ZPRACOVÁNÍ PLASTŮ A GUMY Plasty, které v oblasti technických materiálů a obalové techniky dodnes představují nejprogresivnější technologická řešení, jsou jako odpad celosvětovým problémem. Tato situace se nevyhnula ani nám a vynutila si řadu legislativních změn a úprav v oblasti nakládání s...
ZPRACOVÁNÍ PLASTŮ A GUMY
Plasty, které v oblasti technických materiálů a obalové techniky dodnes představují nejprogresivnější technologická řešení, jsou jako odpad celosvětovým problémem. Tato situace se nevyhnula ani nám a vynutila si řadu legislativních změn a úprav v oblasti nakládání s uvedenými druhy odpadů. Některé již byly uvedeny v život, jiné se prozatím připravují.
Podle statistických údajů se v ČR produkuje ročně okolo 360 tisíc tun odpadních plastů a asi 60 tis. tun odpadních pneumatik. Zákonná povinnost přikazuje výrobcům a dovozcům obalových materiálů (tedy i plastových) zajistit od 1. 1. 2001 jejich využití v rozsahu 35 % hmotnostních a recyklaci 15 % hmotnostních z jimi vyrobeného množství. Tento požadavek staví do popředí zásadní nedostatek zpracovatelských kapacit.
Jedno z možných řešení tohoto problému nabízí firma Conrad Industries Inc. (USA), která již 12 let s úspěchem provozuje technologické zařízení, schopné zpracovávat plasty netříděné - směsné a také pneumatiky, a to jak samostatně, tak současně v určeném poměru. Významnou skutečností při provozu tohoto zařízení je, že výsledným produktem není opět plast, ale suroviny s mnohem širší škálou využití.
Zařízení pracuje na bázi vakuové pyrolýzy, tj. tepelné depolymerace bez přístupu kyslíku. Nadrcené plasty a pneumatiky se v kruhových rotačních pecích (retortách) převedou za působení vysokých teplot a bez přístupu vzduchu do plynného skupenství. Takto získaný plyn přechází do další části operačního systému, kde se oddělují pevné složky, plyn se postupně ochlazuje, podstupuje změny tlaku a přechází do kapalné fáze, takže na výstupu lze odebírat následné produkty:
[*] Plyn má výhřevnost 37-43 MJ/m3 (vyšší než zemní plyn). Kolem 15 % vyrobeného plynu se vrací do topného systému pyrolýzy, ve které probíhá vlastní depolymerace. K výrobě elektrické energie se využije 50 % plynu (kogenerační jednotka). Celý provoz potom funguje autonomně, bez přívodu energií z vnějšku. Zbylých 35 % plynu je určeno ke komerčnímu využití,
[*] Olej: Lehká frakce lze využít jako palivo s nízkým obsahem síry. Střední se užívá stejně, navíc jako surovina pro chemickou výrobu nahrazující dováženou ropu,
[*] Uhlíkový prášek - saze - mají čistotu cca 88 % a využívají se v gumárenském průmyslu, pro aktivaci do filtrů, pro výrobu karbidů, karbonitridů, jako pigment při výrobě plastů, barev a pod.
Při provozu zařízení nevznikají prakticky žádné odpady, pouze zbytky ocelových výztuží z pneumatik a drobný popel z nečistot. Další ztráty jsou pouze tepelné.
Všechny uvedené produkty jsou na našem trhu dobře prodejné, zejména LTO jako levné topné médium, případně palivo do zemědělských a stavebních strojů. Vznikající plyn se zpětně využívá k nahřívání retorty a pro spalování v kogenerační jednotce produkující elektrickou energii pro provoz zpracovatelského závodu. Odpadní teplo je využíváno k vytápění obslužných provozů. Lze tedy říci, že z energetického hlediska je zpracovatelská linka za provozu soběstačná, vyžaduje pouze stálý přísun vhodného odpadního materiálu.
Výkon nabízeného zařízení je 9500 tun plastů a pneumatik ročně při použití jednoduché linky (míněna jedna sestava středové části). Účinnost zařízení je 92 %. Při vsázce 90 % plastů a 10 % pneumatik se získá 50 % topného oleje, 37 % plynu a 5% uhlíku. Ztráty představují 2-3 % popelovin a 6-5 % tepla.
Alternativní využití směsných odpadních plastů a pneumatik formou jejich přeměny zpět na suroviny je zajímavé nejen z ekonomického, ale i z ekologického hlediska, neboť celý technologický proces představuje uzavřený cyklus a probíhá bez možnosti úniku škodlivých emisí do atmosféry, bez znečistění půdy a vody.
MILOŠ FLORIAN,
Průmyslová ekologie
Přerov
FOTO AUTOR
