Ochrana odpadních vod je dnes významným problémem, který do jisté míry rozhoduje o naší cestě do Evropy. Po dlouhých letech, kdy čistírny odpadních vod byly v našich městech a obcích spíše vzácností a počet výjimek z vodního zákona dosahoval několika stovek, je dnes při čištění komunálních vod...
Ochrana odpadních vod je dnes významným problémem, který do jisté míry rozhoduje o naší cestě do Evropy. Po dlouhých letech, kdy čistírny odpadních vod byly v našich městech a obcích spíše vzácností a počet výjimek z vodního zákona dosahoval několika stovek, je dnes při čištění komunálních vod prioritou státu v ochraně životního prostředí. I přesto je situace u menších měst a obcí stále neuspokojivá. Abychom se dostali na standard Evropské unie, bude to vyžadovat investice ve výši desítek miliard korun. Jiná cesta, jak dosáhnout kvality povrchových vod srovnatelné se světem a vyspělou Evropou a odstranit neblahé dědictví, však neexistuje. Naše téma jistě nemůže obsáhnout celou problematiku, přináší však pohled na koncepční problémy, zahraniční zkušenosti i několik zajímavých námětů, jak lze tento problém v obci řešit.
Kompetence v oblasti vod včetně odpadních spadají pod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. O přibližování naší legislativy normám Evropské unie v oblasti odpadních vod jsme hovořili s Ing. Danielou Joklovou z odboru ochrany vod a s Ing. Helenou Šimkovou z odboru evropské integrace Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Základem v této oblasti jsou povinnosti stanovené zákonem o vodách, zejména v § 23. To znamená, že ten, kdo vypouští odpadní vody, má také povinnost je čistit, měřit jejich objem a míru znečištění. Míru, na jakou má čistit vypouštěné odpadní vody, stanovuje nařízení vlády č. 82/99 Sb. z března 1999, které stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod. Toto nařízení vlády představuje významný postupový krok v přibližování naší legislativy normám Evropské unie, protože jsme při jeho tvorbě vycházeli z požadavků evropské směrnice Rady č. 91/271 o čištění městských odpadních vod. Základní požadavky této směrnice má tedy Česká republika už legislativně opatřeny.
[*] Co toto nařízení pro obce konkrétně znamená?
Ing. Joklová: Požadavky jsou diferencovány. Obce jsou rozděleny do různých velikostních kategorií tak, aby ty nejméně přísné požadavky byly kladeny na nejmenší obce, které mají největší problémy se přizpůsobit, a kde také existuje velká možnost různých technických řešení čištění odpadních vod. Pro kategorii do 500 ekvivalentních obyvatel (EO) tak nejsou nařízením vlády centrálně stanoveny limity - ty stanovuje vodohospodářský orgán individuálně.
Pro ostatní kategorie limity stanoveny jsou. Vycházejí z požadavků na odstraňování organického znečištění, jsou tam stanoveny ukazatele pro BSK5, CHSK5, nerozpuštěné látky, amoniakální dusík. Nově jsou stanoveny limity pro obce nad 5000 ekvivalentních obyvatel pro celkový dusík a nad 25 000 EO pro celkový fosfor. To znamená, že chceme, aby se u větších zdrojů znečišťování odstraňoval z odpadních vod i dusík a fosfor.
Zcela jsme převzali podle směrnice Rady o čištění městských odpadních vod zabezpečenost limitů. Narozdíl od předcházející legislativy (nařízení vlády č. 171 z roku 1992) to již nejsou limity nepřekročitelné, ale jsou to limity, které mají určitý statistický charakter: odebírají se tzv. směsné vzorky a podle počtu odběru vzorků může znečišťovatel v určitých počtech limitní hodnotu překročit.
[*] V čem spočívá přínos tohoto nového způsobu měření?
Ing. Joklová: Pro obce je tento způsob výhodnější, protože se oproti předchozímu stavu zreálnila možnost dodržovat předepsané hodnoty. Navíc odpovídá i směrnici Rady. Možnost překročit limity se zvyšuje s počtem odběru vzorků, což motivuje znečišťovatele k větší kontrole, protože je pro něj výhodnější více měřit, a tím mít i větší možnost překročení hodnot.
[*] Jak je to s platností uvedeného nařízení?
Ing. Joklová: Nařízení již platí, a to od 1. června 1999. Všechny obce požadavky tohoto nařízení jistě hned splňovat nebudou.
[*] Bude existovat nějaké přechodné období?
