V českém vodním právu je problematika odpadních průmyslových vod poměrně dlouhodobě podchycena.
Současný vodní zákon (VZ), respektuje a akcentuje princip samostatného čištění a vypouštění odpadních vod průmyslových ze zdroje, společného čištění průmyslových odpadních vod s vodami městskými v centrální čistírně odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových.
Vodní zákon vyvíjí výrazný tlak na snižování zatížení povrchových vod odpadními vodami s ukazateli znečištění charakterizující zvlášť nebezpečné (i nebezpečné) závadné látky. Postupného zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod i povrchových vod má být dosaženo zavedením kombinovaného principu. Vypouštění odpadních vod průmyslových do vod podzemních i do půdních vrstev, ze kterých mohou proniknout do vod podzemních, je zakázáno.
Z tohoto pohledu je třeba, aby každý producent průmyslových odpadních vod zhodnotil svoji situaci v tom, co s nimi "dělá", jak je zneškodňuje. Pokud k této činnosti potřebuje povolení podle vodního zákona, měl by se na tento důležitý správní akt soustředit. zejména je třeba věnovat pozornost jeho získání a dodržování.
Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, která byla vydána do 31. 12. 2001 zaniká nejpozději dnem 1. 1. 2008. Pokud platnost těchto povolení byla do 23. 1. 2004, prodlužuje se do 31. 12. 2004.
Definice
Odpadní vody jako takové jsou obecně definovány v ustanovení § 38 odst. 1 a odst. 2 zákona o vodách č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších úprav. Významné jsou zejména čtyři novely, z nichž nejdůležitější je zákon č. 20/2004 Sb. (zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Sbírka zákonů, částka 7 z 23. ledna 2004).
Odpadní vody jsou ve vodním zákoně vymezeny pozitivně, jako vody použité v průmyslových stavbách, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu atd.), i negativně "za odpadní vody se nepovažují..."
Pojem průmyslové odpadní vody však platný zákon o vodách neobsahuje. Definuje je prováděcí nařízení č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, a to v § 2 odstavec a) jako vody vypouštěné z konkrétních průmyslových a zemědělských odvětví podchycených v části B přílohy č. 1 k uvedenému nařízení vlády, jakož i jiné neuvedené odpadní vody vypouštěné z výrobních nebo jim obdobných zařízení.
Jak s nimi nakládat
Průmyslové odpadní vody lze v souladu s vodním zákonem:
Vypouštět na základě povolení příslušného vodoprávního úřadu do vod povrchových (§ 8 odst. 1 písm. c) VZ) při respektování nejvyššího přípustného znečištění těchto odpadních vod - jde o závazný emisní limit stanovený s přihlédnutím k imisním standardům (přípustnému znečištění) v toku, kam jsou odpadní vody odváděny.
Po 1. 1. 2008 bude platit princip kombinovaný. Emisní limit cílový se stanoví při respektování emisních i imisních standardů, přitom musí producent průmyslových odpadních vod realizovat nejlepší dostupné techniky ve výrobě i technologiích čištění odpadních vod.
Zachování imisních standardů v tocích má šibeniční termín 31. 12. 2009 (znečišťování ukazateli charakterizujícími nebezpečné a zvláště nebezpečné látky) a 22. 12. 2012 (ostatní ukazatele).
V konkrétním případu vypouštět do půdních vrstev, ze kterých nemohou proniknout do vod podzemních. Odpadní vody nesmějí v takovém případě obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. Každý takový záměr se musí posoudit individuálně na základě širšího důkazního materiálu (např. hydrogeologického posudku o území, jeho absorpční kapacitě ap.).
Vypouštět odpadní vody průmyslové přímo do podzemních vod a vypouštět odpadní vody obsahující ukazatel znečištění charakterizující nebezpečnou nebo zvlášť nebezpečnou látku do půdních vrstev, z nichž by mohly proniknout do vod podzemních je zakázáno (§ 38 odst. 4 VZ).
