Ve sběru, výkupu a využívání druhotných surovin patří Česká republika tradičně a dlouhodobě mezi vyspělé evropské státy. Mezi nejvýznamnější komodity patří železný a neželezný šrot, a to jak z hlediska objemu ve výskytu a obchodu, úrovni cen, tak poptávky zpracovatelského průmyslu - hutí a sléváren.
Český trh druhotnými surovinami je v rámci mezinárodního obchodu plně integrální. Závislost na mezinárodní konjunkturální situaci je u jednotlivých druhotných surovin významná, což platí také pro celý obchod šroty. Je to především proto, že tuzemský zpracovatelský průmysl není schopen potenciální nabídku tuzemských šrotařských firem absorbovat.
ZÁKAZ VÝKUPU NENÍ ŘEŠENÍ
V oblasti získávání potenciálních zdrojů kovových odpadů z výkupu a jejich recyklace však má dojít zřejmě ještě v tomto roce k podstatné změně. Má se změnit šedesát let fungující systém výkupu kovového odpadu. Vyplývá to z poslaneckého návrhu změny zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., schválené v červnu na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Ta mj. upravuje nově znění § 18 zákona tak, že stanoví pro provozovatele zařízení ke sběru a výkupu odpadů zákaz výkupu kovového odpadu, tedy železného šrotu a barevných kovů od fyzických osob, s výjimkou autovraků. Právnickým osobám nesmí být výplata za tento vykoupený odpad poskytnuta v hotovosti. Vybrané druhy kovového odpadu musí být 48 hodin po nákupu skladovány odděleně. Identifikační údaje prodejce musí být evidovány a uchovávány po dobu 5 let.
Tato změna zákona o odpadech je poslanci motivována jediným důvodem, a to jsou krádeže kovů a jejich medializace. Proti tomuto způsobu řešení kriminality v této oblasti protestovala státní správa, náš svaz a další instituce bezúspěšně. Poukazovali jsme na to, že řešením je zpřísnit podmínky pro povolování podnikání v této oblasti, provedení účelových změn v pravidlech kontrolní činnosti příslušných úřadů, podstatně zvýšit pravomoc státní i městské policie. Navíc se jedná o nestandardní kroky, kdy občan bude mít možnost prodat sběrový papír, plasty (ty se též kradou ve větší míře), skleněné střepy, ale kovový odpad bude muset odevzdat, zřejmě do sběrných dvorů, bezúplatně a ještě k tomu nést náklady na přepravu.
Důsledkem pak bude úbytek na straně potenciálních zdrojů šrotu z komunální oblasti včetně zatížení životního prostředí, neboť ne každý občan bude ochoten nebo schopen se zbavit svého odpadu na své náklady. Jedná se přitom o nezanedbatelné objemy. Jestliže podíl komunálních zdrojů na celkovém výkupu představuje kolem 600 tis. tun ročně, tak přímo od fyzických osob se získává více jak 20 procent z tohoto množství, tedy více jak 100 tis. tun. Přitom nejde jen o úbytek pro obchod, ale v mnoha případech o ztrátu příjmu pro nemajetné či nezaměstnané občany. Krajně nepříznivý až likvidační vliv bude mít schválené opatření na malé a střední právnické subjekty podnikající v oboru, což mj. znamená ztrátu zaměstnání pro pracující v oboru.
Podle našeho názoru tato účelová změna zákona o odpadech kriminalitu v oblasti hospodaření s kovovým odpadem neřeší, ani výrazně nepotlačí, pouze negativně ovlivní současný tradiční systém výkupu, cesty materiálu, a postihne poctivé občany.
TRVALÁ POPTÁVKA NA TRHU
Sběr a výkup železného šrotu od právnických a fyzických osob přesáhl v roce 2007 objem 3,5 mil. tun, dovoz ve výši 0,5 mil. tun představoval druhy šrotu, které nejsou v tuzemsku k dispozici. Neželezného šrotu - barevných kovů bylo vykoupeno kolem 150 tis. tun, z toho vyvezeno bylo 130 tis. tun. Jedná se o absolutně nejvyšší objemy, které kdy byly v ČR vykoupeny a obchodovány. Je to výsledek čtyřletého období růstu světového trhu, způsobeného razantním vstupem Asie, zejména Číny, posléze také Blízkého východu a Turecka na trh. Pro český trh to znamenalo zvýšení exportu za poslední 4 roky o 40 % u železného šrotu a o 30 % u barevných kovů.
Proexportní zaměření českého obchodu šroty je sice možno hodnotit jako efektivní řešení realizace přebytků nabídky, ale znamená to též vystavit se rizikům konjunkturálních pohybů na evropském i světovém trhu. To se např. projevilo v roce 2005, kdy došlo vzhledem k přehřátí trhu k prudkému téměř rok trvajícímu propadu poptávky a cen. U barevných kovů je především kolísání cen, ale v delším horizontu i poptávky závislé tradičně na komoditních burzách, zejména na LME (London Metall Exchange).
V posledním období došlo na trhu železným šrotem k významným změnám. Jestliže rok 2007 byl charakteristický spíše trvalou poptávkou a nikoli razantními pohyby cen, došlo na počátku roku 2008 na evropském trhu k prudce zvýšené poptávce a od dubna k takovému zvýšení cen, že se do června tohoto roku zvýšily proti roku 2004 více než třikrát. Důvodů tohoto vývoje je celá řada. Nervozita odběratelů kvůli zajištění optimálních stavů zásob, vyšší ceny primárních surovin, zejména železné rudy, kurzové pohyby včetně slabého dolaru, posilující česká koruna, zvýšená poptávka tureckých oceláren, zvyšujících svůj odbyt zejména stavební oceli pro Blízký východ a další.
Tento vývoj, zejména vysoké objemy obchodovaného materiálu nejsou pro české, stejně jako pro zahraniční šrotařské firmy optimální. Znamená to nutnost zvýšeného kapitálového krytí, a tudíž vyšší úrokové zařízení. Zvýšená poptávka totiž mj. znamená pokrýt ceny konkurence při nákupu, vyšší přepravní náklady. Řešení logistických problémů je nejen pro české, ale zejména pro západoevropské šrotařské firmy stále obtížnější. Např. v Německu kolabuje přeprava po železnici, obtíže jsou v říční, námořní i kamionové dopravě. Výsledkem těchto vlivů je to, že současná úroveň a způsob obchodu se šrotem firmám působí obtíže při alespoň zachování výše jejich výnosu na jednotku produkce.
Na začátku II. pololetí 2008, resp. v průběhu letních měsíců se však počítá s určitým poklesem cen a snížením poptávky. To je tradičně způsobeno u odběratelů, tedy hutí a sléváren odstávkami ve výrobě a nutnou technologickou údržbou výrobních zařízení. Pro další období je výhled velmi obtížný. Na jedné straně trvalá poptávka, na straně druhé však rostoucí potřeba financí, zajištění úvěrů, tržní spekulace, u koncových odběratelů schopnost prosadit cenový vývoj u jejich výrobků z oceli. Zdá se však, že na podzim bude poptávka po železném šrotu opět stoupat a ceny se podstatně nesníží.
Ing. Miroslav Horák
SPDS-APOREKO
Svaz průmyslu druhotných surovin
Účelová změna zákona o odpadech kriminalitu v oblasti hospodaření s kovovým odpadem neřeší, ani výrazně nepotlačí.
