V publikaci "Integrovaný registr znečišťování - Souhrnná zpráva za rok 2004" představuje Ministerstvo životního prostředí údaje integrovaného registru znečišťování (IRZ) v České republice.
V publikaci jsou zveřejněny především statistické informace, vytvořené z údajů ohlášených do IRZ. Tyto informace jsou rozděleny podle sledovaných parametrů - emise do ovzduší, vody, půdy a přenosy v odpadech a odpadních vodách. Kromě uvedeného se uživatel zprávy dozví o zdrojích, případně vlastnostech znečišťujících látek, které IRZ eviduje. Zpráva nehodnotí výhradně rok 2004, ale částečně zachycuje i poslední vývoj evropské legislativy a zmiňuje přijaté Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a které zásadně ovlivní další vývoj IRZ.
IRZ pokrývá informace o ohlašovaných látkách v emisích (i havarijních) do ovzduší, půdy a v přenosech (odpadní vody a odpady). Ohlašovaným látkám jsou přiřazeny ohlašovací prahy, což je množství látky v kg za rok. Pouze při dosažení nebo překročení stanovených ohlašovacích prahů je uživatel dané látky povinen ohlašovat do IRZ. První ohlašovací povinnost plnili uživatelé registrovaných látek za rok 2004 do 15. 2. 2005.
Ohlašování dat do IRZ probíhá primárně v elektronické podobě. Při české informační agentuře CENIA byla zřízena Centrální ohlašovna, kam ohlašovatelé zasílají údaje, požadované IRZ, a také údaje do složkové legislativy. Z Centrální ohlašovny byla data distribuována k subjektům pověřeným věcnou kontrolou hlášení, ohlašovna tedy funguje jako komunikační rozhraní mezi ohlašovateli a orgány státní správy. Její využívání se týká výhradně těch, kdo podle zákona jsou ohlašovateli do IRZ.
STATISTIKA
Za rok 2004 podalo do IRZ hlášení 541 organizací za 879 provozoven, 47 % z nich (tj. 412 provozoven) spadá mezi zařízení IPPC. Podíl těchto provozoven na celkových emisích je však mnohem vyšší: u 23 látek dosahuje jejich podíl na celkových emisích a přenosu 100 % (jde např. o oxid uhelnatý, dusný, naftalen, dioxiny a furany, xyleny). U dalších 13 látek přesahuje podíl provozoven s IPPC zařízením 90 % z celkových emisí.
Do IRZ hlásilo údaje nejvíce provozoven se zemědělskou činností (49 %), ostatní průmyslová odvětví (15 %), energetika (11 %) a nakládání s odpady (11 %).
V nařízení vlády k IRZ je uvedeno 72 látek, jichž se ohlašování týká. Z nich bylo v roce 2004 ohlášeno 56 látek, některé z nich pouze jednou. Nejširší spektrum látek hlásily podle očekávání chemické provozy (54 látek), hned za nimi následovala energetika (32 látek) a provozovny pro nakládání s odpady (28 látek).
Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (417, největší byl podíl zemědělství), nejvíce bylo ohlášeno oxidu uhličitého - celkem 85 mil. t/rok. V emisích do ovzduší byl nejčastěji ohlašován amoniak, oxidy síry, dusíku a oxid uhličitý. V emisích do vody byl nejvíc hlášen celkový dusík a rtuť, do půdy zinek a celkový fosfor. V přenosech do odpadních vod vedl celkový dusík, v přenosech v odpadech to byly olovo a měď. Nejvíce emisí bylo do ovzduší - 75 % provozoven, přenosy do odpadů - 33 % provozoven. Pouze 2 % hlášení se týkala emisí do půdy.
PŘENOSY LÁTEK V ODPADECH
V případě odpadů jsou do IRZ ohlašovány chemické látky v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností technických nebo technologických jednotek. Pokud odpady zpracovává jejich producent sám, nevztahuje se na ně definice přenosu, stejně jako se vedlejší produkty nevykazují jako odpady.
Látky, které činí odpady nebezpečným a které jsou proto sledovány, vymezuje příloha č. 5 k zákonu o odpadech (č. 185/2001 Sb.). Sledování těchto látek v odpadech je komplikované, protože u směsných odpadů není vždy známo přesné složení. Přenosy v odpadech jsou druhým nejčastějším ohlášeným typem emise nebo přenosu.
Nejčastěji ohlašovanou látkou bylo olovo, které je současně látkou s nejvyšším ohlašovaným množstvím. Hlášení olova přitom většinou pochází z činnosti nakládání s odpady. Dalšími často hlášenými látkami byla měď a její sloučeniny pocházející převážně z výroby elektrických vodičů a povrchových úprav, dále zinek, jehož zdrojem v odpadech je těžba a zpracování zinku. Často byl hlášen také chrom, kde 95 % hlášení pochází z energetiky a kovozpracujícího průmyslu. Čtvrtina z celkových hlášení byly provozovny nakládání s odpady, celkové množství chromu z nich však bylo v porovnání s metalurgií malé. Při hlášení celkového fosforu - z 90 % ho ohlašovaly provozy nakládání s odpady - se zřejmě projevilo nakládání s kaly a podobnými materiály.
V prvním roce provozu IRZ se dá očekávat, že data a hlášení budou mít určité nedostatky. K identifikaci chybných hlášení se používají jiné dostupné databáze (REZZO, RPZZ, informační systém IPPC nebo ČIŽP). Porovnání je ztíženo tím, že údaje v jednotlivých databázích se liší podle systému sběru dat, navíc údaje nejsou zcela konzistentní (např. různé vymezení provozovny). Registr také zavádí ohlašování některých látek, u nichž dosud není stanovena metoda monitoringu.
Zdroj: IRZ - souhrnná zpráva za rok 2004, MŽP, CENIA. Materiál byl redakčně upraven
