a odstraněním vzniklého odpadu. Občanům (fyzickým i právnickým osobám) se musí dostat včasných informací o tom, jaká preventivní opatření jsou nutná k zamezení škod a jak postupovat při odstraňování následků. Důležitou součástí krizového plánu kraje (obce) proto musí být připravená komunikační strategie, která věcně zohledňuje i problematiku odpadového hospodářství. Na přípravě této části komunikační strategie musí spolupracovat odborník na odpadové hospodářství.
Pro řízení odpadového hospodářství v době mimořádné situace se bezpochyby uplatní nástrojový mix tak, aby byly zohledněny:
- okamžitá situace kraje a vyhlášený krizový stav,
- identifikace a definování environmentálních problémů plynoucích ze stavu OH v území,
- stanovení cílového stavu, který je nástrojovým mixem řešen, pokud možno v operacionálním tvaru, tj. vymezen kvalitativně, kvantitativně a časově,
- po odeznění mimořádného stavu zhodnocení použitých nástrojů řízení a jejich funkčnost.
Poznatky z povodní v roce 2002
Odpad je vážným společenským negativním doprovodným jevem mimořádných situací, představuje riziko pro zdraví a životní prostředí.
"Povodňový odpad" vzniká v důsledku negativního působení přírodních živlů na sídelní struktury v krátkém časovém období. V postižené oblasti dochází k významnému navýšení objemu vznikajícího odpadu, zejména komunálního a nebezpečného - druhy a množství odpadu závisí na typu mimořádné situace, její mohutnosti, délce trvání a velikosti zasaženého území.
Kapacita zařízení ke svozu odpadů a zařízení na odstraňování odpadů je krátkodobě nedostatečná (svozové firmy nemohou v krátkém čase zvládnout vzniklou produkci odpadů). Dochází k neřízenému a nelegálnímu nakládání s odpady (pálení, vznikají meziskládky na nevhodných místech apod.). Veřejná správa nedisponuje okamžitě volnými disponibilními zdroji k nápravě vzniklé situace.
Na územích postižených povodní, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, se nakládalo s odpadem v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který je nadřazen zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Nakládání se vzniklými odpady bylo plně v kompetenci krizových štábů jednotlivých krajů a Magistrátu hlavního města Prahy. Tyto orgány operativně rozhodovaly jak o provizorních skládkách odpadů, tak i o využívaných zařízeních pro odstraňování odpadů. Těla uhynulých zvířat a odpady z potravin a podobné byly odstraňovány v kafilériích.
Zásady
Ministerstvo životního prostředí formulovalo zásady pro odstraňování odpadů a poplatky za odpady, které vznikaly v souvislosti s povodněmi následovně:
- Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se postupuje podle krizového zákona.
- Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde problematika není krizovým zákonem upravena. Nezjišťuje se původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze.
- Odstraňování odpadu v územích zasažených povodněmi, přestože jsou v první řadě uplatňovány postupy podle "krizových" zákonů, musí probíhat v souladu s ochranou životního prostředí.
- Odpad kontaminovaný povodní je nutno považovat vždy za infekční. Z tohoto důvodu by neměly být dočasné skládky v obci (mezideponie) umístěny v blízkosti trvalých bydlišť občanů, u sportovišť a míst sloužících k rekreaci (infekční aerosol, chemická kontaminace, šíření zapáchajících látek).
- Prioritním způsobem odstraňování odpadu je spalování. Je nezbytné zajistit řízené spalování především ve vybraných zařízeních k odstraňování odpadů, ve spalovnách nebezpečných odpadů, případně ve spalovnách komunálního odpadu s vydanou výjimkou.
- Uhynulá zvířata a rozkládající se zbytky živočišného původu, včetně potravin je nezbytné zlikvidovat ve veterinárním asanačním ústavu. Manipulaci s kadávery musí provádět odborné firmy, příp. armáda nebo hasiči. Svoz provádí asanační podniky.
Povodňové stupně a doporučená opatření
1. stupeň - stav bdělosti - nastává při nebezpečí přirozené povodně. Vyhlášení tohoto stupně obvykle neznamená žádná přímá opatření v OH v území.
2. stupeň - stav pohotovosti - nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto, i když ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů na vodohospodářských dílech. Aktivují se povodňové orgány, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce.
Řízení OH podléhá vyhlášenému stavu na území a řídí se krizovým plánem.
Je třeba informovat obyvatele o nutnosti preventivních opatření: vynést z přízemních prostor nebezpečné odpady (dílny a garáže), potraviny podléhající zkáze (nutné počítat z výpadkem elektrické energie), zajistit přesun domácích zvířat. Totéž platí u živnostníků a firem. Důraz je kladen především na provozovatele živností, kde se nakládá s nebezpečným odpadem. Firmy postupují obvykle podle připraveného krizového plánu.
Je nutné zajistit kontejnery na odpad a sběrné dvory obcí.
Podle publikovaných zahraničních údajů lze včasným varováním a preventivními opatřeními zabránit až 30 % následných škod.
3. stupeň - stav ohrožení - se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení života a majetku v zátopovém území. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
V době vyhlášené krizové situace je nezbytně nutné okamžitě dojednat průběh prací na obnově území s odbornými firmami (oprávněnými osobami). Osoby pověřené řízením krizového štábu by ve spolupráci s oprávněnou osobou, která zajišťuje OH v době klidu, měly dojednat postup a způsob odstranění odpadů.
Odstraňování škod
Pokud to je možné, měl by být odpad alespoň hrubě tříděn. K tomu by měla vést informace, která sdělí občanům jak, kde a jaký odpad shromažďovat odděleně a také důvod tohoto odděleného shromažďování. Nelze očekávat přílišnou účinnost takového návodu, některé druhy odpadů, např. lednice, televizory, nábytek, nebezpečný odpad apod. je možné oddělit při ruční nakládce, kterou provádí obvykle odborná firma, příp. vojsko nebo pomáhající dobrovolníci. Tam, kde je s odpadem manipulováno těžkou technikou, takové třídění pravděpodobně nebude možné.
Shromažďování a odvoz odpadů organizují orgány krizového řízení v příslušném území. Určí a informují o místech, kam odkládat odpady (kontejnery, vozy apod.), organizují dopravu a určí místa, kam se odpad odváží (skládky, spalovny, překladiště apod.)
Všeobecnými zásadami pro manipulaci s odpadem jsou požadavky na dodržování zásad bezpečnosti práce u všech subjektů, které se na odstraňování odpadů podílejí.
V době krizového stavu podléhá odpadové hospodářství krizovému řízení. Využívá obecné nástroje krizového řízení, které vyplývají z příslušných zákonů.
Základní zásadou řízení odpadového hospodářství v mimořádné situaci je realizovat jednotlivé kroky krizového plánu, který by měl problematiku odpadového hospodářství rozhodně zahrnovat. Rozhodování samotné pak musí být postaveno na potřebných odborných znalostech.
Odpady v době mimořádných situací, zejména s přihlédnutím k povodním, vznikají v důsledku negativního působení přírodních živlů na sídelní struktury, výrobní kapacity, dopravní infrastrukturu atd. Mimořádná situace pro systém OH spočívá zejména v následné povinnosti bezpečného odstranění velkého množství odpadů v relativně krátké době obnovy území.
ISES, s. r. o.,
České ekologické manažerské centrum
Článek byl zpracován s využitím textu studie Řízení systému odpadového hospodářství při mimořádných situacích.
Praha, ISES, s. r. o., 2003.
"Krizové zákony"
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů.