Zásoby fosforu, který se těží hlavně v Jižní Africe, Číně a Maroku, podle odhadů vystačí ještě asi sto let, jeho cena prudce stoupá a nelze ho nahradit jinými látkami. Proto se uvažuje o jeho recyklaci z již vyrobených produktů. Loni v říjnu byl spuštěn projekt EU s názvem SUSAN (= Sustainable and...
Zásoby fosforu, který se těží hlavně v Jižní Africe, Číně a Maroku, podle odhadů vystačí ještě asi sto let, jeho cena prudce stoupá a nelze ho nahradit jinými látkami. Proto se uvažuje o jeho recyklaci z již vyrobených produktů.
Loni v říjnu byl spuštěn projekt EU s názvem SUSAN (= Sustainable and Safe Re-Use of Municipal Sewage Sludge for Nutrient Recovery), zaměřený na získávání fosforu z komunálních odpadů a kalů.
V této technologii jsou kaly nejprve vystaveny účinku vysokých teplot, a poté chemicky upravovány. Výsledkem je látka obsahující více než 90 % původního obsahu fosforu. V recyklátu zůstávají stopová množství kadmia nebo uranu či mědi, jde o množství hluboko pod zákonem vymezenou hranicí. Proces má vysokou spotřebu energie (je potřebná teplota kolem 1000 °C).
Jako určité řešení, které však není obecně přijímáno, se jeví spalování PVC, kdy dochází k (byť krátkému) vzplanutí, které však dává okamžitou vysokou teplotu.
