ZUŽITKOVÁNÍ VÝROBNÍCH ODPADŮ Společnost BIOCEL, a. s., Paskov zpracovává jehličnaté, převážně smrkové dřevo. Hlavní produkt - buničina - je vyráběn moderní sulfitovou technologií s hořečnatou zásadou, zaručující vysokou jakost a hospodárnost všech procesů. Výrobní proces je veden tak, aby se...
ZUŽITKOVÁNÍ VÝROBNÍCH ODPADŮ
Společnost BIOCEL, a. s., Paskov zpracovává jehličnaté, převážně smrkové dřevo. Hlavní produkt - buničina - je vyráběn moderní sulfitovou technologií s hořečnatou zásadou, zaručující vysokou jakost a hospodárnost všech procesů. Výrobní proces je veden tak, aby se dosáhlo co nejlepšího využití vstupující dřevní hmoty a současně se zužitkovaly veškeré výrobní odpady.
Chemikálie používané ve varném procesu se regenerují a z výluhu se dále zkvašováním vyrábějí krmné kvasnice.
V roce 1998 společnost BIOCEL získala certifikát EMS dle normy ISO 14001, který osvědčuje, že všechny činnosti spojené s produkcí výrobků jsou v souladu s požadavky této normy.
Jedním ze způsobů výroby buničiny je kyselý magnesiumbisulfitový proces, který jako varnou kyselinu používá roztok hydrogensiřičitanu hořečnatého a oxidu siřičitého ve vodě. Výhodou tohoto procesu je možnost recyklace sloučenin síry, vzniklých při produkci celulózy a nezreagovaného hydrogensiřičitanu hořečnatého, tedy regenerace tzv. Mg - bisulfitového výluhu. Mg - bisulfitový výluh vzniká při reakci varné kyseliny s dřevní hmotou při zvýšené teplotě a tlaku.
Do varného roztoku přecházejí z dřevní hmoty extrahovatelné látky a produkty kyselé hydrolýzy, např. lignin, hemicelulóza a široká škála sacharidů. Tím vzniká roztok bohatý nejen na organické látky, ale i na chemikálie, které jsou regenerovatelné v dalším stupni technologického procesu.
POPIS PROCESU
Aby bylo možné regenerovat chemikálie pro přípravu varné kyseliny, je nutné tento roztok upravit. Prvním krokem je částečné zahuštění výluhu, čímž se připravují vhodné podmínky pro odbourání části organických látek pomocí biotechnologických metod. Produktem těchto metod jsou krmné kvasnice.
Druhým krokem je zahuštění výluhu na sušinu vhodnou pro spalování v regeneračním kotli. Pro dosažení optimálního spalovacího režimu v kotli je potřebná teplota v rozmezí 1250-1300 0C a přebytek kyslíku v rozmezí 1,5-2,5 % v kouřových plynech. Teplo uvolněné při spalovacím procesu je využíváno pro výrobu páry, oxid hořečnatý obsažený v kouřových plynech je odloučen na elektrostatických odlučovačích a oxid siřičitý je z kouřových plynů vypírán suspenzí oxidu hořečnatého ve vodě.
Vyrobený hydrogensiřičitan hořečnatý je sycen oxidem siřičitým, vzniklým spalováním síry, a oxidem siřičitým, uvolněným při hydrolýze dřevní hmoty v absorpční věži.
Suspenze oxidu hořečnatého je připravována z popílku odloučeného v elektroodlučovači a vody. Aby byly odstraněny balastní látky, obsažené v popílku, je tato směs propírána v bubnových rotačních filtrech. Ve filtrátu jsou obsaženy rozpustné sloučeniny převážně sodných a draselných iontů, často se zvýšeným obsahem síranů. Veškeré tyto balastní látky jsou vedeny na usazovací kalové nádrže a odtud jsou čerpány na čistírnu odpadních vod.
environmentální aspekty
V rámci environmentálního programu sekundární regenerace chemikálií byly stanoveny následující cíle a hodnoty:
[*] dodržovat stanovené emisní limity,
[*] snížit spotřeby primárních paliv zlepšením distribuce páry,
[*] snížit specifickou spotřebu čerstvé vody,
[*] snížit zatížení odpadních vod.
Z popisu technologie se jasně rýsují části jednotlivých celků, u kterých byly identifikovány environmentální aspekty s hodnocením významnosti jejich dopadů v závislosti na vytýčených cílech environmentálního programu.
Technologický proces byl rozdělen na tyto části:
1. Odparka - zařízení pro zahuštění řídkého výluhu vzniklého reakcí varné kyseliny s dřevní hmotou.
2. Regenerační kotel - zařízení pro spalování zahuštěného výluhu.
3. Sekundární regenerace - věžové zařízení pro výrobu kyseliny z čistých a regenerovaných chemikálií.
Výběr hlavních environmentálních aspektů, které jsou monitorovány a měřeny:
1. Odparka - výroba brýdových kondenzátů (snížení zatížení odpadních vod).
2. Regenerační kotel - emise do ovzduší (dodržování emisních limitů, snížení spotřeby primárních paliv).
3. Sekundární regenerace - regenerace chemikálií (snížení spotřeby čistých chemikálií).
Tyto environmentální aspekty jsou nejen měřeny a monitorovány, ale i přísně řízeny. Pro dosažení stanovených cílů bylo provedeno množství technologických opatření, počínaje výstavbou nových technologických celků (stripovací kolona brýdového kondenzátu vyráběného na odparce, nové elektroodlučovače regeneračního kotle, úpravy praček plynů na sekundární regeneraci) a konče novými monitorovacími a měřicími systémy.
TOMÁŠ RUSŇÁK, JIŘÍ WELSZAR,
BIOCEL, a. s., Paskov
