Návrh novely zákona o odpadech, která by umožnila obcím regulovat provoz sběren na svém území, skončil u legislativního ledu.
Autoři novely, poslanci Ivana Řápková a Tomáš Chalupa, navrhovali, aby měly obce možnost vyhláškou omezit, či zakázat provozování zařízení ke sběru/výkupu odpadů na svém území. Svůj krok by nemusely konzultovat ani s příslušným krajským úřadem - pouze by ho do 15 dnů od schválení informovaly.
Návrh novely doprovázel na jednání vlády dokument, který vyjadřuje pochybnost, že "tato dílčí úprava skutečně zamezí páchání trestné činnosti, pokud současně existující nástroje, které by měly problémy s výkupem odpadů a s trestnou činností řešit, nebudou dostatečně využívány". Nicméně bývalá vláda Petra Nečase návrh podpořila a odeslala k projednání do Sněmovny. Nedlouho po prvním čtení však došlo ke známým událostem, a Sněmovna se rozpustila. Tím také skončila legislativní cesta návrhu. Pokud by noví zákonodárci měli zájem podobnou novelu prosadit, museli by celý proces začít od začátku.
Šéf legislativního odboru Ministerstva životního prostředí JUDr. Libor Dvořák osudu návrhu příliš nelituje: "Návrh jsme shledali problematickým zejména vůči sběrnám, které existují a mají platné povolení krajského úřadu. Legislativní zádrhel, který by jejich zrušením vznikl, novela vůbec neřešila, což nám přišlo nešťastné."
Podobný postoj má i Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS), který mezi své priority na další období zahrnul zachování výkupen druhotných surovin: "Svaz usiluje o odbornou kultivaci oboru a podporuje efektivní a koordinované kontrolní činnosti veřejné správy, uplatňování postihů při výkupu zakázaných předmětů, kde jsou již nyní dostatečná zákonná zmocnění ke kontrolám a vysokým sankcím za porušení zákona o odpadech. Výkupny a sběrny druhotných surovin by podle svazu měly být využity k plnění cílů v tříděném sběru a zpětném odběru," uvádí se na jejich stránkách.
Výkonný ředitel SPDS Ing. Petr Šulc uvedl, že navrhují, aby se změnila kvalifikace deliktů - hodnoceny by byly nikoli podle ceny šrotu, která bývá zanedbatelná, ale ve vazbě na obecné ohrožení.
PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLA
Na omezení nebo spíše přísnější kontrole sběren měly zájem zejména obce, které jsou nejvíce postiženy krádežemi nejrůznějších kovových předmětů ve veřejném prostoru. Dalšími v pořadí to pak byly kolektivní systémy, které se starají o vyřazené elektrospotřebiče - nezanedbatelné množství těchto komodit totiž končí místo ve zpětném odběru ve výkupnách, což odvádí ze systému peníze.
Tereza Ulverová ze společnosti Elektrowin na otázku, jak se dívá na možnost zákazu sběren, odpovídá: "Je to důležité spíš pro zamezení krádeží. Ale na druhé straně - zákon nám dává povinnosti v míře recyklace, ale nedává nám žádné nástroje, jak toho dosáhnout." A dodává, že kolektivní systém nyní zkouší pilotní projekt, kde obec spolupracuje se sběrnou, aby se vykupovaly jen kompletní spotřebiče, což obec podporuje finanční motivací sběrně.
"Je třeba se na věc podívat obecněji," poznamenává Tereza Ulverová. "Obec má systém pro nakládání s komunálním odpadem, který zahrnuje i možnost zpětného odběru například na sběrném dvoře. Tyto systémy jsou poměrně nákladné a jejich provoz platí všichni v obci. Pokud někdo do systému přinese hodnotnou komoditu (jako je železo nebo cenné kovy ve spotřebiči v rámci zpětného odběru), přispívá tím k financování celému systému. Pokud naopak spotřebič odveze do sběrny, získá pro sebe něco peněz, ale systém obce tím ochudí. Proto existuje snaha takové aktivity omezit."
