Rakouský systém ARA PODTITULEK: Současný stav a perspektivy V letech 1990-1991 si rakouské úřady uvědomily, že situace v odpadovém hospodářství dosáhla kritického stavu. Množství komunálního odpadu se zvyšovalo, kromě města Vídně nebyla v zemi jiná spalovna komunálního odpadu. Skládky se rychle...
Rakouský systém ARA
PODTITULEK: Současný stav a perspektivy
V letech 1990-1991 si rakouské úřady uvědomily, že situace v odpadovém hospodářství dosáhla kritického stavu. Množství komunálního odpadu se zvyšovalo, kromě města Vídně nebyla v zemi jiná spalovna komunálního odpadu. Skládky se rychle plnily, takže se odhadovalo, že jejich kapacita bude naplněna během 8-12 let.
V roce 1998 bylo v Rakousku vyprodukováno 2,8 miliónů tun komunálního odpadu, (17 mil. m3), z toho bylo 1 milión tun obalového odpadu (7,1 mil. m3 - 8 mil. obyvatel). Odpadní obaly představovaly na 40 % celkového objemu komunálního odpadu. Vzhledem v postojům veřejnosti bylo v té době nepravděpodobné vybudování dalších spaloven nebo skládek.
S ohledem na tyto skutečnosti byla definována v dokumentu "Hierarchie nakladání s odpady" rakouská strategie v této oblsti a byl vytvořen rakouský zákon o hospodaření s odpady (Austrian Waste Management Act).
Na první místo hierarchie byla postavena minimalizace a zamezení vzniku odpadů, dalšími v pořadí jsou znovuvyužití, recyklace, energetické využití. Za nejméně vhodné se považuje konečné zneškodnění (tj. skládkování).
V říjnu 1993 nabylo účinnosti rakouské nařízení o zpětném odběru a recyklaci obalů. Současně byly pro průmysl stanoveny cíle pro omezení skládkování obalů v letech 1993 až 2001 (obr. 1).
Ve stejné době mělo v Evropě podobné nařízení jen Německo. V roce 1994 začala v EU platit direktiva 94/62/EC o obalech a obalovém odpadu, která dala základní pravidla pro vznik podobných právních norem v členských zemích unie a stanovila, že z nich nesmějí vzniknout žádné tržní bariéry. Principem je zodpovědnost výrobců za obaly, které uvedou na trh.
Principy
Rakouské nařízení nutí výrobce, distributory, importéry, plniče a velkoobchodníky odebírat zpět obalový odpad, který uvádějí na trh, a materiálově ho recyklovat podle daných limitů. Jediným alternativním řešením je připojit se k plošnému systému, který za ně tuto povinnost zajistí, a platit vypočítaný poplatek za každý obal a jeho hmotnost tak, aby byla financována recyklace a znovuvyužití obalového odpadu.
Tento systém je povinen organizovat a provozovat sběr a recyklaci na národní úrovni a zajistit znovuvyužití obalového odpadu podle cílových kvót, stanovených pro každý materiál a druh odpadu. Dalším úkolem je financovat plné náklady pro znovuvyužití a recyklaci těchto obalových odpadů prostřednictvím poplatků placených členy systému a profitovat z prodeje recyklovaných materiálů.
Před vznikem národního systému již existovaly sběrné systémy pro papír nebo sklo, které byly vybudovány a provozovány obcemi a městy (komunitami). Ty prodávaly separované komodity papírnám a sklárnám, čímž částečně financovaly náklady na tříděný sběr.
Vznikající "účastnický" systém převzal zodpovědnost také za provozování a financování fungujících sběrných systémů v obcích. Úřady stanovily podmínky sběru pro papír, lepenky, obalové kartony, sklo, dřevo, stavební odpad, keramiku, kovy, textil, plasty, kompozitní materiály (kromě nápojových kartónů). Kvóty pro jejich materiálovou recyklaci jsou uvedeny v tab. 2.
Vytvoření systému
Zástupci rakouského průmyslu se rozhodli vytvořit sami systém, jehož prostřednictvím by vyhověli Nařízení o odpadech s co nejnižšími náklady. Proto byla v roce 1993 založena společnost ARA (Altstoff Recycling Austria AG) jako nezisková organizace. Veškerý zisk, vzniklý snížením nákladů nebo zvýšením výnosů, musí být předán účastníků systémů prostřednictví snížení poplatků vkládaných do systému.