Ing. Joklová: Ano. Pamatuje se na ně v § 6 a 7 a částečně § 8. Počítá se s reálnou situací zvláště u měst a obcí, které dosud nemají čistírny odpadních vod nebo nesplňují požadavky dané zákonem a nařízením vlády.
Na jejich žádost může vodohospodářský orgán vydat nové povolení, ve kterém stanoví období, dokdy mají požadavků dosáhnout. Může stanovit i postupné podmínky, tedy jistou etapovost realizace. Tato možnost je ale jen pro obce menší než 5000 EO.
Vzhledem k Evropské unii, kde musí mít všechny obce nad 2000 obyvatel zajištěno čištění odpadních vod podle požadavků směrnice, by lhůta, do kdy obce musí dosáhnout požadovaného stupně čištění, neměla překročit rok 2005. Předpokládáme však určité přechodné období - máme hodně obcí, které dosud nemají čistírny odpadních vod a jejich vybudování bude nesmírně nákladné.
Nařízení vlády je však pouze postupový krok ve vztahu k Evropské unii. To znamená, že ještě nejsme zcela v souladu s jejími předpisy. Do nového vodního zákona musíme dát například zmocnění na stanovení "citlivých oblastí", v nichž budou přísnější požadavky na dusík a fosfor.
Ing. Šimková: Jde například o oblasti ohrožené eutrofizací či zdrojové oblasti pro pitnou vodu.
Ing. Joklová: Na vypouštění odpadních vod se vztahují i další legislativní předpisy: zákon č. 58 z roku 1998, o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, k němuž vyšla v roce 1999 prováděcí vyhláška č. 47.
[*] A co obce, které budou mít vodohospodářským orgánem stanovené přechodné období, v němž musí čistírnu dobudovat - i ty musí platit?
Ing. Joklová: Na tuto situaci zákon č. 58 pamatuje. Umožňuje odklad placení poplatků tomu, kdo začíná činit opatření k tomu, aby znečištění snížil. Začne-li obec stavět čistírnu, mohou se poplatky snížit až o 80 %.
STANOVENÍ CITLIVÝCH OBLASTÍ
Další informace týkající se ochrany vod v obcích nám poskytl Ing. František Smrčka, ředitel odboru vodovodů a kanalizací Ministerstva zemědělství.
[*] Jak se promítne směrnice č. 91/271, o čištění městských odpadních vod do života našich obcí?
Ing. Smrčka: V současné době probíhají na MŽP práce na stanovení tzv. citlivých oblastí. To je alfa a omega implementace směrnice, protože v citlivých oblastech, tedy tam, kde probíhá či hrozí eutrofizace povrchových vod, jsou zvýšené požadavky na čištění odpadních vod s ohledem na biogenní prvky, tedy sloučeniny dusíku a fosforu.
Je však třeba říct, že požadavky na příslušnou úroveň odstraňování dusíku a fosforu klade i náš současný předpis, tj. nařízení vlády č. 82/1999 Sb.
[*] Co to tedy bude pro obce konkrétně znamenat?
V citlivých oblastech budou vyšší požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod z těchto čistíren (viz tabulka). Tyto požadavky by měly členské státy splnit v termínech stanovených směrnicí nebo - pokud je stanoveno tzv. přechodné období - do konce tohoto přechodného období. Z toho se pak budou odvíjet potřebná technická opatření. Podle dosavadních znalostí požadavky na odstraňování dusíku a fosforu plněny nejsou a řadu čistíren bude nutné dovybavit podle konkrétních potřeb.
[*] Nejsou plněny obecně nebo spíš u starších typů čistíren?
Je to individuální, proto je nutné udělat konkrétní průzkum v jednotlivých lokalitách. Eliminace dusíku a fosforu se dle směrnice týká jen čistíren nad 10 000 EO a těch je u nás přes 150. Část z nich bude vyžadovat rekonstrukci.
[*] Kdo ji bude platit?
Působnost v zásobování pitnou vodou, odkanalizování a v čištění odpadních vod je svěřena obcím. Půjde ale o záležitosti značně finančně nákladné. Podle předvstupní sektorové studie "Voda", kterou provedl zahraniční zpracovatel za podpory Světové banky, se náklady na zabezpečení požadavků evropských směrnic odhadují na 92-101 miliard korun. Zpracovatelé studie se zabývali i tím, jak postupovat v čase při naplňování těchto požadavků s ohledem na ekonomickou únosnost. Při samofinancování systému nebude možné podle autorů studie splnit požadavek směrnice EU zejména v oblasti nad 2000 EO do konce roku 2005, proto navrhují přechodné období do roku 2012-2014.
