Titulek evokuje spíše úsměvné vzpomínky na studentská léta s lehkým oparem kocoviny. Řeč však nebude o "těžkém" ránu - krátký přehled následků jedné z největších hudebních událostí v Evropě by mohl sloužit jako varování jiného druhu.
Jeden z největších evropských festivalů se každoročně odehrává v Readingu (GB). Fenomenální událost se koná na farmě v Richfield Avenue, situované podél břehu řeky Temže naproti městečku Caversham. Od roku 1971 se třídenní festival postupně vypracoval z průměrné návštěvnosti na evropskou špičku. Zahrály si tu i takové kapely, jako Oasis, Nirvana, Metallica. Letos tu prodloužený víkend strávilo okolo 200 000 platících návštěvníků, z nichž 90 000 využilo i zdejší stanové městečko.
NEJVĚTŠÍ Z NEJVĚTŠÍCH
Cena jednoho třídenního lístku byla 250 liber. Na místě bylo více než 200 stánků aktivistů propagujících recyklaci a udržitelný životní styl. Umístěno tu bylo více než 4000 recyklovatelných pytlů na odpadky. Na PET lahve byl uvalen systém vratných záloh, a každý si mohl navrácením plastové lahve vydělat dvacet pencí. Na místě bylo rozdáno šest tun papírových kelímků, které bylo možno vhazovat do recyklačních kontejnerů.
Vcelku alternativní, pokroková a ekologická akce? Výsledek nakonec překvapil nejen pořadatele, ale i většinu obyvatel Readingu. V hodinách krátce po ukončení festivalu, v onom zmíněném těžkém ránu, zůstala na loukách hotová spoušť. Návštěvníci této akce tu po sobě zanechali, pochopitelně mimo odpadní koše a kontejnery, 150 tun odpadků.
Bujaré veselí, na kterém se podepsalo i vytočených 473 176,5 litrů piva, tak nějak obrousilo hrany ekologického cítění návštěvníků. Výsledný efekt pak připomínal na leteckých snímcích nejspíše oblast po úderu tornáda, nebo počáteční fáze zakládání městské skládky. Moře pivních plechovek, nedojedeného a často nenačatého jídla, hory cigaretových nedopalků, záplava obalů, tisíce ztracených či zapomenutých osobních věcí, znečištěné oblečení, spací pytle a stovky stanů.
STANY JSOU ZA BABKU, TAK PROČ JE SBÍRAT?
"Turistické vybavení je v Británii poslední dobou velmi levné," zhodnotil stovky zanechaných stanů jeden z pořadatelů, "Při ceně 14,99 liber za stan si většina účastníků akce započítá cenu stanu ke vstupence, a nerozpakují se ho tu nechat, než aby se s ním museli skládat." Právě lehkomyslnost v opouštění hodnotného turistického vybavení udělala vrásky těm pořadatelům, kteří jsou naladěni na zelenou vlnu. "Z hlediska nějaké sociální zodpovědnosti je to ostuda. Lidé, kteří by nepřispěli ani jednou librou na charitativní zakoupení stanů pro postižené přírodními katastrofami, tu houfně zanechávají jednou použité vybavení."
Po odklizení, či spíše odhrnutí hlavní masy odpadků projíždějí stanovou vesničkou traktory, vybavené magnetickými lištami. Země je doslova pokryta poklady. Stanové kolíky, drobné mince, vršky od piva, mobilní telefony. Každoročně se tu z podupané trávy magnetem "vyčeše" okolo dvaceti tun znovuvyužitelných kovů.
Část neotevřených konzerv putuje do místních charit, stejně jako část zachráněného vybavení. Fyzické odstranění odpadků z plochy trvá týmu sběračů téměř dva týdny. Louka se pak bude znovu osívat, aby byla připravena zase za rok na další festival. Pořadatelé připouštějí, že je každý rok o něco smutnější, když mladí lidé vyrážející za zábavou demonstrují svým chováním absolutní neúctu k běžné ekologii a smysluplnému zacházení s odpady.
Zdroj server DailyMail.co.uk, 27. 8. 2013
