V rámci sběru odpadů Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podporuje i tzv. door-to-door systém sběru komunálních odpadů. „O zavedení a nastavení systému však rozhoduje každá obec samostatně,“ zdůrazňuje tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Obce při zavádění systému door-to-door (lze použít nádoby nebo pytle) zohledňují např. typ bytové zástavby. „Systém pytlového sběru lze jednoduše zavést u rodinných domů ve vilové zástavbě, naproti tomu komplikované je jeho zavedení na hustě zastavěném sídlišti, kde by byla manipulace s pytli složitá a mohlo by docházet k případnému znečišťování okolí,“ varuje tisková mluvčí. Poukazuje však na výhodu tohoto typu sběru komunálních odpadů, kterou může být zvýšení míry třídění a čistoty materiálů. Pokud mají občané možnost vytříděné složky komunálního odpadu nechat přímo u svých dveří a nemusí s nimi docházet ke vzdálenějším hnízdům na tříděný odpad, je to pro ně další motivační prvek. Je tedy vždy na obci, aby po podrobné analýzy zvolila adekvátní systém sběru komunálních odpadů.
Pytlový sběr se používá v mnoha obcích a městech. Do pytlů se nejčastěji sbírají plasty, nápojové kartony a plechovky. „V několika obcích jsem zaznamenal i samostatný sběr PET lahví,“ uvádí Milan Havel, specialista na toxické látky a odpady z neziskové organizace Arnika. Pytlový sběr je podle něj vhodný v lokalitách, kde jiným způsobem nelze sbírat některé komodity (nápojový karton, plechovky, plasty) i v místech, kde chce obec zavádět systém sběru od domu (D2D). „V některých obcích funguje motivační systém, založený na množství vytříděných surovin v pytlích označených čárovými kódy, jinde obec sama pytle sváží a následně se surovinou obchoduje či ji předává svozové firmě z jednoho místa,“ vysvětluje Havel. Zároveň podotýká, že pokud chce obec zavádět systém svozu vytříděných odpadů od domu – D2D, pak nákup pytlů je levnější než pronájem nádob. „Pytlový sběr by šel využít i v rekreačních oblastech, zvláště pak tehdy, má-li obec na vhodném místě postaven sběrný dvůr, kde by šlo pytle odložit,“ dodává.
„Správně nastavený systém pytlového sběru může obcím přinést celou řadu výhod. Pytle si mohou obce svážet samy, stačí jim k tomu dodávka, valník apod. Provozní náklady jsou pak mnohem nižší, protože motohodina kukavozu je velmi drahá. Svozová firma navíc musí generovat zisk,“ připomíná předseda spolku Naše odpadky Radek Staňka. Zároveň dodává, že díky pytlovému sběru mohou obce vozit různé komodity najednou – tzv. za jedny kilometry. Ušetří tak čas i peníze. Pytle svezou na sběrné místo, kde pak zůstanou tak dlouho, dokud se nenashromáždí dostatek odpadu, aby se vyplatilo kontaktovat svozovou firmu.
U pytlového sběru si termíny svozu stanovuje sama obec, nemusí se přizpůsobovat kalendáři svozové firmy. „Pytlovým sběrem se obec k ničemu nezavazuje. Na rozdíl od nádob, kde je odkázána na techniku svozové firmy. Na nádoby lze získat dotace. U těchto projektů je ovšem třeba dodržet povinnou dobu realizace, jinak obec musí dotace vrátit. To představuje závislost na svozové firmě na několik let,“ upozorňuje předseda spolku. Obec se tak podle něj stává rukojmím svozové společnosti.
Výhodu pytlového sběru spatřuje i ve flexibilním přístupu ke změnám frekvence svozů. Záleží jen na občanech, kolik pytlů naplní a jak si s nimi doma poradí. „Pytlový sběr se bez nádob obejde, nádobový bez pytlů nikoli,“ připomíná Staňka a vysvětluje, že při nárazové změně produkce, typické pro svátky nebo změny rodinných poměrů, pak nádobový sběr těžce reaguje na změny produkce. Vedle popelnic potom končí další odpad, v lepších případech zabalený v pytli. V souvislosti se změnou frekvence svozů poukazuje Staňka na zavedení povinného zálohování PET lahví, které značně ovlivní frekvenci svozů plastových odpadů.