Při screeningu na jednáních v Bruselu navrhla naše delegace přechodné období do konce roku 2010. Provedli jsme hrubou analýzu, jak tyto věci zajistit, a dospěli k závěru, že při zachování současných podmínek bude asi 30-40 miliard korun chybět - pokud budeme vycházet ze zmíněné částky zhruba 100 miliard Kč. Konkrétní rozpracování bude předmětem tzv. implementačního plánu, jehož návrh by měl být k dispozici v dubnu.
O PENÍZE JDE PŘEDVEŠÍM
Ochrana komunálních vod vyžaduje značné investiční prostředky, které ale v obecních rozpočtech většinou nejsou. Zejména menší obce jsou odkázany na finanční pomoc státu.
[*] Jak stát obcím pomáhá, aby mohly požadavky na čištění odpadních vod splnit?
Ing. Joklová: Jsou zde různé možnosti podpory. Ministerstvo životního prostředí pomáhá prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Ten má pro letošní rok mezi prioritami i komunální zdroje znečištění o velikosti 2000-10 000 EO. Pamatuje i na menší zdroje v ochranných pásmech vodních zdrojů a na průmyslové zdroje. Dále je zde Program drobných vodohospodářských ekologických akcí, který má na starosti odbor ekologie krajiny MŽP a který je určen pro menší obce od 300 do 2000 obyvatel.
Ing. Smrčka: Další možností podpory je program státního rozpočtu, který se zaměřuje na větší akce a jehož správcem je Ministerstvo zemědělství. Ten se soustřeďuje na čistírny nad 10 000 EO - na jejich výstavbu, rekonstrukci a obnovu a na vybudování základních částí kanalizace. U obcí, které už mají čistírnu, to může být kanalizace i pro mémě než 10 000 EO. V současné době chceme snížit hranici až na 5000 ekvivalentních obyvatel, což by významně rozšířilo možnosti měst. Tento program však musí respektovat možnosti státního rozpočtu.
Dalším zdrojem bude program SAPARD, který by měl být orientovaný na rozvoj venkova a venkovského osídlení. Část SAPARDu, která se týká obcí, má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho prioritami v oblasti rozvoje a zlepšování infrastruktury na venkově má být i ochrana zdrojů pitné vody, rozšíření sítě veřejných vodovodů, výstavba i modernizace ČOV a rozšíření kanalizací.
[*] Jak to vypadá s finančními zdroji z Evropské unie?
Ing. Joklová: Existuje zde program ISPA, kam se dávají žádosti investičního charakteru, tedy včetně čistíren odpadních vod. Žádosti se podávají na SFŽP a přes Ministerstvo pro místní rozvoj se pak posílají do Bruselu.
Ing. Šimková: Ministerstvo životního prostředí zatím zaslalo Evropské komisi 14 žádostí, které jsou v jednání, 75 % investičních nákladů je v tomto případě hrazeno z EU. Předběžně byla schválena rekonstrukce kanalizací v Ostravě a Brně. ISPA se ale zaměřuje na velké projekty od 5 milionů EUR, což odpovídá čistírně pro velké město. Menší obce se musí sdružit. A pak je zde program Phare, který se však zaměřuje hlavně na menší projekty.
Ing. Joklová: Řadu čistíren se v jeho rámci podařilo postavit například v programu přeshraniční spolupráce, hlavně při hranicích s Německem a Rakouskem.
JANA PLAMÍNKOVÁ
FOTO AUTORKA
Směrnice 91/271/EEC - základní termíny a požadavky
Pokud Kanalizace Kanalizace Kanalizace Kanalizace
je kanalizace
Citlivé 31. 12. 2005 31. 12. 2005 31. 12. 1998 31. 12. 1998 31. 12. 1998
oblasti přiměřené sekundární N/P N/P N/P
čištění čištění eliminace eliminace eliminace
Pokud Kanalizace Kanalizace Kanalizace Kanalizace
je kanalizace
Normální
oblasti 31. 12. 2005 31. 12. 2005 31. 12. 2005 31. 12. 2000 31. 12. 2000
přiměřené sekundární sekundární sekundární sekundární
čištění čištění čištění čištění čištění
EO 0 2000 10 000 15 000 150 000 více
Přiměřené čištění: čištění jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování OV, který zajišťuje, že recipient vyhovuje po vypuštění kvalitativním ukazatelům a příslušným ustanovením Směrnice 91/271/EEC nebo dalších Směrnic EEC.
Sekundární čištění: čištění zahrnující obvykle biologické čištění s dosazováním nebo další postupy vyhovující požadavkům Směrnice 91/271/EEC.