Vypouštět do kanalizace na základě povolení příslušného vodoprávního úřadu (§ 16 VZ), pokud lze mít důvodně za to, že obsahují ukazatel znečištění charakterizující zvlášť nebezpečnou závadnou látku. Tyto látky musí mít stanoven emisní standard, dnes jde v podstatě o vybraných 17 látek obsažených v tabulce č. 3 části C přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Kanalizací se rozumí kanalizace pro veřejnou potřebu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění) nebo kanalizace ve vlastnictví jiného subjektu než toho, kdo do ní vypouští odpadní vody.
V této souvislosti je třeba upozornit na ustanovení § 18 zákona č. 274/2001 Sb., kdy k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace je potřeba povolení, pokud odpadní vody jsou předčišťovány na úroveň stanovenou schváleným kanalizačním řádem.
U kanalizací pro veřejnou potřebu tedy mohou z pohledu producentů odpadních vod nastat různé kombinace:
- odpadní vody bez obsahu zvlášť nebezpečné závadné látky vypouštím bez předčištění, dodržuji schválený kanalizační řád, nepotřebuji žádné povolení, jen písemnou smlouvu s provozovatelem (vlastníkem) veřejné kanalizace.
- odpadní vody bez obsahu zvlášť nebezpečné závadné látky musím předčistit, abych plnil schválený kanalizační řád - potřebuji povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 18 zákona č. 274/2001 Sb. a písemnou smlouvu,
- odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky vyžadují povolení podle § 16 VZ od obecního úřadu obce s rozšířenou působností a písemnou smlouvu (eventuálně povolení podle § 18 zákona č. 274/2001 Sb., pokud se musí k dodržení kanalizačního řádu odpadní vody čistit).
Akumulovat v nepropustné jímce (není to vodní dílo) a potom ji vyvážet (s nejvyšší pravděpodobností na vhodnou ČOV).
Další požadavky
Vypouštění odpadních vod průmyslových je spojeno od určité hranice s obligatorním měřením objemu a jejich kvality (§ 38 odst. 3 VZ ve vazbě na § 10 odst. 1 VZ).
Za odpadní vody se také nepovažují vody z dešťových oddělovačů samostatně odkanalizovaného průmyslového areálu, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem (§ 2 odstavec c) nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).
Emisní limity pro průmyslové odpadní vody se stanovují zásadně v místě odtoku z výrobního nebo obdobného zařízení, pokud nejsou stanoveny pro výpust v ČOV do vod povrchových nebo do kanalizace (§ 6 odst. 4 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).
Pro vypouštění průmyslových odpadních vod nelze v podstatě využít emisní standard (limit) stanovený jako minimální účinnost čištění v ČOV - platí pouze pro městské odpadní vody, a to zejména s větším podílem průmyslových odpadních vod (§ 6 odst. 5 a 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).
Vypouštění průmyslových odpadních vod musí zohlednit jak průměrné hodnoty znečištění v jednotlivých ukazatelích, tak i hodnoty maximální - nepřekročitelné. Ty stanovuje vodoprávní úřad (§ 6 odst. 7 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,
Je třeba podtrhnout, že za vypouštění odpadních vod průmyslových do vod povrchových a do kanalizace v rozporu s VZ se považuje vypouštění těchto vod bez povolení, nebo v rozporu s ním (neplnění obsahu výroku tohoto povolení) - § 116 odst. 1 písm. b) VZ. Pokuta se ukládá právnické osobě nebo fyzicky podnikající osobě v rozmezí 10 tisíc Kč až 10 milionů Kč. Výše pokuty musí odrážet rozsah překročení podmínek povolení, rozsah ovlivnění jakosti vod a jeho místní význam, stupeň ochrany dotčeného území a příčinu nedovoleného vypouštění odpadních vod.
Ministerstvo životního prostředí ČR