Zakladateli ARA AG jsou většinou velcí lokální a nadnárodní "plniči", velkoobchodníci a výrobci obalů. Nesmějí mezi nimi být firmy zabývající se recyklací, znovuvyužitím a nakládáním s odpady, čímž se brání střetu zájmů. Jejich majiteli jsou totiž obvykle podniky "materiálového průmyslu", tj. papírny nebo sklárny.
Propojení národního systému je uvedeno na schématu nahoře. Kromě sběru a znovuvyužití obalových odpadů z komunálního odpadu se systém stará také o obalový odpad od průmyslových a obchodních firem. V tom se liší od Duálního systému v Německu a jiných evropských schémat, které se zaměřují výhradně na komunální odpad.
Realizační fáze
Společnost ARA AG začala pracovat v roce 1993 v květnu, Nařízení začalo platit v říjnu téhož roku. Proto bylo nutno ve velmi krátkém čase vytvořit recyklační systém, uzavřít a dohodnout všechny nezbytné smlouvy a zajistit financování systému.
Systém ARA nyní pokrývá recyklaci kolem 650 tisíc tun obalového odpadu za rok, tj. asi 81 kg/obyv., udržuje komunální sběrné systémy (kolem 850 tis. nádob po celém Rakousku). Smluvně jsou zajištěny vztahy se všemi rakouskými městy a obcemi a s více než 150 firmami pro nakládání s odpady.
Kromě toho existuje extenzívní sběr pomocí odnosného systému pro více než 800 000 domácností (zhruba 3 mil. obyvatel). S pomocí "žlutých pytlů" se separuje takzvaná lehká obalová frakce, tj. plasty a kompozitní materiály.
Jak funguje
Sběr v oblasti průmyslu a obchodu je rovněž organizován na národní úrovni, prostřednictví regionální partnerské organizace pro znovuvyužití obalového odpadu, místních recyklačních center a přímého odvozu. To umožňuje zákazníkovi svobodný výběr operátora pro nakládání s odpady.
V současnosti existuje v Rakousku pro komerční odpady na 17 000 sběrných míst. V celkovém objemu odpadů představovaly v roce 1999 komunální odpady 354 000 tun tj. 57 %, průmyslové obalové odpady 269 tis. tun, tj. 43 %.
Obrat společnosti ARA dosáhl v roce 1999 kolem 2,6 biliónu ATS (193 mil euro). V témže roce měl systém kolem 12 000 účastníků a jejich počet každým rokem stoupal o 300-500.
Všechny společnosti, které jsou dotčeny nařízením o obalech, se mohou stát zákazníkem/podílníkem společnosti ARA AG. Jsou to výrobci a distributoři produktů v obalech, plniči, obaláři, velkoobchodníci a importéři. Zúčastnit se mohou rovněž zahraniční společnosti.
Podepsáním licenční smlouvy přenechává zákazník veškeré své povinnosti týkající se obalového odpadu společnosti ARA AG, podílí se na národním systému ARA a zavazuje se platit pravidelně poplatky podle smlouvy. Rozsah těchto plateb závisí na hmotnosti a materiálu obalů, které zákazních uvádí na trh.
ARA stanovuje poplatky za kg obalového materiálu, které jsou kalkulovány na každý materiál nezávisle, a jsou založeny na specifických nákladech na sběr, třídění čištění a recyklaci těchto materiálů.
Tyto náklady a z nich odvozené poplatky se mění převážně podle materiálu, tj. pohybují se od 0,09 euro pro sklo, 0,2 euro pro papír a kartón až po 1,2 euro pro plastový obalový odpad z komunálního odpadu. Jako potvrzení účasti v systému má licencovaná firma možnost umístit na svůj obal obchodní značku Zelený bod.
Pečlivými audity a průzkumy trhu vyhledává společnost ARA tak zvané "free riders", kteří využívají recyklační systémy, aniž by zaplatili poplatky a získávají tím kompetitivní výhodu.
Vývoj cen
Vzhledem k vysokým cílům sběru a recyklace, stanoveným nezávisle pro každý materiál, jsou náklady recyklace velmi závažnou hodnotou a jsou zohledněny v poplatcích za materiály. Průmysl jako majitel ARA vyvíjí neustále silný tlak na snížení veškerých nákladů jak nejvíc je to možné.
