Od prvního šetření o množství odpadů vzniklých
v České republice za rok 1982 provedeného Českým statistickým úřadem uběhlo již více než dvacet. Z jeho vyhodnocení jsme se poprvé mohli dozvědět, že u nás vzniká zhruba 86 mil. tun průmyslových odpadů. Toto šetření také jednoznačně a v plné nahotě ukázalo, že vztah k surovinovým a energetickým zdrojům není optimální.
V posledních letech se proto odpady, jejich evidence a zejména důraz na jejich využívání dostaly do centra zájmu společnosti. Svědčí o tom výrazný pokles množství vznikajících odpadů v průmyslu (8,8 mil. tun OKEČ 15-37).
Se zvýšeným zájmem společnosti, a tím i státních orgánů, byl spojen i zájem o co nejpřesnější evidenci odpadů, jejich kategorizaci a zpřístupnění těchto údajů veřejnosti. V přemíře informací však zaniká základní dělítko mezi odpady: jejich rozdělení na výrobní odpady, které vznikají při transformaci surovin a energie do požadovaných výrobků, a spotřebitelské odpady, vznikající v závěrečné fázi životního cyklu výrobku.
Průmyslové podniky mohou mít ve vztahu k využívání surovin následující čtyři funkce:
mají zodpovědnost za minimalizaci odpadů výrobních,
nakládají se spotřebitelskými odpady dle platné legislativy s důrazem na jejich opakované materiálové využití,
podílejí se na přípravě nových výrobků z pohledu hodnocení jejich životního cyklu,
podílejí se na využití druhotných surovin.
EVIDENCE, VÝKAZY A INFORMACE PRO VEŘEJNOST
Podniky chemického průmyslu věnují této problematice značnou pozornost. Na podrobnou evidenci odpadů navazuje jejich vykazování a zveřejňování.
Výkazy v odpadovém hospodářství jsou podávány po třech liniích: pro Český statistický úřad, na obce s rozšířenou pravomocí, a dále do informačního systému odpadového hospodářství - příloha č. 20 k vyhl. č. 383/2001 Sb., a do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) na základě zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
Audit environmentální legislativy definoval pro oblast odpadů za jeden z problémů administrativní zátěž podniků v podobě dvojího vykazování množství odpadů pro ČSÚ a na obce s rozšířenou pravomocí. Oba výkazy obsahují stejné údaje o odpadech, jediný rozdíl je v tom, že ČSÚ se vykazují údaje za celý podnik a obcím podle místní působnosti. ČSÚ garantuje ochranu individuálních dat.
Obě vykazovací akce lze jednoduše spojit tak, že na ČSÚ se bude vykazovat množství odpadů podle místa vzniku odpadů (přidání údaje označujícího příslušnost údajů k jednotlivé obci s rozšířenou působností). ČSÚ tak získá přesné údaje i v členění podle místa vzniku (zatím jsou odpady organizací vykazovány podle sídla organizace a ne podle skutečného místa vzniku odpadů). Tím by mohlo dojít i k možnosti sumarizace údajů pro potřeby MŽP a jeho Centra odpadového hospodářství (CeHO).
V případě údajů za jednotlivé obce s rozšířenou působností by se však již mohlo jednat pouze o sumarizaci údajů z organizací zařazených do statistického šetření (nikoli tedy údaje statistické povahy). Jedná se však o údaje, které představují celorepublikově vznik zhruba 95 % odpadů. Úřady obcí s rozšířenou pravomocí by nemusely údaje sumarizovat a posílat výkazy dál na CeHO.
To by nemuselo dělat stejnou práci jako ČSÚ při sumarizaci výsledků a mohlo by větší kapacitu věnovat metodické práci v oblasti odpadů, pro kterou bylo zřízeno. Vyžadovat vyplnění stejných údajů do dvou odlišných formulářů je opravdu zbytečné.
INFORMACE BY MĚLY BÝT PRAVDIVÉ
Do Integrovaného registru znečišťování jsou ohlašovány od 15. února 2005 údaje o odpadech z pohledu obsahu vybraných škodlivin a jsou zde k dispozici veřejnosti i individuální data podniků. Povinnost splnilo 529 uživatelů registrovaných látek za 870 provozoven. Svoji povinnost splnilo i 34 organizací chemického průmyslu za 38 provozů. SCHP ČR a jeho organizace se zapojily v roce 2004 do přípravy a ověřování provozu IRZ.
O to větší je jejich zklamání z toho, že zde uvedené údaje jsou uvedeny chybně. Údaje 10 podniků jsou na webových stránkách MŽP www.irz.cz uvedeny několikrát. Nejzávažnější chybou je, že u každého zařízení jsou uváděny údaje za celý podnik, a tím jsou podávány veřejnosti úmyslně a prokazatelně chybné údaje.
Informace pro veřejnost by měly být pravdivé. Za chemický průmysl má veřejnost možnost získat údaje obdobným způsobem jako v dalších zemích.
Informace pro statistická šetření jsou poskytovány od údajů za rok 1982. Individuální údaje o množství produkovaných odpadů jsou od roku 1996 předmětem environmentálních zpráv zveřejňovaných dobrovolně ročně více než 50 členskými organizacemi SCHP ČR zapojenými do celosvětového dobrovolného hnutí Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii), jako v 52 státech z celého světa.
Individuální údaje jsou dostupné i v rámci projednávání žádostí o integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Bez tohoto povolení nebude možné po 30. říjnu 2007 provozovat žádnou chemickou výrobu. Údaje ohlašované do IRZ umožňují veřejnosti sledovat, jak jsou zákonné podmínky a podmínky integrovaných povolení plněny.
ODSTRANĚNÍ ZBYTEČNÉHO PAPÍROVÁNÍ
Rámcová směrnice o odpadech platí od roku 1975, to je více než 30 let. Příprava nové evropské legislativy by tedy měla být impulzem i pro všechny odborníky v České republice, aby se zapojili do jednotného řešení principů surovinové a odpadové problematiky. Transparentnost a srozumitelnost pojmů, odstranění zbytečného papírování, důraz na tvorbu ekonomických nástrojů a především zapojení široké veřejnosti do řešení problematiky, to jsou základní východiska pro společné řešení surovinové politiky z pohledu udržitelného rozvoje.
Ing. Ladislav Špaček, CSc.
Svaz chemického průmyslu ČR