„Pytel je mobilní, snadno se přesouvá, nádoba má většinou jedno místo. Co je výhodnější? Jak co komu vyhovuje,“ nechává Radek Staňka každému na zvážení. Nicméně konstatuje, že transparentní pytle zaručují kvalitnější třídění. „Doporučuji maximálně čtyři pytle, čistota je pak lepší,“ uvádí předseda spolku s tím, že sousedské vztahy a obavy, co by tomu řekli ostatní, zpravidla donutí občany k větší péči o separaci jednotlivých komodit. Jako benefit vidí fakt, že pytle nepostávají na ulici tak jako popelnice, ale občané je vynesou na určené místo až v den svozu. K častým námitkám u pytlového sběru patří obavy z logistické náročnosti. Radek Staňka si ale myslí, že je dobře, když si lidé musí pytle vyzvedávat na obecním úřadě. „Jde o způsob, jak udržet komunikaci s občany. Předáte jim nejen ruličku pytlů, ale vedete s nimi řeč,“ zmiňuje další možnost osvěty a získávání zpětné vazby.
„Na popelnici lze nalepit čip i QR kód. Na pytle čip nedáte,“ podotýká předseda spolku. Zároveň ale připomíná, proč obce zavádějí evidenční systém. Důvodem je kontrola svozové firmy. Proto je podle něj lepší využívat vlastní evidenci a nespoléhat se na systém svozové společnosti, který je zcela pod její kontrolou. Nicméně pořízení kukavozů a jejich osázení čipy je pro řadu obcí z finančních důvodů nemyslitelné. Evidenční systém s QR kódy je dostupnější a není překážkou pro provozování pytlového sběru.
„Největším úskalím pro pytlový sběr je trend barevných nádob. Někdo popelnice rád prodává. Svozové firmy rády vozí nádoby, ideálně s čipy, aby vyřadily regionální firmy. Pytle nepřináší nikomu příliš vysoké zisky,“ poznamenává Radek Staňka k nastavení podmínek na trhu. Milan Havel k nevýhodám pytlového sběru zmiňuje: „Pytle může odnést vítr, mohou se roztrhnout, může je roztrhnout zvěř. Obecně si ale myslím, že pozitiva převažují. Pro pytle lze vytvořit i sběrná místa – tam, kde se nesváží pytle od domu. Speciální koše na pytle má například město Semily.“ Důležité je také pytle správně vytěžovat. „Svoz poloprázdných pytlů je drahý, zvláště pak když je sváží svozová firma. Obecně lze říct, že pytel s plasty by měl vážit alespoň 3 kg, aby se jeho svoz vyplatil,“ upozorňuje Havel s tím, že záleží na charakteru obce, dojezdových vzdálenostech nebo systému sběru.
Důraz na využívání kapacity pytlů klade například město Šlapanice, které usiluje o snížení produkce odpadů a o jejich poctivější třídění. Svým občanům umožňuje pytlový sběr u plastu a papíru. „Každá komodita se sváží jednou za měsíc zároveň s nádobami od rodinných domů. Pytlový sběr využívají obyvatelé v rodinných domech, kde nemohou mít umístěné třídicí nádoby na svém pozemku,“ vysvětluje Tereza Rösslerová z Odboru správy majetku města Šlapanice. Občané třídí odpady do průhledných pytlů, které umisťují v den svozu před dům na místo určené pro popelnice. Obyvatelé bytových domů mohou pytle umístit ke kontejnerům na tříděný odpad. Do pytlů s plasty třídí i nápojové kartony. Hmotnost plného pytle se doporučuje v rozmezí 2,5 až 4,5 kg. Hmotnost pytlů s papírovými obaly má dosahovat 5 až 10 kg. Pokud občané třídí pouze tiskoviny, svazují je do balíku o výšce asi 30 cm. Větší kartonové krabice, které se nevejdou do pytle, je třeba rozlepit a svázat do balíku o minimální výšce 30 cm. „Žádáme občany, aby vytříděný papír ne-ukládali do plastových pytlů, snižuje se tím hodnota papíru při výkupu,“ upozorňuje Tereza Rösslerová. Šlapanické domácnosti mají nárok na 25 pytlů zdarma na nemovitost a rok. „Odpad nekončí ve směsném komunálním odpadu a městu se zvyšuje vytříděnost,“ oceňuje systém Rösslerová.