S využitím zkušeností z provozování systému a díky snaze o používání nejefektivnějších recyklačních metod, byla ARA AG od roku 1995 schopna začít snižovat náklady a s nimi také poplatky za jednotlivé materiály. Od té doby bylo dosahováno snížení nákladů o 30-60 % oproti hodnotám roku 1995 (tab. 3).
Jelikož náklady na recyklaci a znovuvyužití obalových materiálů se staly v každém podniku součástí kalkulací, projevila se brzy snaha nepoužívat obalů, které nejsou funkčně potřebné. Terciární obaly byly většinou zcela opuštěny, nákladné blistry byly nahrazeny jednoduchými obaly na bázi kartónu a lepenky. Po sedmi letech analýz je však zřejmé, že pro změny obalů jsou stále nejdůležitější požadavky obchodní soutěže, spotřebitele a zejména zaběhnuté zvyky.
Odezva spotřebitelů
Největším úspěchem separačních systémů je jejich široké přijetí veřejností a ochota spotřebitelů používat sběrná zařízení. Pro podporu této motivace proběhlo od roku 1993 několik mediálních kampaní, existuje také spolupráce s místními úřady a další formy.
Hlavním obsahem kampaní bylo, proč má separace smysl a co se děje se separovaným materiálem. Zvláště tato informace se ukázala být rozhodující.
Místní úřady obvykle zaměstnávají "konzultanta pro oblast odpadů", který zprostředkovává informace o separovaném sběru spotřebitelům. Jeden takový konzultant připadá na 30-40 000 obyvatel.
Budoucnost
Rakouské úřady připravují Nařízení ke skládkám, které by mělo platit od června roku 2004. Tato norma zakáže skládkování všech materiálů s obsahem více než 5 % organického podílu.
Bude to mít za důsledek budování různých zařízení na úpravu odpadů, spaloven atd. Separace obalů může přispět novými technologiemi, systémy a postupy.
Například tam, kde se vybuduje systém pro zneškodnění odpadů s využitím energie, ARA prosazuje strategii snižování separace plastů u obalových materiálů, které mohou být materiálově recyklovány. Podobně tam, kde je v úpravně odpadů instalován účinný separátor kovů, uvažuje podle toho ARA o omezení separace kovových obalů. Taková opatření ústí ve větším pohodlí pro spotřebitele a snížení nákladů.
Hermann Köller,
Oddělení Technického Managementu
ARA AG, Rakousko
Tab. 1 Cíle pro skládkování obalového odpadu
Rok Sklo* Plasty* Papír, Kovy* Kompozity*
lepenka*
1994 70 160 209 55 81
1998 64 80 140 36 42
2001 38 40 99 17 22
* Hodnoty v tisících tun, stanoveno v roce 1993
Zdroj: Rakouské Ministerstvo životního prostředí
Tab. 2 Kvóty pro sběr a materiálovou recyklaci
% licencovaného množství
Sběr Materiálová recyklace
papír sklo plasty kovy kompozity papír sklo plasty kovy kompozity
Obchodní
a průmyslové
odpady 90 75 85 75 50 85 75 65 75 15
Obalový odpady
z domácností 80 75 70 65 55 75 75 30 65 15
Tab. 3 Poplatky za obaly v ARA systému
Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Cena ATS ATS ATS ATS ATS ATS
Papír, lepenka
prodejní obaly 2,79 2,79 2,79 2,79 2,79 2,51
tranportní obaly 1,19 1,19 1,19 1,19 1,19 1,07
Sklo
nevratné 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20
vratné 0,20 0,20 0,20 0,20 0,20 0,20-
Hliník 6,35 6,35 6,35 6,35 6,35 6,35
Kovy
malé ( 10 l) 4,98 4,98 5,49 5,49 5,49
velké ( 10 l) 2,95 2,95 2,69 2,69 2,69 2,69
Plasty
malé ( 1,5 m3) 19,74 19,74 19,48 18,13 15,09 11,84
velké ( 1,5 m) 11,51 11,51 10,81 8,48 6,42 6,42
průmyslové 7,96 7,96 6,75 5,18 3,98 3,98
Kompozity 20,42 18,79 18,79 17,54 14,40 10,33
Dřevo 0,48 0,48 0,40 0,31 0,31 0,31
Keramika 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00
Textil 19,09 19,09 16,70 16,37 12,21 8,94
