Realizační programy by měly být reálné

Po schválení Plánu odpadového hospodářství (POH) přikročilo MŽP k tzv. realizačních programům, jejichž úkolem je závěry POH uvést do života. Zeptali jsem se na ně Ing. Leoše Křenka, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR.

K čemu slouží Realizační programy?

Nedávno schválený Plán odpadového hospodářství je závazný pro kraje i resorty. Realizační programy by měly v blízké budoucnosti zajistit jeho implementaci do praxe. Jsou zaměřeny na největší problémy odpadového hospodářství, jako je komunální odpad, nebezpečné odpady, odpad ze zdravotnictví a podobně.

Byly vytvořeny odborné realizační týmy, do nichž bylo pozváno (v současné době) asi 150 odborníků z různých oblastí odpadového hospodářství, krajů, hospodářské sféry a různých sdružení. Jejich činnost koordinuje jako garant vždy jeden pracovník Ministerstva životního prostředí.

Kromě toho navazujeme na twinningové projekty a probíhá další spolupráce v rámci PHARE nebo Evropské unie. V každém případě je úloha ministerstva spíše manažerská, organizátorská -koncepční.

Programy jsou připravovány podle jednotné metodiky, která zahrnuje například SWOT analýzu, sběr dat, harmonogramy činností nebo variantní řešení.

Jak bude příprava Realizačních programů financována?

Podařilo se nám zabezpečit určité finanční prostředky a proběhlo výběrové řízení na konkrétní firmu, která je bude zpracovávat. Musím ale podotknout, že vzhledem k tomu, jak velkou práci je nutno na realizačních programech odvést, je tato finanční odměna spíše symbolická.

Uvažujeme také o možnosti, že by se na realizaci i financování programů podílela s námi ostatní ministerstva, jichž se tato problematika dotýká.

V jakém časovém horizontu by programy měly být hotovy?

Většina z nich bude hotova do konce roku, některé budou dokončeny až příští rok, ale práce na nich budou letos zahájeny. Po dokončení budou vyvěšeny na webových stránkách MŽP a poskytnuty krajům, které je potřebují jako podklad při vytváření vlastního POH.

Kraje jsou však již dnes informovány, jak se programy vyvíjejí a co obsahují, protože se na jejich zpracování podílí mnoho odborníků z krajů. Navíc jsme v letošním roce s náměstkyní Jiráskovou navštívili všechny kraje a informovali kompetentní pracovníky o našem postupu.

Proč se ministerstvo vůbec rozhodlo Realizační programy zpracovat?

Plán odpadového hospodářství byl schválen ve formě nařízení vlády. Tato forma je pro koncepční materiál problematická. Navíc šlo o materiál široce publikovaný a diskutovaný. Koncepce byla hodnocena i z pohledu vlivu na životní prostředí (SEA). V Evropě nemá obdobu, aby se k podobnému materiálu vyjadřovalo tolik subjektů. Z uvedeného vyplývá, že řada připomínek byla protichůdných (ještě v prosinci 2002 jsem měli k materiálu 197 nevypořádaných rozporů v připomínkách), nakonec se však dospělo k jistému konsensu. Realizační programy mají pomoci tento materiál uvést "do reality" a najít cesty k jeho aplikaci do běžného každodenního života, průběžné aktualizaci a posuzování správnosti.

POH je závazný po dobu deseti let, ale při zásadní změně podmínek by se měl změnit. Je otázka, kdy nastane správný okamžik k jeho aktualizaci? Která směrnice Evropské unie bude tak zásadní, že zasáhne do širšího kontextu plánu, aby ho bylo nutné změnit? Vývoj pokračuje neustále. V současné době je v parlamentu projednávána novela zákona o odpadech, ve které je zejména řešena problematika ojetých motorových vozidel. Končí práce na transpozici směrnice EU o vyřazených elektrických a elektronických zařízeních. Implementace by se měla objevit v novele zákona o odpadech v příštím roce, včetně prováděcích vyhlášek.

POH byly zejména pominuty ekonomické aspekty a dopady. Bude to napraveno v realizačních programech?

Při přípravě jakéhokoliv dokumentu musíme mít představu, jaký bude mít vliv na ekonomiku. Pokud chceme určité věci prosadit, musíme důsledně jednat na úrovni resortů a krajů. Na mnohé z nich může mít zavedení některých ekologických zákonů značný dopad. Ve spolupráci s nimi je třeba vyčíslit (v návaznosti na to, co prosazujeme, i na směrnice EU) jak se projeví určité opatření v následných organizačních i ekonomických dopadech v praxi ( z pohledu státní správy, samosprávy, firem i občanů).

Například se v POH objevil návrh, aby byla zavedena daň na špatně využívané suroviny z neobnovitelných zdrojů. Není to až tak špatná myšlenka. Její realizace by ale ovlivnila celý trh od těžby suroviny, po výrobu meziproduktů až po výslednou cenu konečných výrobků a stálo by to všechny v tomto procesu zúčastněné několik set milionů korun za rok, a to pouze v některých komoditách. Proto je vždycky nutné vyhodnotit reálný dopad dokumentu. Proto máme v realizačních programech odborníky a zájmová sdružení, aby říkali své názory a pomáhali vyhodnocovat možné dopady na obce, občany i průmysl a ekonomiku.   


Seznam realizačních programů ČR pro období 2003 - 2005:

10. Návrh nástrojů na podporu zvýšení materiálového využití odpadů v ČR