V Opavě provádí mobilní sběr tříděných odpadů Technické služby Opava. Pro tyto účely vydává opavský magistrát občanům pytle s logem města zdarma. „Pytlový svoz odpadu probíhá v určených lokalitách města Opavy a obcích, které mají tuto službu objednánu vždy jednou měsíčně. Sbírají se žluté pytle s plastem, modré pytle s papírem a oranžové s tetrapakem,“ vyjmenovává Martin Girášek, provozně-technický náměstek společnosti Technické služby Opava. Ty svezly v roce 2023 celkem 26 179,39 tuny odpadu. Jednalo se o směsný komunální, velkoobjemový a biologicky rozložitelný odpad, plast, papír a sklo od obcí a firem, a navíc i suť a dřevo ze tří sběrných dvorů. Pytlový svoz činil 385,70 tuny z celkového objemu svezených odpadů. „Podle našeho názoru je výhodou pytlového sběru, že občané nemusí chodit s odpady na nejbližší kontejnerová stání. Naopak nevýhoda spočívá v tom, že musí skladovat odpad doma po dobu celého měsíce,“ uvádí Martin Girášek. Všechny druhy pytlů jsou sváženy najednou jedním svozovým vozidlem do Technických služeb Opava k dotřídění. Veškeré vytříděné položky jsou následně slisovány do balíků a předány k recyklaci nebo k využití jako alternativní palivo.
Město Ústí nad Orlicí umožňuje občanům pytlový sběr u papíru, plastů a tetrapacků. Lidé mohou pytle s vytříděným odpadem umístit v den svozu na určené místo nebo je odváží do sběrného dvora. Město je rozděleno do dvou zón s odlišnými termíny svozu. Vždy se sváží všechny komodity během jednoho dne. Občané obdrží samolepky s čárovým kódem propojeným s číslem jejich městské karty. Ty pak lepí na pytle s tříděným odpadem. Podle počtu odebraných samolepek obdrží příslušný počet barevně odlišených pytlů – žluté pro plasty a nápojové kartony a modré na papír. Po odevzdání naplněných pytlů je možné si vyzvednout další samolepky s čárovým kódem a k nim příslušný počet pytlů. Nespotřebované samolepky a pytle využijí domácnosti v následujícím roce.
„Kontrolu načtených pytlů si mohou provádět poplatníci podle přiděleného čísla v databázi, kterou provozuje město na svých webových stránkách. Svozová firma načítá čárový kód na pytlích a data městu předává,“ představuje systém vedoucí odboru životního prostředí města Ústí nad Orlicí Tomáš Kopecký. Podle dat zjistí, kolik pytlů meziročně občané naplnili, jaké množství sebraných složek bylo odloženo pytlovým sběrem atd. „Podstatná informace pro fakturaci za materiál nebo pro podporu od EKOKOM je pro nás celková váha sebraných složek. Pytlový sběr na cenu svozu vliv nemá,“ uvádí vedoucí. Zdůrazňuje, že každá možnost, jako je dostupnost nádob, jejich čistota, propagace, a tedy i možnost pytlového sběru spolu s motivačním systémem, má pozitivní vliv na stále vzrůstající množství oddělených využitelných odpadů ze směsných odpadů. „Díky tomu nám setrvale množství směsných odpadů klesá. Nedílnou součástí je i separace odpadů na sběrném dvoře,“ dodává Kopecký. Zapojením do systému získají občané úlevu z poplatku za komunální odpad. Sleva činí podle obecně závazné vyhlášky 10 Kč za řádně odevzdaný sběrný pytel. Maximální výše úlevy je 200 Kč na poplatníka za rok a lze ji uplatnit v následujícím kalendářním roce z poplatku za komunální odpad.
Za pytlový sběr dostává město bonusovou složku v podpoře od EKOKOM. Před zavedením pytlového sběru v Ústí nad Orlicí řešili kapacitu nádob, a především dilema, jestli nepřidávají další do nevzhledných 'vlaků nádob' jako je to v některých velkých městech. „Z výpočtu je zřejmé, že polovinu objemu plastu a papíru si občané 'drží' do dne svozu v pytlích doma, a tedy nám celkem zatím kapacita nádob ve městě stačí,“ konstatuje Kopecký. Úspěšnost systému potvrzují odpadová data. „Zhruba polovina vysbíraného plastu a papíru, což jsou váhově a zejména objemově nejzásadnější složky tříděných odpadů, se u nás separuje pytlovým sběrem. V roce 2023 jsme celkem sebrali 5436,22 tuny všech odpadů, z toho plastů 296,05 tuny a papíru 387,82 tuny. Tedy asi polovinu papíru a plastu pytlovým sběrem, což je 341,93 tuny. Procento separace využitelných složek činilo v našem městě 49,927 procenta,“ potvrzuje vedoucí s tím, že pytlový sběr především s motivační složkou přinesl prokazatelně větší čistotu ve městě, protože papír a zejména plast se stal žádanou komoditou, a tak lidé neodhazují odpad do přírody.*
Hana Tomášková
