Pod tímto názvem vyšel ve 3. letošním čísle časopisu Odpady můj článek, který vyvolal polemiku zveřejněnou v květnovém čísle časopisu. Považuji za důležité zaujmout k těmto ohlasům svůj postoj.
Ing. Kvítek (Inisoft) věcně rozvedl mé úvahy. Pochopil jsem, jak lze některé věci z pohledu provozovatele formulovat jednoduše. Když mají stejné údaje různým způsobem využívat různé instituce, proč k jejich předávání nelze využít jen jeden formulář, který bude vyhovovat jak ČSÚ, tak MŽP a obcím? Může se tedy jednat jen o formální sjednocení formulářů a na podnicích se výrazně sníží administrativa...
Musím souhlasit i s jeho názorem na možnosti vykazování množství využitých obalových materiálů na krajské úrovni. Plány odpadového hospodářství mají svůj osvětový význam. Kdyby se úředníci, a to i ti evropští, zamysleli nad systematičtějším způsobem klasifikace odpadů, jistě by plány odpadového hospodářství byly pochopitelnější a srozumitelnější. Za základ by bylo možné vzít například schéma sledování toků materiálů v průběhu životního cyklu výrobků, které jsem publikoval rovněž v letošním 3. čísle tohoto časopisu.
Připravovaná tématická strategie k předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci i nová odpadová směrnice na úrovni Evropského společenství zachovávají zastaralé přístupy k evidenci a vykazování odpadů i pro další období. Tím výrazně snižují možnost rychlého přechodu ke společnosti recyklující, což proklamují.
BUDE NAŠICH PODNĚTŮ VYUŽITO?
Vyjádření Ing. Maršáka mne zarazilo. Na chyby ve zveřejňování údajů za chemické výroby jsem ho upozornil hned po zveřejnění údajů dne 30. září 2005. S pracovníky společnosti CENIA, české informační agentury životního prostředí, jsme našli způsob, jak publikovat údaje za provozovny, které mohou mít až desítky zařízení, což je specifika chemického průmyslu. Chemické výrob probíhají za daných stechiometrických poměrů. Podle výstupů z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) se však můžete například dozvědět, jak složité organické látky vznikají při pouhé elektrolytické výrobě chloru a louhu. Jsem přesvědčen, že do 30. 9. 2006, kdy dojde ke zveřejnění údajů ohlašovaných za rok 2005, bude našich podnětů využito. Úprava dotazníků na to byla zaměřena.
Byl jsem napaden, že IRZ spojuji s evidencí odpadů. Myslím si, že neoprávněně. Dne 4. 2. 2006 bylo v Ústředním věstníku Evropské unie publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Takzvaný Evropský PRTR (nebo E-PRTR) nahradí v současnosti fungující Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER). Přijetí nařízení o E-PRTR bude mít významný dopad i na český IRZ. Změní se jeho struktura i okruh povinných osob. Co je ale podstatné, součástí hlášení budou i údaje o přenosech odpadů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) mimo lokalitu.
ÚPRAVA PŘEDPISŮ JE NUTNÁ
Poprvé budou povinné osoby hlásit data podle nového evropského nařízení za rok 2007 v roce 2008. Je tedy dostatek času, aby byla připravena novela zákona o integrované prevenci, nebo zákon nový (nejedná se jen o provozovatele zařízení), nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování a pravděpodobně i vyhláška, kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování. Doufejme společně, že úprava předpisů proběhne s dostatečným předstihem a v provázanosti na evidenci odpadů.
Jsem přesvědčen, že i diskuze na stránkách časopisu ODPADY přispěje k odstranění trojkolejnosti v evidenci odpadů, nebo alespoň k minimalizaci zbytečného přepisování stejných údajů z tabulky do tabulky. Zároveň přeji nám všem, aby se MŽP podařilo upravit evidenci odpadů i ve vazbě na IRZ tak, aby byly zveřejňovány individuální údaje v rozsahu EPER a později E-PRTR, byly věrohodné a v hojné míře využívané.
Ing. Ladislav Špaček, CSc.
