Za poslední čtyři roky vzrostl podle CVVM podíl lidí, pro které je podstatné, jaký dopad má výroba nakupovaných potravin na životní prostředí, a to o sedm procentních bodů na 56 procent. Od roku 2020 vzrostl také zájem o problematiku potravinových obalů, a to o 15 procentních bodů na aktuálních 39 procent. Pokud se lidé vyhýbají konkrétnímu materiálu, ze kterého je vyroben potravinový obal, jde nejčastěji o plast, konstatoval CVVM.
Alespoň někdy potraviny nakupuje 92 procent oslovených, osm procent lidí uvedlo, že potraviny nekupuje nikdy. Téměř dvě třetiny Čechů chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, necelá čtvrtina jednou týdně a desetina nakupuje potraviny každý den.
Každý den chodí nakupovat více ženy, muži podle CVVM nakupují méně často. Na každodenní nákupy chodí také častěji než ostatní lidé z věkové skupiny 30 až 54 let a respondenti, kteří mají početnější domácnosti se čtyřmi a více členy.
Dvě pětiny žen zajišťují veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli hraje jen asi sedmina mužů. Zajišťování veškerých nákupů potravin je dále častější u lidí starších 60 let, což souvisí především s tím, že častěji žijí v domácnosti sami.
Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety, menší obchody a obchody typu pekařství či řeznictví. Téměř polovina respondentů chodí pravidelně či občas nakupovat do farmářského obchodu nebo prodejny zdravé výživy, farmářské či běžné trhy navštěvují zhruba dvě pětiny lidí. Víc než třetina účastníků průzkumu alespoň občas nakupuje přímo u pěstitelů a chovatelů. Dovážku potravin domů někdy využívá 22 procent dotázaných, 11 procent Čechů alespoň občas nakoupí v bezobalové prodejně.
"Z delší časové perspektivy je patrný trend postupného nárůstu podílu lidí, kteří nakupují on-line (mezi lety 2018 a 2024 celkový nárůst o deset procentních bodů). Od roku 2020 vidíme nárůst a opětovný pokles nákupů v bezobalových prodejnách, kde se v tomto roce situace vrátila zpět na úroveň roku 2020," konstatovali analytici CVVM.
Nejčastěji domácnosti měsíčně utratí za nákup potravin od 4000 do 12.000 korun. Další přibližně čtvrtina lidí uvedla, že jejich domácnost měsíčně za nákup potravin utratí více než 10 000 korun. Pouze jedno procento dotázaných se domnívá, že jejich domácnost měsíčně za potraviny utratí do 2000 korun. Patnáct procent dotázaných na tuto otázku nechtěla či nedokázala odpovědět.*
-red-
